Neionizující záření
| Článek byl zkontrolován učitelem | ||||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem. | ||||
| Podpis: RNDr. Jiří Rameš | ||||
| Tuto šablonu smějí vkládat jen vyučující. | ||||
- Elektrické pole – nepohybující se elektrický náboj vytváří kolem sebe elektrostatické pole. Jeho intenzitu vyjadřujeme ve V.m-1.
- Magnetické pole – pohybující se elektrický náboj vytváří kolem sebe kromě elektrodynamického pole ještě magnetické pole. Jeho intenzita je udávána v A.m-1. Dále je charakterizováno jako síla, kterou toto pole působí na jednotkový proudový element, tzv. magnetickou indukcí B [T – tesla].
- Elektromagnetické pole – nevázané na elektrické náboje, vzniká šířící se časovou změnou elektrického a magnetického pole.
- Stejnosměrné proudy – ve vodičích nevytvářejí elektrické pole. Magnetické pole zde nevzniká.
- Střídavé proudy – např. síťový rozvod 380/220 V‚
Obsah |
upravit Výskyt
V přírodě se můžeme setkat se zářením z oblasti radiovln, které se vyskytují ve formě elektromagnetických pulzních vln na čelech studených front a za bouří. U umělých zdrojů se jedná o elektromagnetické záření vznikající jako výsledek činnosti oscilačních obvodů a vysílacích antén. V průmyslu se radiovlny a mikrovlny objevují ve vysílání rozhlasu a televize, dále v různých technologických postupech jako jsou například některé způsoby tepelného ohřevu, použití vysokoteplotní plasmy, různé generátory mikrovln, magnetické rezonanční zobrazování (MRI) a v počítačích.
upravit Působení neionizujícího záření na člověka
Globální účinky neionizujícího záření vyvolávají u lidí neuropsychické potíže, nespecifického charakteru. Ženy bývají citlivější než muži. Biologické účinky elektrických a magnetických polí a elektromagnetických vln se dají rozdělit na tepelné a netepelné. Netepelné účinky jsou typické pro nízkofrekvenční elektrická a magnetická pole. Jsou dány vznikem elektrických proudů v těle. Za prahovou hodnotu se uvádí proudy procházející tělem něco nad několik málo mA, nebo proudová hustota 10-1 A.m-2 a intenzita elektrického pole uvnitř těla nad 10 V/m. Při vysokých intenzitách nad 100 kHz dochází k tepelným účinkům záření. Ohřívání tkáně těla je prokázaným důsledkem vlivu vysokofrekvenčních elektromagnetických polí a může vést k těžkým poraněním a popáleninám, zvláště citlivé jsou oči.
Biologické účinky jsou závislé:
- na intenzitě – čím větší je intenzita pole a tedy indukované napětí,
- časovém průběhu – pole pulzního charakteru jsou účinnější než pole nepulzní,
- vlnové délce:
- cm a dm vlny mohou pronikat hlouběji do tkání (do 500 Hz),
- mm vlny jsou plně absorbovány kůží (nad 3000 MHz),
- magnetické pole o pulsech totožných s α vlnami člověka (8–14 Hz) vyvolává rezonanční jevy působící změny toku Ca2+ v mozku a krvi,
- pohlcené energii – velikost tělem pohlcené energie podmíněná magnetickou složkou pole vzrůstá úměrně čtverci lineárních rozměrů těla,
- gradientu a lokalizaci – nehomogenní pole jsou účinnější než homogenní (obratlovci mají nejcitlivější hlavu),
- expozici – neexistuje úměrnost mezi délkou expozice a účinkem.
V květnu 2011 zařadila IARC elektromagnetická pole na radiofrekvencích do skupiny 2B – možný karcinogen pro člověka pro zvýšené riziko gliomu spojené s používáním mobilních telefonů. Dokumentováno 40% zvýšené riziko při průměrné denní době telefonování 30 minut/den po dobu 10 let.[1]
upravit Ochrana zdraví
Principy ochrany vychází ze stejných zásad jako u záření ionizujícího:
- ochrana časem – snížením expoziční doby,
- ochrana vzdáleností – pro vzdálenou oblast ubývá výkonová hustota se čtvercem vzdálenosti,
- ochrana stíněním – princip elektromagnetického stínění – Faradayova klec (odstiňuje vf pole).
upravit Odkazy
upravit Reference
- ↑ WHO: International Agency for Research on Cancer. IARC classifies radiofrequency electromagnetic fields as possibly carcinogenic to humans [online]. ©2011-03-31. [cit. 2011-06-02]. <http://www.iarc.fr/en/media-centre/pr/2011/pdfs/pr208_E.pdf>.
upravit Použitá literatura
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2002. 205 s. s. 107-110. ISBN 80-7184-551-5.
- TUČEK, M, M CIKRT a D PELCLOVÁ. Pracovní lékařství pro praxi. Příručka s doporučenými standardy. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 327 s. s. 170-185. ISBN 80-247-0927-9.