Neisseria gonorrhoeae
| Neisseria gonorrhoeae | |
|---|---|
| Klasifikace | |
| Rod: | Neisseria |
| Základní údaje | |
| Morfologie: | G− kok |
| Vztah ke kyslíku: | aerobní, mikroaerofilní |
| Kultivace: | obohacený KA |
| Faktory virulence: | adhezivní pili |
| Onemocnění: | kapavka, blenorrhoea neonatorum |
| Zdroj: | nakažený člověk |
| Přenos: | nechráněný pohlavní styk, perinatálně |
| Terapie: | penicilinová ATB, cefalosporiny |
| Prevence: | ochrana při pohlavním styku, desinfekce očí novorozenců hned po porodu |
Neisseria gonorrhoeae (Gonokok) se v přírodě volně nevyskytuje. Jediným zdrojem její infekce je člověk. Gonokoky jsou velmi citlivé k zevnímu prostředí, a proto k přenosu dochází výhradně intimním kontaktem. Bakterie se díky fimbriím pevně vážou na epitel a díky tomu se neodstraní ani proudem moči. Infekce se může šířit směrem do dělohy, bakterie napadají také sliznici rekta nebo faryngu. Během menstruace je usnadněn postup infekce do Falopových tub. Jelikož jsou bakterie velmi citlivé na prostředí, nerozmnožují se v moči a infekce se tedy nešíří do močového měchýře ani do ledvin. Gonokoky jsou také ovlivňeny hormony, estrogeny podporují jejich růst, testosteron a progesteron ho inhibují.
upravit Laboratorní diagnostika
Odebraný materiál je potřeba okamžitě zpracovat! Pokud to není možné, musí se použít transportní medium (vyšší tenze CO2, proteiny, dostatečná vlhkost) pro udržení životaschopnosti gonokoků.
- Materiál: hnisavý výtok
- Identifikace:
- Mikroskopie: G- diplokoky. Často je lze nalézt v neutrofilech, které je fagocytovaly.
- Kultivace: selektivní média – obohacené agary (přídavek škrobu, antibiotik a hovězího séra). Očkujeme na předehřátý agar (citlivost k nízké teplotě). Kultivace se provádí v mikroaerfoliním prostředí 10 % CO2.
- Testy: pozitivní katalázový test, pozitivní oxidázový test, nezkvašuje maltózu.
- Serologické metody: ELISA (přímý průkaz antigenu), nepřímá diagnostika u chronických forem onemocnění
upravit Onemocnění
Neisseria gonorrhoeae způsobuje akutní, zánětlivé onemocnění urogenitálního traktu zvané kapavka. Projevem je výtok bělavé tekutiny z močové trubice.
Matky, trpící kapavkou, mohou při porodu přenést gonokoky na novorozence, u nich se pak vyvíjí těžká konjuktivitida, tzv. blenorrhoea neonatorum. U žen probíhá onemocnění skrytěji než u mužů, a proto jsou často přenašečkami.
- Terapie: K léčbě kapavky lze použít penicilinováATB, ampicilin, cefurixim, spektinomycin a doxycyklin. U mužů dokonce stačí jednorázová megadávka. U žen je léčba dlouhodobější, asi 2 týdny.
- Prevence: Zatím neexistuje očkovací látka. Nejdůležitější je ochrana při sexuálním styku kondomy. Při nebezpečí rozvoje blenorrhoey u novorozenců se promývá spojivkový vak Ophtalmo-Septonexem.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- HORÁČEK, Jiří, et al. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0006-4.
- BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
- RYŠKOVÁ, Olga, et al. Mikrobiologie pro studující zubního lékařství. 1. vydání. V Praze : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0834-0.