Nekrotizující enterokolitida
Nekrotizující enterokolitida (NEC) je závažná, život ohrožující porucha adaptace trávicího systému novorozence (většinou nedonošeného) na extrauterinní život. Jde o postnatálně získané akutní onemocnění charakterizované hemoragicko-nekrotizujícím, ulcerujícím zánětem střeva. Typicky postihuje terminální ileum, cékum a další části tlustého střeva. Jedná se o náhlou příhodu břišní s rizikem perforace střeva a rozvojem peritonitidy. Incidence tohoto onemocnění stoupá, a to zejména ve vyspělých zemích díky vyspělému zdravotnictví a zvýšení přežívání nedonošených novorozenců.[1] NEC nejčastěji postihuje nedonošené novorozence po zahájení enterální výživy. Pouze asi v 10 % případů postihuje donošené novorozence. Incidence se odhaduje na 6–10 % NNPH pod 1500 g. Mortalita NEC je 10–30 %.[2]
Obsah |
upravit Rizikové faktory
- nedonošenost a nízká porodní hmotnost (střevní sliznice je propustnější pro mikroorganismy a toxiny)
- hypotrofie plodu
- předčasný odtok plodové vody
- perinatální asfyxie
- katetrizace pupečníkové žíly či tepny (poškození cévního zásobení střeva)
- infekce
- hypoxie a šok
- ductus arteriosus patens (retrográdní tok v diastole poškozuje cévní zásobení střeva)
- cyanotická srdeční vada
- anémie
- hyperviskózní syndrom
- výměnná transfúze
- umělá výživa, hyperosmolární výživa, rychlé zvyšování dávek enterální výživy, nadměrný přívod tekutin
- léky[1]
upravit Etiopatogeneze
Při vzniku NEC je nutná koincidence:
- poškození střevní sliznice
- přítomnost bakterií či virů ve střevě
- enterální výživa
Hemokultura je pozitivní v 18–60 % případů a agens je často shodné s nálezem ve stolici nebo v peritoneálním výpotku.
Histologicky jsou patrné příznaky koagulační nekrózy, ulcerace, otok a krvácení. Konečným stádiem je transmurální nekróza – gangréna střeva s perforací a peritonitidou.[1]
upravit Klinický obraz
- postupné zhoršování celkového stavu, letargie, teplotní nestabilita, apnoické pauzy
- připomíná obraz sepse
- jindy dominují břišní příznaky – meteorismus, krev ve stolici, biliární zvracení
- projevy obvykle 3–7 po začátku enterální výživy
- klasifikace podle Bella[1]
upravit Diagnostika
- riziková skupina novorozenců, má-li poruchu tolerance enterální výživy, vzedmuté bříško a/či krev ve stolici
- krevní obraz: leukocytóza/leukopenie, trombocytopenie
- ABR: metabolická a respirační acidóza
- může být přítomna: hyperkalemie (z rozpadlých erytrocytů), hypoalbuminemie (při výpotku v dutině břišní)
- aerobní a anaerobní hemokultura
- krev ve stolici
- RTG břicha (dilatace střevních kliček, ileus, nerovnoměrná distribuce plynu ve střevě, pneumoperitoneum) – jednoznačný průkaz při nálezu plynu ve stěně střeva (pneumatosis intestini) a v průběhu vena portae[1]
upravit Léčba
- vysazení enterální výživy
- zavedení nazogastrické sondy (dekomprese střeva)
- monitorace životních funkcí, monitorace příjmu a výdeje tekutin, krevního tlaku a diurézy
- monitorace vnitřního prostředí, krevního obrazu, iontů,..
- odběr hemokultury, moč K+C, sputum,..
- ATB léčba (např. ampicilin+gentamicin+metronidazol)
- pravidelná chirurgická konzilia
- při rozvoji respirační tísně a vysokém postavení bránice intubace a UPV[1]
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Reference
- ↑ a b c d e f ZIBOLEN, M, J ZBOJAN a S DLUHOLUCKÝ, et al. Praktická neonatológia. 1. vydání. Martin. 2001. ISBN 80-88892-42-2.
- ↑ GOMELLA, T. L, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 6. vydání. Lange, 2009. s. 590-594. ISBN 0071638482.
