Nemléčná strava kojence

Obsah 1 Příkrmy 2 Přídavky 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Zdroj 3.3 Reference

upravit Příkrmy

• minimálně první 4 měsíce má být dítě kojeno jen mlékem, pokud dobře prospívá, až do 6. měsíce
• časné zavedení příkrmu nepřináší pro dítě žádné výhody – naopak zvyšuje osmotickou nálož ledvin a možnost vzniku potravinových alergií
• příkrm se doporučuje začít podávat od konce 4. měsíce do konce 6. měsíce
• dítě v tu dobu přesáhne 6 kg a je hladové po 8–10 kojeních denně
• čas příkrmu není dán jen stavem GIT, ale i stupněm neuropsychického vývoje (musí kontrolovat pohyby…)
• příkrm podáváme zásadně lžičkou
• jako první příkrm doporučujeme monokomponentní zeleninové pyré (mrkev, fazolky či hrášek)
• v průběhu jednoho měsíce je možno nasadit vícesložkové příkrmy – zeleninové a masozeleninové
• po masozeleninovém příkrmu (např. zelenina s kuřetem) lze do jídelníčku zavést ovocné pyré
• každý druh ovoce by měl být přidáván do příkrmu v rozmezí 3–4 dnů, abychom příp. odhalili nesnášenlivost
• v průběhu 6. měsíce je obvykle do stravy zaváděna mléčná obilná kaše
• kaše s lepkem je vhodná zařadit do jídelníčku až po ukončeném 6. měsíci (prevence rozvoje časných forem céliakie)
• příkrmy by měly mít formu hruběji nasekaných kousků, které dítě nutí ke žvýkání
• množství vypitého mléka do konce 2. roku života nemá být menší než 500 ml/den
• přírodní ovocné šťávy – nejdříve v 5. až 6. měsíci, plně kojené děti mají vit. C dost^[1]

upravit Přídavky

• vitamin D (D2 – ergokalciferol, D3 – cholekalciferol) – mateřské mléko obsahuje vitaminu D velmi malé množství
  • hlavní zdroj u kojence je sluneční záření (pokud je matka sama dobře zásobena a dítě dostatečně exponováno, stačí to)
  • v našem podnebném pásu je ale slunečního záření pomálu (do října do března je zanedbatelné)
  • podávání vit. D jako prevence rachitis je u nás proto nezbytné
  • všem kojeným dětem podáváme přípravek vit. D (400 I.U. denně od 2. týdne během celého prvního roku života a v zimních měsících druhého roku) – např. Vigantol® či Infadin®
  • tato dávka je doporučována i dětem na umělé výživě
  • vit. D má být podáván samostatně (kombinace s vit. A je považována s ohledem na kostní metabolismus za nevhodnou)
  • pozor, vit. D je v současné době obsažen v různých preparátech, proto hrozí hypervitaminóza
• jód – matky mají často jódu nedostatek, lze to řešit konzumací ryb 2× týdně
  • pokud matka ryby nejí, měla by brát jód v tabletách v dávce 200 µg/den
• vitamin K (fytochinon) – podáváme jako prevenci krvácivé choroby novorozence
  • 1 mg i.m. (Kanavit® 1 mg = 0,1 ml) nebo
  • 2 mg p.o. (1 kapka = 1 mg), u plně kojených nutno 1× týdně opakovat 1 mg p.o. do stáří 10–12 týdnů věku^[2]
• fluorid – k účinné prevenci zubního kazu
  • od 6. měsíce věku v dávce 0,25 mg iontů (to je třeba v 0,55 mg NaF)
  • nemá žádný škodlivý vliv na zdraví dítěte a snižuje kazivost zubů až o 50 %
  • podávané množství upravíme ve chvíli, kdy dítě začne používat zubní pastu (dítě ve věku 2–4let při čištění zubů spolkne dávku odpovídající jedné tabletě)^[1]

upravit Odkazy

upravit Související články

• Výživa novorozence ▪ Kojení ▪ Umělá výživa kojence

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.

upravit Reference

1. ↑ ^{a b} HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 96-98. ISBN 80-7262-178-5.
2. ↑ Česká neonatologická společnost České lékařské společnosti J.E.Purkyně. Prevence krvácení z nedostatku vitaminu K (krvácivé nemoci novorozenců) : Doporučené postupy v neonatologii [online]. ©2010. [cit. 2010-10-26]. <http://www.neonatologie.cz/fileadmin/user_upload/Doporuceni_CNEOS/Vitamin_K_2010.pdf>.