Nemoc z ozáření
Nemoc z ozáření, akutní radiační syndrom anebo také otrava radiací. Tyto termíny označují poškození tkání způsobené nadměrným vystavením jedince ionizujícímu záření. Termín je používán pro akutní i chronické problémy způsobené určitou dávkou radiace. Ke vzniku symptomů dochází poškozením buněčného cyklu. První potvrzené případy zdravotních potíží způsobené radiací, byli u německého chemika Giesela, Marie Curie-Sklodowské a Henriho Becquerela.
Obsah |
upravit Mechanizmus účinku
Mechanizmus účinku ionizujícího záření je dvojí. Při průchodu částic tkání může dojít k úplné nebo částečné absorpci záření buňkami. Množství absorbované energie je charakterizované veličinou absorbovaná dávka (D). V praxi je užívaná jednotka gray (Gy). Účinek záření může být přímý, pokud ionizace proběhne přímo v molekule DNA. Nepřímý účinek je zprostředkován radikály vody, které následně poškozují vlákna DNA. Radikály vznikají disociací molekul působením ionizujícího záření. Tyto dva účinky se makroskopicky projeví morfologickými a funkčními změnami na tkáni. Nejvíce ohrožené jsou tkáně s rychle se dělícími buňkami (kostní dřeň, gonády, střevní epitel). Naopak rezistentní jsou pomalu nebo vůbec se nedělící tkáně (myokard, nervové buňky).
upravit Klinické projevy
Pokud absorbovaná dávka překročí prahové hodnoty pro danou tkáň nastanou akutní projevy poškození organizmu. Tyto účinky ionizujícího záření se nazývají deterministické. Patří mezi ně:
- akutní nemoc z ozáření
- hematologická forma
- gastrointestinální forma
- kardiovaskulární forma
- akutní lokalizované postižení
- erytematózní dermatitida
- deskvamativní dermatitida
- nekrotická dermatitida
- potlačení krvetvorby
- katarakta
Při nižších, podprahových, dávkách ionizujícího záření nedojde k akutním poškozením organizmu. Zvyšuje se ovšem pravděpodobnost výskytu zhoubných nádorů a genetických mutací u postiženého jedince. Tyto účinky nazýváme stochastické.
upravit Prevence
Zásady ochrany před nebezpečím jakéhokoliv druhu ionizujícího záření tkví v naprostém zamezení deterministických účinků a snahou o co největší omezení účinků stochastických. To znamená, předejít akutním projevům způsobeným nadprahovou dávkou záření a předcházet i působení podprahových dávek, které se časem sčítají.
upravit Ochrana
- vzdáleností – se čtvercem vzdálenosti klesá přijatá energie záření
- stíněním – olověné desky, materiály obsahující rozptýlené olovo, barytové omítky zdí
- časem – zkrácení expozice v riziku ozáření
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Použitá literatura
- KUPKA, Karel, Jozef KUBINYI a Martin ŠÁMAL, et al. Nukleární medicína. 1. vydání. 2007. 185 s. ISBN 978-80-903584-9-2.
