Neopioidní analgetika

Neopioidní analgetika jsou léčiva, která působí analgeticky, antipyreticky a zčásti i antiflogisticky. Jejich společnou vlastností je ovlivnění metabolismu prostaglandinů. Rozdíly v jejich účincích však svědčí pro přítomnost dalších mechanismů, které zůstávají dosud neobjasněné. ^[1]

Obsah 1 Mechanismus účinku 2 Analgetika – antipyretika 2.1 Aspirin 2.2 Paracetamol 2.3 Metamizol 3 Nesteroidní antirevmatika 3.1 Nežádoucí účinky 3.2 Interakce 4 Odkazy 4.1 Zdroj 4.2 Reference

upravit Mechanismus účinku

Neopioidní analgetika inhibují cyklooxygenázu (COX), enzym, který se podílí na syntéze prostaglandinů. Cyklooxygenáza má dva izoenzymy:

• COX-1 (konstitutivní izoenzym) syntetizuje prostaglandiny (např. PGE₂, PGF₂), které ovlivňují řadu fyziologických funkcí: ochrana žaludeční sliznice, zvyšování krevního průtoku v ledvinách, vylučování Na⁺, tonizace dělohy. COX-1 je významná pro syntézu tromboxanu A2 (TXA₂), produkovaného aktivovanými destičkami. TXA₂ zvyšuje jejich adhezivitu a indukuje vasokonstrikci. Inhibice COX-1 má tudíž protidestičkové účinky a působí protektivně u rizikových pacientů z hlediska rozvoje infarktu myokardu (IM) nebo iktu.
• COX-2 (indukovaný izoenzym) se aktivuje při zánětu; vzniklé prostaglandiny senzibilizují nocisenzory, podporují zánět a horečku. COX-2 je významný pro tvorbu prostacyklinu (PGI₂), jenž tlumí shlukování trombocytů a působí vasodilataci.

Vzhledem k nežádoucím účinkům způsobených inhibicí COX-1 byla snaha najít selektivní COX-2 inhibitory. Byly objeveny koxiby – způsobují méně vředů a krvácivých projevů, některé však zvyšují riziko tromboembolických komplikací.

Inhibice COX-1 má protidestičkový efekt. Působí ireverzibilní blokádu COX v destičkách, takže stačí dávat 1× denně nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (ASA), aby bylo dosaženo kýženého efektu. Pouze ASA působí ireverzibilní blok COX. Ten se projeví v nepřítomnosti léčebné látky v organizmu pouze u trombocytů, které nemají vlastní proteosyntetický aparát a nejsou tedy schopné si nasyntetizovat nové COX, tak jako jiné buňky. Účinek ASA u trombocytů plně odezní za 7 dní (doba života trombocytu 7-10 dní).

Při inhibici cyklooxygenázy se metabolismus kyseliny arachidonové více ubírá cestou lipooxygenázy, a dochází tudíž k vyšší produkci leukotrienů. Proto může po podání těchto léčiv dojít k vyvolání astmatického záchvatu.

upravit Analgetika – antipyretika

upravit Aspirin

Aspirin (kyselina acetylsalicylová, ASA, KAS) má protidestičkové účinky, podává se preventivně u IM, cévních mozkových příhod; jako analgetikum a antipyretikum už se tolik nepoužívá. Je kontraindikován u dětí při virovém onemocnění (chřipka, varicella) kvůli riziku vzniku Reyova syndromu – zvracení, útlum CNS, těžké poškození jater (hepatocerebrální syndrom). Je lépe podat paracetamol nebo ibuprofen.

upravit Paracetamol

Paracetamol funguje asi u poloviny pacientů. Je v terapeutických dávkách vůbec nejbezpečnějším analgetikem, lze jej podat i v graviditě. Ale při intoxikaci (10–20 tablet) dochází k těžkému toxickému poškození jater. I v terapeutických dávkách totiž vzniká malé množství toxického produktu, který je likvidován navázáním SH- skupin. Při předávkování je tedy antidotem donor SH- skupin – acetylcystein. Paracetamol nemá protizánětlivé účinky.

Paracetamol inhibuje COX-3 v hypothalamu - účinek antipyretcký i část účinku analgetického. Analgetický účinek je dále způsoben nepřímým působením na serotoninové receptory 5-HT₃ v míše.

Pozn.: Paracetamol se v Americe jmenuje acetaminophen.

upravit Metamizol

Metamizol je levné a účinné analgetikum často užívané v některých zemích, v jiných (např. v ČR) moc ne kvůli obavám z agranulocytózy, která se ale vyskytuje velmi zřídka. Objeví-li se, má pacient má bolesti v krku a teploty. Je potřeba vyšetřit krevní obraz. Po vysazení léku se obvykle stav sám upraví. Metamizol je součástí kombinovaného přípravku Algifen®.

upravit Nesteroidní antirevmatika

Nesteroidní antirevmatika (NSA) mají účinky analgetické, antipyretické a protizánětlivé. Rozdělují se na:

• neselektivní (smíšená) – je jich mnoho, jsou riziková z hlediska poškození GIT, např. ibuprofen, diklofenak,
• preferenční (inhibují zejména COX-2) – např. nimesulid (je možná hepatotoxický), meloxikam,
• selektivní (koxiby) – jsou drahé (ještě mají patent).

upravit Nežádoucí účinky

• časté (> 10  %) – epigastrické obtíže (pyróza, dyspepsie), spíše u neselektivních;
• občasné (1–10 %) – alergické reakce, exantém, kopřivka, u ASA krvácivost (epistaxe, modřiny);
• vzácné (0,1–1 %) – alergické reakce (astma, anafylaktoidní reakce → podat adrenalin);
• velmi vzácné (< 0,1 %) – krvácení do GIT; riziko se zvyšuje s věkem → pozor u seniorů: podat navíc gastroprotektivní lék nebo zvolit opioidní analgetikum.

upravit Interakce

• protisrážlivé léky (warfarin) zvyšují riziko krvácení;
• SSRI (antidepresiva) – zvyšují riziko krvácení;
• Li – NSA mohou snížit vylučování Li;
• metotrexát.

upravit Odkazy

upravit Zdroj

• KRŠIAK, Miloslav. Kurz Bolest – seminář z farmakologie. 3. LF UK, 2010
• LINCOVÁ, Dagmar, FARGHALI, Hassan, et al. Základní a aplikovaná farmakologie, GALEN, 2007

upravit Reference

1. ↑ LÜLLMANN, Heinz, et al. Farmakologie a toxikologie. 2. české vydání. Praha : Grada, 2004. 725 s. Kapitola 11.4: Analgetika-antipyretika a nesteroidní antiflogistika. ISBN 80-247-0836-1.