Neopioidní analgetika

Z WikiSkript

Neopioidní analgetika jsou léčiva, která působí analgeticky, antipyreticky a zčásti i antiflogisticky. Jejich společnou vlastností je ovlivnění metabolismu prostaglandinů. Rozdíly v jejich účincích však svědčí pro přítomnost dalších mechanismů, které zůstávají dosud neobjasněné[1].

Metabolismus a účinky eikosanoidů

Mechanismus účinku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Neopioidní analgetika inhibují cyklooxygenázu (COX), enzym, který se podílí na syntéze prostaglandinů. Cyklooxygenáza má dva izoenzymy:

  • COX-1 (konstitutivní izoenzym) syntetizuje prostaglandiny (např. PGE2, PGF2), které ovlivňují řadu fyziologických funkcí: ochrana žaludeční sliznice, zvyšování krevního průtoku v ledvinách, vylučování Na+, tonizace dělohy. COX-1 je významná pro syntézu tromboxanu A2 (TXA2), produkovaného aktivovanými destičkami. TXA2 zvyšuje jejich adhezivitu a indukuje vasokonstrikci. Inhibice COX-1 má tudíž protidestičkové účinky a působí protektivně u rizikových pacientů z hlediska rozvoje infarktu myokardu (IM) nebo iktu.
  • COX-2 (indukovaný izoenzym) se aktivuje při zánětu; vzniklé prostaglandiny senzibilizují nocisenzory, podporují zánět a horečku. COX-2 je významný pro tvorbu prostacyklinu (PGI2), jenž tlumí shlukování trombocytů a působí vasodilataci.

Vzhledem k nežádoucím účinkům způsobených inhibicí COX-1 byla snaha najít selektivní COX-2 inhibitory. Byly objeveny koxiby – způsobují méně vředů a krvácivých projevů, některé však zvyšují riziko tromboembolických komplikací.

Inhibice COX-1 má protidestičkový efekt. Působí ireverzibilní blokádu COX v destičkách, takže stačí dávat 1× denně nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (ASA), aby bylo dosaženo kýženého efektu. Pouze ASA působí ireverzibilní blok COX. Ten se projeví v nepřítomnosti léčebné látky v organizmu pouze u trombocytů, které nemají vlastní proteosyntetický aparát a nejsou tedy schopné si nasyntetizovat nové COX, tak jako jiné buňky. Účinek ASA u trombocytů plně odezní za 7 dní (doba života trombocytu 7–10 dní).

Při inhibici cyklooxygenázy se metabolismus kyseliny arachidonové více ubírá cestou lipooxygenázy, a dochází tudíž k vyšší produkci leukotrienů. Proto může po podání těchto léčiv dojít k vyvolání astmatického záchvatu.

Analgetika – antipyretika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kyselina acetylsalicylová[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kyselina acetylsalicylováStátní úřad pro kontrolu léčiv: ACIDUM ACETYLSALICYLICUM, ASA, KAS) má protidestičkové účinky, podává se preventivně u IM, cévních mozkových příhod; jako analgetikum a antipyretikum už se tolik nepoužívá. Je kontraindikován u dětí při virovém onemocnění (chřipka, varicella) kvůli riziku vzniku Reyova syndromu – zvracení, útlum CNS, těžké poškození jater (hepatocerebrální syndrom). Je lépe podat paracetamol nebo ibuprofen.

Paracetamol[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

ParacetamolStátní úřad pro kontrolu léčiv: Paracetamol funguje asi u poloviny pacientů. Je v terapeutických dávkách vůbec nejbezpečnějším analgetikem, lze jej podat i v graviditě. Ale při intoxikaci (10–20 tablet) dochází k těžkému toxickému poškození jater. I v terapeutických dávkách totiž vzniká malé množství toxického produktu, který je likvidován navázáním SH-skupin. Při předávkování je tedy antidotem donor SH-skupin – acetylcystein. Paracetamol nemá protizánětlivé účinky.

Paracetamol inhibuje COX-3 v hypothalamu – účinek antipyretický i část účinku analgetického. Analgetický účinek je dále způsoben nepřímým působením na serotoninové receptory 5-HT3 v míše.

Pozn.: Paracetamol se v Americe jmenuje acetaminophen.

Metamizol[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

MetamizolStátní úřad pro kontrolu léčiv: metamizol je levné a účinné analgetikum často užívané v některých zemích, v jiných (např. v ČR) moc ne kvůli obavám z agranulocytózy, která se ale vyskytuje velmi zřídka. Objeví-li se, má pacient má bolesti v krku a teploty. Je potřeba vyšetřit krevní obraz. Po vysazení léku se obvykle stav sám upraví.

Nesteroidní antirevmatika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nesteroidní antirevmatika (NSA) mají účinky analgetické, antipyretické a protizánětlivé. Rozdělují se na:

  • neselektivní (smíšená) – je jich mnoho, jsou riziková z hlediska poškození GIT, např. ibuprofenStátní úřad pro kontrolu léčiv: ibuprofen, diklofenakStátní úřad pro kontrolu léčiv: diclofenac,
  • preferenční (inhibují zejména COX-2) – např. nimesulidStátní úřad pro kontrolu léčiv: nimesulid (hepatotoxický, kontraindikovaný u jinných jaterních onemocnění[2]), meloxikamStátní úřad pro kontrolu léčiv: meloxikam,
  • selektivní (koxiby)Státní úřad pro kontrolu léčiv ATC skupina: M01AH – např. celekoxibStátní úřad pro kontrolu léčiv: celekoxib, parekoxibStátní úřad pro kontrolu léčiv: parekoxib

Nežádoucí účinky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • časté (> 10  %) – epigastrické obtíže (pyróza, dyspepsie), spíše u neselektivních;
  • občasné (1–10 %) – alergické reakce, exantém, kopřivka, u ASA krvácivost (epistaxe, modřiny);
  • vzácné (0,1–1 %) – alergické reakce (astma, anafylaktoidní reakce → podat adrenalin);
  • velmi vzácné (< 0,1 %) – krvácení do GIT; riziko se zvyšuje s věkem → pozor u seniorů: podat navíc gastroprotektivní lék nebo zvolit opioidní analgetikum.

Interakce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • LINCOVÁ, D a H FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2007. 0 s. ISBN 80-246-0538-4.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. LÜLLMANN, Heinz, et al. Farmakologie a toxikologie. 2. české vydání. Praha : Grada, 2004. 725 s. Kapitola 11.4
    Analgetika-antipyretika a nesteroidní antiflogistika. ISBN 80-247-0836-1.
  2. SPC O LIEKU AULIN,. SPC - AULIN [online]. [cit. 2017-01-12]. <http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0012895&tab=texts>.