Nervosvalová ploténka
Nervosvalová (neuromuskulární) ploténka je zvláštním typem chemické synapse. Její funkcí je přenos vzruchu z neuronu na vlákno kosterního svalu.
upravit Struktura
- Presynaptický útvar je představován axonálním zakončením motoneuronu a je uložen v mělkých žlábcích vytvořených invaginací sarkolemy.
- Postsynaptický útvar představuje sarkolema (plazmatická membrána vlákna kosterního svalu).
- Primární synaptická štěrbina je prostor mezi presynaptickým zakončením a svalovým vláknem.
- Sekundární synaptická štěrbina je prostor vzniklý sekundární invaginací sarkolemy; smyslem těchto invaginací je zvětšení recepční plochy synapse.
- Sarkolemu lemuje bazální membrána, proto je synaptická štěrbina u nervosvalové ploténky širší (50−70 nm) než u interneuronálních synapsí.
upravit Přenos vzruchu na nervosvalové ploténce
Vzruch přicházející do nervového zakončení způsobí exocytózu synaptických váčků a uvolnění mediátoru do synaptické štěrbiny. Mediátorem v nervosvalové ploténce je acetylcholin (ACh). Acetylcholin se váže na nikotinové receptory na sarkolemě. Aktivace těchto receptorů způsobí otevření chemicky řízených Na+ kanálů a influx Na+ do buňky (na základě koncentračního gradientu) způsobí místní depolarizaci (ploténkový potenciál). Svalová buňka může reagovat na každý vzruch, který přijde do nervového zakončení, akčním potenciálem (ten je dán velikostí ploténky, množstvím aktivovaných receptorů a hustotou napěťově řízených Na+ kanálů v blízkosti ploténky).
K exocytóze synaptických váčků z nervového zakončení dochází nejen při akčním potenciálu, ale i jednotlivě při náhodném kontaktu váčku s aktivní částí presynaptické membrány. V těchto případech se však do synaptické štěrbiny dostává jen malé množství acetylcholinu, takže se aktivuje jen málo nikotinových receptorů. Vzniklá depolarizace je menší než 1 mV (tzv. miniaturní ploténkový potenciál) a nezpůsobí tudíž vznik akčního potenciálu na svalovém vlákně.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 771 s. ISBN 80-247-0512-5.
