Nervus oculomotorius
Nervus oculomotorius (N. III.), okohybný nerv. Stejně jako většina ostatních hlavových nervů (nervi craniales) vystupuje z mozkového kmene.
Obsah |
upravit Anatomie
Obsahuje vlákna
- somatomotorická
- inervují okohybné svaly společně s N. IV. (m. obliquus superior) a N.VI. (m. rectus lateralis)
- visceromotorická
- parasympatická inervující ganglion ciliare a skrze něj m. ciliaris (akomodace) a m. sphincter pupillae (mióza)
upravit Jádra
- dvě velkobuněčná
- nucleus nervi oculomotorii – párové jádro, inervace příčně pruhovaných okohybných svalů;
- dvě malobuněčná
- nucleus medianus – nepárové Perliovo jádro zajišťuje konvergenci očí;
- nucleus occulomotorius accessorius (Edinger-Westphal) – parasympatická inervace
upravit Průběh
N. III. vystupuje z mozkového kmene na mediální straně pedunkulu v sulcus nervi oculomotorii ve fossa interpeduncularis, postupuje pod tvrdou plenu při processus clinoideus anterior a dopředu boční stěnou sinus cavernosus, do orbity vstupuje přes fissura orbitalis superior skrze anulus tendineus communis (Zinni) a dělí se k jednotlivým okohybným svalům.
upravit Hlavní větve
- motorické
- ramus superior – inervuje m.levator palpebrae a m. rectus superior
- motorické a parasympatické
- ramus inferior – m. rectus medialis, m. rectus inferior, m. obliquus inferior
- ramus ad ganglion ciliare (radix parasympathica ganglii ciliaris) pro m. sphincter pupillae a m. ciliaris
upravit Neurologie
upravit Inervace zornice
Parasympatická vlákna n. III. inervují m. sphincter pupillae, který způsobuje miózu. Mydriázu (dilataci) umožňuje sympatikus.
Sympatické dráhy pro inervaci zornice vycházejí z hypotalamu, procházejí mozkovým kmenem a končí v ciliospinálním sympatickém centru v míšních segmentech C8–Th1. Zde vycházejí pregangliová vlákna do krčních ganglií – ggl. stellatum a ggl. cervicale superius. Postgangliová vlákna doprovázejí a. carotis interna do sinus cavernosus a připojují se k n. ophtalmicus a inervují m. dilatator pupillae a m. tarsalis.
upravit Zornicová fotoreakce
Tr. opticus vysílá nervová vlákna kontralaterálně i ipsilaterálně do obou Edinger-Westphalových jader, každé inervuje svůj ipsilaterální m. sphincter pupillae, takže při osvícení jednoho oka dojde k mióze oka osvíceného (přímá fotoreakce) i neosvíceného (nepřímá fotoreakce).
- Při postižení N.II. dojde k vyhasnutí přímé fotoreakce postiženého oka i nepřímé fotoreakce oka zdravého.
- Při postižení N.III. je vyhaslá přímá reakce na postiženém oku, na zdravém je nepřímá fotoreakce zachována.
upravit Postižení nervus oculomotorius
Důsledkem léze N.III. vzniká soubor příznaků:
- ptóza – pokles horního víčka,
- strabismus divergens – rozbíhavé šilhání (převaha nepostižených svalů m. obliquus superior a m. rectus lateralis) a v důsledku toho diplopie (dvojité vidění),
- iridoplegie (oftalmoplegie) – mydriatická zornice nereagující na osvit.
- poruchy akomodace do blízka
upravit Postižení sympatických vláken – Hornerův syndrom
- Hornerův syndrom = ptóza (mírná), mióza, enoftalmus (spíše zdánlivý)
- centrální léze – přerušení sympatiku mezi hypotalamem a míšním centrem
- periferní léze – přerušení krčního sympatiku
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing a. s., 2004. 692 s. s. 473-474. ISBN 80-247-1132-X.
- AMBLER, Zdeněk. Neurologie pro studenty lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 399 s. s. 45-50. ISBN 80-246-0080-3.
- FENEIS, Heinz. Anatomický obrazový slovník. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 1996. 455 s. s. 320. ISBN 80-7169-197-6.
- KACHLÍK, David. Hlavové nervy 1. díl : Přednáška [online]. ©2012. [cit. 2012-01-24]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/Hlavovenervy1.zip>.
