Nervus vagus
Nervus vagus, bloudivý nerv, n. X. je největší součástí postranního smíšeného systému. Je to nerv smíšený – obsahuje vlákna visceromotorická, somatomotorická, somatosenzitivní, viscerosenzitivní a vlákna chuťová. Vede parasympatická vlákna k orgánům hrudní a břišní dutiny a doplňuje tak hlavový a sakrální parasympatikus.
Obsah |
upravit Inervace
- Somatomotoricky se podílí na inervaci svalů hltanu a hrtanu, spolu s n. IX svaly měkkého patra (mimo m.tensor veli palatini – n.IX).
- Visceromotoricky (parasympatikus) jdou vagové větve jako pregangliová vlákna ke gangliím, která jsou umístěna v blízkosti orgánů. Jedná se o orgány v hrudníku a břišní dutině. V gangliích dojde k přepojení a inervaci samotných struktur.
- Somatosenzitivně přichází vlákna do kořene jazyka, k malé ploše zadní a spodní stěny zevního zvukovod a hornímu úseku boltce.
- Viscerosensitivně jdou aferentní vlákna k hltanu, hrtanu a orgánům hrudníku a trávicí trubice, až po Cannonův-Boehmův bod. Svůj význam mají i v reflexech a signálech komplexní povahy (nausea, hlad).
- Senzoricky inervuje n. vagus krajinu epiglottis a glossoepiglotickou oblast.
upravit Jádra
Jádra n. X jsou společná pro celý postranní smíšený systém.
- Nucleus ambiguus – somatomotorické jádro pro n. IX a X.
- Nucleus dorsalis nervi vagi – visceromotorické jádro jehož kraniální část je nazývána nucleus salivatorius inferior.
- Nucleus tractus solitarii – viscerosenzitivní jádro. Jeho kraniální část je nazývána nucleus gustatorius.
- Somatosenzitivní vlákna nemají samostatné jádro.
upravit Průběh kmene
Z lebky vystupuje skrze foramen jugulare. Zde jsou na kmenu nervu ganglia: ganglion jugulare a ganglion nodosum . Dále pokračuje svým průběhem v nervově-cévním svazku krčním − dorzálně mezi a. carotis interna, kaudálněji a. carotis. communis a v. jugularis interna. Nerv dále pokračuje vpravo před a. subclavia, vlevo přebíhá bok arcus aortae a vstupuje k jícnu do zadního mediastina.
Kolem jícnu se stáčí za vzniku n. vagus dexter (na zadní straně jícnu) et sinister (na přední straně jícnu). Oba nervy se dále větví a vytváří plexus oesophageus. Před vstupem do hiatus oesophageus bránice z něho vznikají trunci vagales anterior et posterior. Po průchodu bránicí se nerv dále větví. Vstupuje do plexus coeliacus z něhož vycházejí větve n. X. pro jednotlivé orgány dutiny břišní.
upravit Větve
- r. meningeus
- r. auricularis
- rr. pharyngei – od m. constrictor pharyngis medius kaudálně, s vlákny n. IX tvoří plexus pharyngeus
- r. glomi carotici – vlákna vstupující do větve n. IX pro sinus caroticus a glomus caroticum
- n. laryngeus superior – od spodního ganglia jde podél hltanu k rohům jazylky, kde se rozděluje:
- r. internus – sensitivní větev pro horní část hrtanu a oblast glossoepiglottis, vstupuje do hrtanu otvorem v membrana thyrohyoidea (nebo jiným blízkým spojením). Kaudální větvičky vytvářejí Galenovu anastomózu s n. laryngeus inferior
- r. externus – motorická větev jde při a. thyroidea superior k inervaci m. cricothyroideus a svalů hltanu, vede i autonomní větve pro glandula thyroidea
- n. laryngeus reccurens – motorická vlákna pro svaly hrtanu a senzitivní pro jeho sliznici, vpravo prochází pod a. subclavia dx. a vlevo pod arcus aortae, vrací se kraniálně mezi průdušnicí a jícnem. Zde vysílá:
- rr. tracheales
- rr. oesophagei
- rr. pharyngei
- n. laryngeus inferior – motoricky inervuje svaly hrtanu mimo m. cricothyroideus, sensitivně sliznici hrtanu; anastomozuje s n. laryngeus superior (viz výše)
- rr. cardiaci – parasympatická a sensitivní vlákna, se sympatickými vlákny tvoří plexus cardiacus
- rr. cardiaci superiores
- rr. cardiaci inferiores
- rr. cardiaci thoracici
- ganglion cardiacum (Wrisbergi) – ganglion při konkávním oblouku aorty
- rr. bronchiales
- rr. pulmonales – tvoří se sympatickými vlákny plexus pulmonalis
- plexus oesophageus
- rr. gastrici anteriores et posteriores
- rr. hepatici – do jater podél a. hepatica communis/propria
- rr. coeliaci – větve vstupující do plexus coeliacus, viscerosensitivní, parasympatická a sympatická vlákna pokračují podél cév do všech břišních orgánů po flexura coli sinistra − Cannonův-Boehmův bod
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Použitá literatura
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing a. s., 2004. 692 s. s. 491-503. ISBN 80-247-1132-X.
