Neuralgie trigeminu
Obsah |
Neuralgie je bolest, která vznikne poruchou na systému signalizace bolesti. V inervační oblasti nejsou žádné jiné poruchy (čití, motorika svalů). Je to intenzivní záchvatovitá bolest, nejčastěji postihuje 2. a 3. větev trigeminu, trvá krátce („šleh bolesti“). Nejčastěji se vyskytuje u pacientů nad 40 let. Obvykle se bolest spustí dotykem na spoušťovou zónu (trigger point), často lze zjistit spouštěcí mechanismy jako například žvýkání, čištění zubů, mluvení, chladový či dotekový stimul obličeje. Záchvaty mohou být rychle po sobě (status neuralgicus). Neuralgie mívá sezónní exacerbace (jaro, podzim).
| A. Paroxysmální ataky bolesti v obličeji trvající několik sekund a méně než 2 minuty |
B. Bolest má aspoň 4 z následujících charakteristik:
|
| C. Normální neurologický nález |
| D. Ataky u jednotlivých pacientů se stereotypně opakují |
| E. Všemi dostupnými metodami byly vyloučeny jiné příčiny bolesti obličeje |
upravit Etiologie
Etiologie neuralgií není příliš objasněna, patrně se účastní působení dvou složek:
- faktor periferní – demyelinizace v kořeni trigeminu – vzniká např. kompresí kořene cévkou, tumorem, nebo RS
- faktor centrální – porucha inhibice v jádru trigeminu, není dostatečně probádáno
upravit Terapie
upravit Konzervativní terapie
Základem je karbamazepin (nejúčinnejší Tegretol, méně Biston, Neurol), jeho účinek však postupně klesá. Pokud karbamazepin účinkuje, potvrzuje se tím diagnóza neuralgie.
Částečně mohou účinkovat hydantoináty, baklofen a gabapentin.
upravit Chirurgická terapie
upravit Výkony na periferii
Alkoholizace a výkruty výstupů trigeminu mají jen krátkodobý efekt a mohou vést k neztišitelné anaestezia dolorosa, nepovažují se za správné.
Dnes provádíme hlavně dvě skupiny výkonů:
V oblasti ggl. trigeminale Gasseri a centrálního kořene trigeminu.
- ambulantní výkony v neuroleptanalgézii, jsou dobře snášeny (i u starých, u pacientů s RS)
- transbukální punkce do oblasti cavum Meckeli (prostor, kde leží ggl.) přes foramen ovale (pod skiaskopickou kontrolou)
Provádíme:
- retrogaserská termoléze (RGT) – v kořeni trigeminu elektrodou stimulujeme a zjistíme, která vlákna způsobují neuralgii a ty termicky zkoagulujeme
- u 1. větve je riziko neuroparalytické keratitidy
- instilace glycerolu do cavum Meckeli (glycerolová radikulolýza = GR) – využívá mírného neurotoxického působení glycerolu
- cavum napustíme kontrastem a pak ho vyměníme za glycerol, necháme ho 30 minut působit
- do týdne neuralgie ustane, může ale být bolestivá dysestézie
- mikrokomprese gaserského ganglia – do cavum zavedeme tenký katetr s balónkem, ten nafoukneme
- během komprese má pacient intenzivní bolest, která ustupuje
upravit Výkony v CNS
- mikrovaskulární dekomprese kořene trigeminu (MVD)
- první výkon, který neuralgii řeší z části kauzálně – odstraňuje cévní kompresi (nejčastější příčinu demyelinizace)
- v CA se udělá malá suboccipitální trepanace, pronikneme do mostomozečkového úhlu a komprimující cévu oddělíme od trigeminu plastovou vložkou (je to v 80 % SCA – A. cerebelli sup.)
- efekt je dlouhodobý, nemá vliv na čití
upravit Sekundární neuralgie N. V
Vzniká následkem afekcí v ORL oblasti (chronická sinusitis), při afekcích zubů, temporomandibulárního kloubu, po infekci Herpes zoster v obličeji (často postihuje I. větev, neustupující do 4 týdnů po akutním zosteru). Bolesti bývají trvalejšího rázu a menší intenzity než u primární neuralgie. V neurologickém nálezu nacházíme často poruchu citlivosti v některé větvi N. V či alteraci korneálního a masseterového reflexu.
- Diagnóza
ORL vyšetření (včetně RTG paranasálních dutin), stomatologické vyšetření (včetně panoramatického snímku čelisti).
- Léčba
Odstranění příčiny (pokud lze), léky a jejich dávkování jsou obdobné jako u primární neuralgie.
upravit Odkazy
upravit Související články
- Neuralgie trojklanného nervu/PGS
- Postižení nervus trigeminus/PGS/diagnostika
- Bolesti hlavy
- Faciální hemispazmus
- Obrna lícního nervu
- Poruchy čichu
- Diferenciální diagnostika poruch polykání
- Neuralgie trigeminu/PGS (VPL)
- Bolesti hlavy/PGS (VPL)
upravit Zdroje
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
upravit Externí odkazy
upravit Použitá literatura
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.