Neuroleptika

Neuroleptika nebo také antipsychotika jsou léčiva používaná k terapii psychóz – nemocí projevujících se poruchami myšlení (bludy) a vnímání (halucinace). Působí antidopaminergně.

Dělíme je do dvou generací:

• 1. generace tzv. klasická nebo typická – mají silný tlumivý účinek, ale nemusí být dostatečně účinná při léčbě negativních příznaků a dále se vyznačují závažnými nežádoucími účinky vycházejícími z blokády dopaminergních neuronů v extrapyramidálních drahách
• 2. generace tzv. atypická neuroleptika – exrapyramidové nežádoucí účinky jsou u nich minimální, působí při terapii negativních symptomů (autismus) a hodí se k udržovací terapii (schizofrenie)

Obsah 1 Typická neuroleptika 1.1 Mechanismus účinku 1.2 Účinky 1.3 Nežádoucí účinky 1.4 Interakce s dopaminergními receptory CNS 1.5 Farmakokinetika 1.6 Zástupci 1.6.1 Fenothiaziny 1.6.2 Thioxanteny 1.6.3 Butyrofenony 2 Atypická neuroleptika 2.1 Mechanismus účinku 2.2 Farmakokinetika 2.3 Klasifikace 2.3.1 Selektivní antagonisté D2, D3 receptorů 2.3.2 SDA (antagonisté serotoninových a dopaminových receptorů) 2.3.3 MARTA (multireceptoroví antagonisté – multi acting receptor targeting antipsychotics) 2.3.4 Ostatní látky 3 Klinické použití antipsychotik 3.1 Indikace 3.2 Nežádoucí účinky 3.3 Kontraindikace 3.4 Interakce 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Použitá literatura

upravit Typická neuroleptika

upravit Mechanismus účinku

Útlum (blokádou receptorů) účinků neurotransmiterů, především dopaminu, ale i noradrenalinu, acetylcholinu, serotoninu, histaminu...

upravit Účinky

Psychický i motorický útlum (apatie, ospalost, snížení iniciativy), tlumí agresivitu a neklid.

upravit Nežádoucí účinky

Vegetativní účinky: ortostatická hypotenze, sucho v ústech (někdy ovšem hypersalivace)

Extrapyramidové účinky: parkinsonismus

upravit Interakce s dopaminergními receptory CNS

Neuroletika v CNS interagují s třemi dopaminergními systémy: mezolimbickým, nigrostriatovým a tuberoinfundibulárním. Pro antipsychotický účinek je důležitá interakce neurony mezolimbického systému, ostatní jsou odpovědné spíše za účinky nežádoucí. Nabourání nigrostriatových drah vede k motorickým účinkům (třes, hypertonicko-hypokinetický syndrom) − parkinsonismus. Při blokádě tuberoinfundibiálních neuronů dochází k nežádoucím účnkům vegetativním − poruchám menstruačního cyklu.

Pro antipsychotický učinek jsou nejdůležitější receptory D₂ − nejúčinnější jsou látky s největší afinitou k nim.

upravit Farmakokinetika

Fenothiaziny − velmi malá biologická dostupnost při p.o. podání (20−35 %) → značné rozdíly při dávkování; pokud potřebujeme rychlý a spolehlivý účinek, volíme aplikaci i.v.

Butyrofenony − biologická dostupnost 40–70 %, také rozdíly v dávkování u jednotlivých pacientů

Poločasy eliminace bývají středně dlouhé až dlouhé (10–35 hod.) a metabolity neuroleptik bývají rovněž účinné. Distribuční objem velký – trvá dlouho, než se dosáhne ustálené koncentrace.

upravit Zástupci

Klasická neuroleptika členíme do skupin vyplývajících z označení základní chemické struktury.

upravit Fenothiaziny

• chlorpromazin − první neuroleptikum zavedené do praxe 1952, znamenal naprostý průlom terapie psychóz – umožnil farmakoterapii, dodnes se široce používá, mnoho indikací
• levomepromazin − zklidňující účinky − agresivní pacienti, také hypnotický účinek – nespavost, při neuralgii trigeminu
• thioridazin
• flufenazin − časté podání depotně ve formě dekanoátu, k udržovací léčbě schizofrenie

upravit Thioxanteny

• chlorprothixen – vlastnosti podobné levomepromazinu
• flupentixol – k terapii schizofrenie i deprese, podání p.o. i depotně i.m.

upravit Butyrofenony

• haloperidol – velmi často používaný, nižší riziko nežádoucích účinků (anticholinergních, ortostatické hypotenze)

upravit Atypická neuroleptika

Mají nižší výskyt nežádoucích účinků, zejména extrapyramidálních (odtud atypická), ale i kardiovaskulárních či sexuálních dysfunkcí. Také terapeutické spektrum je širší. Zahrnuje jak terapii pozitivních příznaků (halucinace, bludy, dezorganizace myšlení, agresivita, agitovanost), tak negativních (autismus, hypobulie, emoční a afektivní oploštěnost). Jsou účinná i u pacientů, kde terapie klasickými neuroleptiky nevedla ke zlepšení stavu.

upravit Mechanismus účinku

Ovlivňují jiné spektrum neurotransmiterů než klasická. Jejich efekt na striatum je oproti klasickým neuroleptikům nižší, stejně jako jejich afinita k D₂ receptorům. Některá blokují více receptory serotoninové (5-HT₂) než dopaminové. Blokáda 5-HT receptorů potom vede ke snížení inhibičního vlivu na dopaminergní systém a to vede k potlačení negativních symptomů psychóz.

upravit Farmakokinetika

Eliminační poločasy jsou středně dlouhé (6–12 hod.), distribuční objemy malé. Farmakokinetické parametry se u atypických neuroleptik často liší léčivo od léčiva, jelikož se liší i struktury jejich molekul.

upravit Klasifikace

Zatím se rozdělují dle vlivu na jednotlivé receptory. Fakt, že jednotlivé skupiny ovlivňují různé receptory, nemá zásadní vliv na jejich účinek či indikaci.

upravit Selektivní antagonisté D₂, D₃ receptorů

Antagonizují pouze D₂, D₃ receptory.

• amisulprid
• sulpirid – v nižších dávkách působí na příznaky negativní a depresivní, ve vyšších na pozitivní, absorpce po p.o. aplikaci je malá, může způsobit hyperprolaktinémii

upravit SDA (antagonisté serotoninových a dopaminových receptorů)

Blokují především receptory dopaminové, serotoninové, α₁ adrenergní.

• risperidon – jedno z nejčastěji používaných atypických antipsychotik, i u negativních příznaků schizofrenie, nežádoucí účniky: mírné extrapyramidální poruchy, zvýšení prolaktinemie, mírná sedace a ortostatická hypotenze
• ziprasidon
• sertindol

upravit MARTA (multireceptoroví antagonisté – multi acting receptor targeting antipsychotics)

Antagonizují dopaminové, serotoninové, α₁ adrenergní, ale i histaminové a muskarinové receptory.

• clozapin – první léčivo, účinkuje i u pacientů, kteří nereagují na léčbu jinými antipsychotiky, v 1–2 % případů se vyskytuje agranulocytóza, nežádoucí účinky extrapyrmidální nejsou, ale výrazné jsou nežádoucí účinky z blokády α₁, muskarinových a histaminových receptorů – ortostatické hypotenze, ospalost, nárůst tělesné hmotnosti
• olanzapin – spektrum ovlivnění receptorů je podobné clozapinu, ale nehrozí agranulocytóza
• quetiapin

upravit Ostatní látky

• aripiprazol – D₂, D₃ dualista, 5-HT blokátor, dobře tolerovaný

upravit Klinické použití antipsychotik

upravit Indikace

Neuroleptika mají nezastupitelný význam v indikacích psychiatrických:

• psychotické poruchy – schizofrenní a schizoafektivní poruchy – použití vyžaduje zkušenosti, je složité
• agitovanost, agresivita – haloperidol nebo levomepromazin parenterálně
• úzkostné a další poruchy – také behaviorální poruchy, demence – nižší dávky

Dále se dají použít v indikacích nepsychiatrických jako:

• antiemetika – v nízkých dávkách, haloperidol – zvracení po opioidech
• hypnotika – levomepromazin u nezvládnutelných nespavostí
• v anesteziologii – neuroleptanalgezie
• v neurologii – poruchy hypotonicko-hyperkinetického typu (Huntingtonova chorea)

upravit Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky dají rozdělit na predikovatelné a nepredikovatelné. Predikovatelné vyplývají z blokády jednotlivých receptorů a jsou shrnuty v tabulce:

Predikovatelné nežádoucí účinky neuroleptik

Blokovaný receptor	Účinek
dopaminergní	extrapyramidální symptomy, endokrinní poruchy
α1	ortostatické hypotenze, závratě, ucpaný nos, sexuální poruchy (pokles libida, impotence, opožděná ejakulace), zvýšení chuti k jídlu
muskarinové	sucho v ústech, zácpa, snížená mikce, mydriáza, rozmazané vidění, tachykardie, zmatenost
H1	ospalost, protizánětlivý účinek, zvyšování hmotnosti
5-HT2	podíl na antipsycholytickém efektu (?), útlum agresivity (?)

Nepredikovatelné jsou vzácné, ale závažné:

• neuroleptický maligní syndrom − horečka, svalová rigidita, poruchy vědomí, život ohrožující
• agranulocytóza

upravit Kontraindikace

Relativní:

• komatózní stavy
• intoxikace sedativními látkami − ethanol, barbituráty

Absolutní:

• Parkinsonova nemoc
• neuroleptický maligní syndrom
• poruchy krvetvorby
• glaukom − u antipsychotik s anticholinergními úč.
• hypertrofie prostaty a stavy se ztíženou střevní pasáží

upravit Interakce

• antiepileptika − snížení účinku
• léčiva prodlužující QT interval – zvýšené riziko komorových arytmií
• léčiva snižující tlak
• anticholinergika
• tricyklická antidepresiva – zvýšení koncentrace blokádou metabolismu

upravit Odkazy

upravit Související články

• Psychofarmaka
• Neuroleptika (pediatrie)
• Schizofrenie

upravit Použitá literatura

LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-373-0.