Neuroleptika (pediatrie)
Obsah |
upravit Úvod
Mezi neuroleptika, která historicky nazýváme velkými trankvilizéry patří droperidol (dehydrobenzperidol) a fenothiaziny – např. chlorpromazin. Tyto látky vyvolávají tzv. neuroleptický syndrom, stav emocionálního uklidnění, který je spojen se sníženou motorickou aktivitou a s indiferentním vztahem k okolí.
Neuroleptika nejsou anestetika ani sedativa/hypnotika. Nepůsobí amnesii ani spánek, analgezii nebo svalovou relaxaci. Většinou ani nezmírňují situační strach. Jejich hlavní pole působnosti jsou psychiatrická onemocnění. V praxi intenzivní mediciny používáme neuroleptika jako účinná antiemetika nebo u stavů s vysokou systémovou periferní vaskulární rezistencí, kdy jejich aplikace má vazodilatační působení.
upravit Droperidol
upravit Farmakologické účinky
Látka vyvolává neuroleptický syndrom. Pacient působí zevně uklidněně, afektivní reakce jsou potlačeny, motorické pohyby zpomaleny. Často nastoupí spavost, ale pacient je kdykoli probuditelný a vyhoví výzvě. Někteří pacienti však mohou na podání droperidolu reagovat strachem, zmateností, dysforií a vnitřním neklidem.
Extrapyramidové poruchy hybnosti ve formě dyskinéz a parkinsonské svalové rigidity nejsou nijak vzácné. Klinický význam má antiemetický účinek, stejný význam má potlačení centrální termoregulace. Neuroleptika lze naordinovat v případech mírné hypotermie, protože zabrání svalové třesavce.
Vyšší dávky vedou k syndromu prodlouženého QT intervalu. Krevní tlak nejčastěji klesá v důsledku poklesu periferní vaskulární rezistence při blokádě α–receptorů. Při hypovolemii nebo při kombinaci droperidolu s fentanylem může být pokles krevního tlaku podstatně výraznější. V reakci na hypotenzi má srdeční frekvence tendenci k tachykardii. Droperidol má antiarytmické vlastnosti a chrání myokard před arytmiemi navozenými katecholaminy. Dýchání, funkce jater i ledvin nejsou ovlivněny.
Po injekčním podání se droperidol rychle distribuuje do tkání, biologické účinky i po jedné bolusové dávce mohou přetrvávat až 24 hodin. Mezi nevýhody droperidolu patří:
- absence, amnesie, analgezie, hypnotického účinku;
- neodstraňuje situační strach;
- extrapyramidové poruchy hybnosti;
- změny nálady, zmatenost, strach;
- výrazný pokles TK u některých pacientů.
Při prodloužení intervalu QT riziko torsade de points na EKG
upravit Dávkování droperidolu
Dávka pro droperidol (dehydrobenzperidol) je 0,15 mg/kg i.v.. Podání opakovaných dávek není vhodné, protože droperidol má dlouhotrvající účinek.
upravit Kontraindikace
Nejdůležitější kontraindikace droperidolu a dalších neuroleptik:
- feochromocytom;
- DMO a spastické stavy;
- hypovolemie;
- šok;
- poruchy převodu v myokardu (prodloužení QT intervalu).
upravit Odkazy
upravit Související články
- Psychofarmaka
- Anestezie (pediatrie)
- Inhalační anestezie (pediatrie)
- Nitrožilní anestetika (pediatrie)
- Benzodiazepiny (pediatrie)
- Opioidy (pediatrie)
upravit Zdroj
- HAVRÁNEK, Jiří: Farmakologie v intenzivní péči.
