Novorozenci s nízkou porodní hmotností
Z WikiSkript
Hodnoceno 5x, počet editací 42, počet autorů 11
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Novorozenci s nízkou porodní hmotností (NNPH) jsou děti s porodní hmotností pod 2500 g (bez ohledu na etiologii a délku těhotenství). Jejich incidence stále zvolna stoupá, např. v roce 2009 tvořili NNPH 7,8 % všech živě narozených. Tato tendence je dána nárůstem počtu vícečetných gravidit, posunem věku rodiček (s vyšším věkem rodičky stoupá incidence porodnických patologií) a vlivem sociálně-ekonomických faktorů (zanedbaná prenatální péče). NNPH se podílejí z 66–70 % na novorozenecké úmrtnosti.
Klasifikace NNPH dle porodní váhy (PH):
- PH pod 2500 g – novorozenci s nízkou porodní hmotností (NNPH, low birthweight, LBW),
- PH pod 1500 g – novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností (NVNPH, very low birthweight, VLBW),
- PH pod 1000 g – novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností (NENPH, extremly low birthweight, ELBW).
Klasifikace NNPH dle etiologie:
- Nedonošení eutrofičtí – narodí se v 36. týdnu a dříve, porodní hmotnost je přiměřená délce gravidity.
- Nedonošení/donošení hypotrofičtí – novorozenci s váhou neodpovídající gestačnímu věku (small for gestational age, SGA).
Obsah |
upravit Etiopatogeneze
- Hlavní příčiny nízké porodní hmotnosti jsou předčasný porod (vícečetná gravidita), intrauterinní růstová retardace (IUGR) nebo jejich kombinace.
- Rizikové faktory prematurity:
- Ze strany matky – hemolytická nemoc novorozence, inkompetence cervixu, preeklampsie, závažné systémové choroby, infekce močových cest.
- Placentární – předčasné odlučování, amnionitis, polyhydramnion, předčasná ruptura membrán (PROM).
- Ze strany plodu – víceplodová gravidita, vrozené vývojové vady.
- Rizikové faktory růstové retardace:
- Ze strany matky – malnutrice, chronické choroby, gestóza, hypertenze, toxické látky (alkohol, nikotin, drogy, antimitotika).
- Placentární – odlučování placenty, placentitis, infarkty, syndrom fetofetální transfúze.
- Ze strany plodu – víceplodová gravidita, anomálie chromozomů, chronické fetopatie.
- Nejčastější přímé příčiny porodů NNPH:
- poruchy placentace a funkce placenty,
- intrauterinní infekce,
- imunologie – HELLP syndrom, eklampsie,
- inkompetence hrdla děložního,
- abnormality dělohy (pooperační stavy, VVV, myomy).
- Nejčastější přímé příčiny porodů NNPH:
- zatížená porodnická anamnéza,
- nízký socio-ekonomický status,
- rizikové chování těhotné,
- zevní prostředí,
- tělesná charakteristika těhotné,
- věk těhotné.
upravit Organizace péče o NNPH
- Péče musí být diferencovaná podle stupně nezralosti a závažnosti klinického stavu (třístupňová péče):
- I. stupeň: základní (bazální) péče na odděleních pro fyziologické novorozence,
- mírně nedonošení a hypotrofičtí novorozenci bez závažnějších poruch,
- zvýšená péče o teplotu těla, výživu a ochranu před infekcí.
- II. stupeň: intermediární péče poskytovaná pracovišti intermediární perinatální péče, kterých je v ČR 6,[1]
- NNPH s PH nad 1500 g a s gestačním věkem 32–35 týdnů.
- III. stupeň: intenzivně-resuscitační péče poskytovaná perinatologickými centry, kterých je v ČR 12,[1]
- péče o extrémně a velmi nezralé novorozence (24.–32. týden těhotenství, PH pod 1500 g), perinatálně vzniklé, závažné infekce (zejména sepse), perinatální asfyxie a stavy s ní související, dlouhodobá ventilace, péče o novorozence s nitroděložní retardací růstu a v neposlední řadě péče o novorozence s VVV, slučitelnými s životem, ale vyžadující chirurgické a řešení a následnou vysoce specializovanou péči.
- Centrum pro extrakorporální membránovou oxygenaci novorozenců (ECMO centrum) – 1 centrum na ČR při perinatologickém centru III. typu.
- Péče o kriticky nemocné novorozence s kardiorespiračním selháním (plicní hypertenze na podkladě aspirace mekonia, adnátní pneumonie, brániční kýly, RDS a respirační selhání neřešitelné ventilační terapií).
- I. stupeň: základní (bazální) péče na odděleních pro fyziologické novorozence,
upravit Zásady péče o NNPH
- Termomanagement – ošetřování dítěte v inkubátoru. NNPH mají velké problémy s udržením tělesného tepla (neumí ho vytvořit tolik kolik vydávají), inkubátor poskytuje přiměřeně teplé prostředí s potřebnou vlhkostí (40–60 %).
- Výživa – NNPH má minimální zásoby energie – je třeba brzy po porodu zajistit energetický příjem časnou iniciací stravy a/nebo parenterální výživou.
- Množství, složení a způsob volíme dle individuální potřeby dítěte.
- Zdravé děti s dobrou koordinací pití, polykání a dýchání mohou být kojeni.
- Děti s hmotností pod 1800 g nebo nemocné děti, které ale mají schopnost trávit – mléko sondou do žaludku.
- U dětí s PH pod 1000 g začínáme s dávkou 1 ml mléka.
- PH 1000–1500 g – 2–4 ml/dávka.
- Větší 5–10 ml/dávka.
- Dávky v jedno až dvouhodinových intervalech, dávky postupně zvyšujeme.
- Pokud dítě nesnáší mléko – parenterální výživa.
- Nepřetržitá infúze do žíly, základní roztok je 10% glukóza (+ ionty: CaCl2 a MgSO4, od 3. až 4. dne + NaCl a KCl), aminokyseliny (1,5–2 g/kg/den) a lipidy.
- Množství, složení a způsob volíme dle individuální potřeby dítěte.
- Dechová podpora, umělá plicní ventilace.
- Prevence infekce – organizací práce, dezinfekce, mytí rukou apod.
upravit Hlavní příčiny úmrtí NENPH
- infekce (často nozokomiální),
- hypoxické krvácení,
- akutní respirační selhání.
upravit Příčiny zvýšené morbidity nedonošených dětí po propuštění do terénní péče
- dechové problémy – respirační infekce (RSV), apnoické pauzy, astma,
- srdce a krevní oběh – perzistující ductus arteriosus,
- GIT a břicho – gastroesofageální reflux, obstipace, ingvinální kýly, umbilikální kýly, retence varlat,
- močový systém – následky toxicity aminoglykosidů, následky hypoxie, ischémie,
- zrak – následky retinopatie, refrakční vady, strabismus, astigmatismus, amblyopie, centrální porucha vidění,
- sluch – převodní nebo centrální poruchy sluchu,
- CNS – DMO, poruchy psychického rozvoje, ADHD,
- krev – anémie nedonošených,
- kosti – osteopenie nedonošených,
- celkový rozvoj – neprospívání, hypotrofie, poruchy růstu[2].
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
upravit Reference
- ↑ a b http://www.perinatologie.cz/koncepce.php
- ↑ PEYCHL, Ivan. Nedonošené dítě v péči praktického a nemocničního pediatra. 1. vydání. Galén, 2005. s. 34. ISBN 80-7262-283-8.
upravit Použitá literatura
- ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.