Novorozenecká sepse

Novorozenecká sepse je bakteriální onemocnění charakterizované klinickými příznaky s bakteriemií. Ve 25 % případů postihuje i mozkové pleny (meningitida) a významně se podílí na morbiditě a mortalitě novorozenců. Postihuje zhruba 2 % živě narozených (incidence stoupá s nezralostí), při předčasném odtoku plodové vody (PROM) je incidence 3−5 %.^[1]

• je buď časná (adnátní) nebo pozdní (nozokomiální)
  • časná sepse – do 3. dne, vysoká mortalita, fulminantní průběh
    • agens: nejčastěji GBS a Escherichia coli, dále Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae, $Listeria
  • pozdní sepse – po 3. dni, často při pobytu na JIP, častěji jsou lokalizované (pneumonie, meningitida, pyelonefritida)
    • agens: hlavně G−: E. coli, Klebsiella, Pseudomonas, ale i S. aureus a S. epidermidis, Serratia, Candida albicans, Listeria, Haemophilus influenzae

• rizikové faktory: nezralost, infekce matky, předčasný odtok plodové vody (PROM), adnátní infekce, stavy po KPR, asfyxii, aspiraci mekonia, invazivní výkony
• hlavní vektor: ruce personálu
• cesty průniku infekce: hematogenní, transplacentární, aspirace infikované plodové vody, osídlení kůže nebo střeva novorozence, vertikální přenos z matky na novorozence během porodu^[1]

Obsah 1 Klinické projevy 2 Laboratoř 3 Léčba 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Reference 4.3 Zdroj 4.4 Použitá literatura

upravit Klinické projevy

• nespecifické, variabilní
• termoregulace – výrazná termonestabilita (hypo- nebo hypertermie)
• ventilace – tachypnoe, apnoe, periodické dýchání, Cheyneovo-Stokesovo dýchání (dýchá, přestane, stoupá, klesá, přestane…)
• CNS – změna chování (apatie/dráždivost)
  • změny tonu – hypotonie/hypertonie (v nejhorším až křeče)
  • při poruše vědomí s křečemi je důležité odlišit meningitidu
    • novorozenecká purulentní meningitida – komplikace 20 % časných, 10 % pozdních sepsí
• oběh – dítě je mramorované, hypoperfundované, hypoxické – centralizace oběhu, rozvoj septického šoku, periferní selhání cirkulace a srdce
  • těžký capillary leak syndrom, bílá ložiska vazokonstrikce
• GIT – intolerance stravy, zvracení, paralytický ileus, distenze břicha, hepatopatie
  • u nezralců vzniká nekrotizující enterokolitida – musíme ve visu na rtg vyloučit perforaci
• ledviny – oligurie, anurie, hyperazotémie

upravit Laboratoř

• KO + diff: anémie, trombocytopénie, leukocytóza nebo leukopénie (prognosticky horší)
• I/T index (immature/total) = (tyče + myelocyty + metamyelocyty) / (segmenty + tyče + myelocyty + metamyelocyty)
  • neboli nezralé formy granulocytů ku všem – norma je 0,42
  • I/T index > 0,2 je od druhého dne života specifickou známkou infekce^[1]
• biochemie: elevace IL-6, CRP (8-12 hodin po začátku klinických příznaků), prokalcitonin
• porucha čehokoli je možná (hlavně glukózová a iontová dysbalance)
• koagulace – sklon k prodloužení všech parametrů, až DIC (trombocytopénie, stoupá INR, aPTT, klesá AT III.)
• ABR – RAc, MAc (laktát)
• sérologie – vždy vyšetřujeme i matku
• mikrobiologie – důležité je před podáním ATB odebrat hemokulturu (min. 1 ml, lépe 2 ml)
  • stěry z kůže, výtěry ze sliznic, moč, krev, likvor
• lumbální punkce – pleocytóza, snížená koncentrace glukózy, zvýšená koncentrace bílkoviny^[1]
  • mají vyšší normy než dospělí (bílkoviny až 1,7 g/l, elementy do 96/3 μl)

upravit Léčba

• zpočátku empirická terapie (do výsledků kultivace a citlivosti) – používáme dvojkombinace ATB
  • na časnou sepsi – aminopenicilin + aminoglykosid 7–10 dní i. v. (Augmentin + Gentamicin)
  • na pozdní sepsi – snažíme se cíleně dle osídlení oddělení, příp. širokospektrá ATB
    • karboxypenicilin (meropenem) + aminoglykosid (příp. vankomycin na streptokoka epidermidis)
  • meningitida – ampicilin v megadávkách + cefalosporin III. generace (14 dní až 3 týdny)
    • opakovaně provádíme lumbální punkci, abychom zjistili úspěšnost
• symptomatická léčba – podpora základních životních funkcí
• komplexní intenzivní péče, monitoring, všechno i. v.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Infekce ohrožující plod
• Infekce v novorozeneckém věku
• Sepse

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c d} MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 30-31. ISBN 978-80-247-2525-3.

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Použitá literatura

• HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.

• ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.