Novorozenecký screening

U všech novorozenců narozených na území ČR se provádí novorozenecký laboratorní screening vrozených či dědičných onemocnění níže uvedených metodou odběru tzv. suché kapky krve na novorozenecké screeningové kartičce. Cílem novorozeneckého screeningu je rychlá diagnostika a včasná léčba novorozenců s těmito onemocněními.

Screening = systematické cílené vyhledávání určité choroby před její klinickou manifestací se snahou předejít včas jejím možným následkům^[1]

• podle zvolené populace, v níž je porucha vyhledávána, rozlišujeme screening celoplošný (např. novorozenecký screening) a selektivní (v rizikové populaci)

• podmínky zavedení celoplošného screeningu:
  • vyhledávaná porucha je klinicky diagnostikovatelná až v době, kdy již došlo k nevratnému poškození ohroženého systému, nebo bez jejího časného stanovení může být bezprostředně ohrožen život nositele poruchy,
  • porucha má v populaci dostatečnou incidenci,
  • je k dispozici efektivní léčba,
  • existuje screeningový test s vysokou senzitivitou a dostatečnou specificitou,
  • test je přiměřeně levný (příznivý poměr cost/benefit)^[2].

Obsah 1 Screening hyperfenylalaninémií a fenylketonurie 2 Screening kongenitální hypotyreózy 3 Screening kongenitální adrenální hyperplazie 4 Screening cystické fibrózy 5 Screening dalších dědičných metabolických poruch (DMP) 6 Metodika odběru suché kapky krve na screeningovou kartičku 7 Laboratoře pro novorozenecký screening 8 Odkazy 8.1 Související články 8.2 Externí odkazy 8.3 Reference

upravit Screening hyperfenylalaninémií a fenylketonurie

• v ČR se provádí od roku 1975,
• hyperfenylalaninémie (HPA) = porucha metabolismu fenylalaninu, při které dochází k jeho patologickému nahromadění v krvi a ostatních tělesných tekutinách → hyperfenylalaninémie poškozuje CNS – postihuje duševní vývoj dítěte a vede k těžké oligofrenii,
  • nejtěžší forma: fenylketonurie (PKU) – incidence v ČR 1:10 000 živě narozených^[2],
    • v 97 % je příčinou deficit enzymu fenylalaninhydroxylázy,
    • v 1–3 % je příčinou deficit tetrahydrobiopterinu,
• léčbu (eliminační dietu) je třeba zahájit nejpozději do 21 dnů,
• screening: metoda tandemové hmotnostní spektrometrie (od 1. 10. 2009)^[3],
• odběr suché krevní kapky z patičky novorozence se provádí teprve 3. – 4. den života, kdy dítě přijímá mléčnou stravu (aby byla hladina fenylalaninu dostatečně vysoká),
• v bílkovině mateřského mléka je fenylalanin zastoupen přibližně 5 %^[2],
• kritéria pro diagnózu klasické fenylketonurie:,
  • hladina fenylalaninu nad 20 mg/dl (nad 1,2 mmol/l),
  • normální nebo snížená hladina tyrozinu,
  • přítomnost abnormálních metabolitů v moči (kyselina fenylpyrohroznová),
  • normální koncentrace tetrahydrobiopterinu, kofaktoru hydroxylace fenylalaninu na tyrozin^[2],
• do roku 2009 se ke stanovení fenylalaninu v krvi používal Guthrieho test (semikvantitativní mikrobiologická zkouška):
  1. odebere se kapka krve na terčík filtračního papíru,
  2. filtrační papír se vloží do agarového média, ve kterém jsou bakteriální spory (obvykle Bacillus subtilis) a kompetitivní růstový inhibitor specifický pro hledanou aminokyselinu (pro fenylalanin beta-2-thienylalanin),
  3. inkubace,
  4. vyhodnocení růstu bakterií (bakterie rostou za přítomnosti fenylalaninu v kapce krve)^[4],
• ještě dříve se používal močový test s chloridem železitým.

upravit Screening kongenitální hypotyreózy

• v ČR se provádí od roku 1985,
• kongenitální hypotyreóza (CH) - nedostatek hormonů štítné žlázy u dětí vede k narušení vývoje mozku s následným ireverzibilním mentálním defektem různého stupně. Klinické příznaky se objevují pozdě (až při nevratném postižení CNS).
  • incidence v ČR: 1:4340 živě narozených novorozenců^[5],
  • vzniká na podkladě dysgeneze štítné žlázy (ageneze, hypoplazie, ektopie) nebo dyshormonogeneze (nejč. následkem deficitu tyroidální peroxidázy); hypofyzární a hypotalamické formy jsou vzácné,
• substituční léčbu L-tyroxinem je třeba zahájit do 14 dnů života,
• screening: stanovení tyroideu stimulujícího hormonu (TSH) fluoroimunoanalýzou (FIA)^[5],
• u všech novorozenců s potvrzenou kongenitální hypotyreózou je třeba nejpozději do 3 měsíců po narození provést elektronický screening vrozených vad sluchu metodou tranzientních otoakustických emisí^[3].

upravit Screening kongenitální adrenální hyperplazie

• v ČR se provádí od roku 2006,
• kongenitální adrenální hyperplázie (CAH) = vrozená porucha syntézy steroidních hormonů, jejíž příčinou je chybění některého z pěti nezbytných enzymů (nejč. jde o deficit 21-hydroxylázy a dochází k hromadění 17alfa-OH-progesteronu. Následkem je zvýšená tvorba adrenálních androgenů → virilizace ženského zevního genitálu, předčasná pseudopuberta (pseudopubertas praecox), malý vzrůst),
  • u 60 % postižených je současně přítomen i defekt tvorby mineralokortikoidů,
  • incidence CAH je cca 1:8000^[5],
• substituční léčba hydrokortizonem (a mineralokortikoidy),
• screening: stanovení 17alfa-OH-progesteronu pomocí imunoanalytických metod^[5].

upravit Screening cystické fibrózy

• v ČR se provádí od 1. 10. 2009^[3],
• cystická fibróza (CF) = AR dědičné onemocnění, při kterém dochází k mutacím v genu kódujícím chloridový transportér na buněčné membráně,
• screening:

1. vyšetření hladiny imunoreaktivního trypsinogenu (IRT) imunoanalytickou metodou,
2. při podezření na CF (vysoké IRT) je druhým krokem molekulárně genetická analýza nejčastějších, jednoznačně patogenních a populačně významných mutací v genu CFTR ze stejných suchých kapek krve na screeningové kartičce, ve kterých byla zjištěna zvýšená koncentrace IRT,
3. při velmi vysokém IRT a neprokázání mutace je třetím krokem provedení potního testu pomocí pilokarpinové iontoforézy^[3].

upravit Screening dalších dědičných metabolických poruch (DMP)

• dědičné poruchy metabolismu aminokyselin:

• leucinóza (nemoc javorového sirupu, MSUD),
• glutarová acidurie typ I (GA I),
• izovalerová acidurie (IVA),

• dědičné poruchy metabolismu mastných kyselin:

• deficit acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem (deficit MCAD),
• deficit 3-hydroxyacyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin s dlouhým řetězcem (deficit LCHAD),
• deficit acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem (deficit VLCAD),
• deficit karnitinpalmitoyltransferázy I (CPT I),
• deficit karnitinpalmitoyltransferázy II (CPT II),
• deficit karnitinacylkarnitintranslokázy (CACT).

• v ČR se provádí od 1. 10. 2009^[3]
• screening: metoda tandemové hmotnostní spektrometrie.

upravit Metodika odběru suché kapky krve na screeningovou kartičku

• dobře omytá, prokrvená kůže na vnitřním či zevním okraji patičky novorozence se očistí alkoholem a nechá uschnout,
• provede se drobná incize do hloubky max. 2 mm sterilním kopíčkem ručně či lancetou (speciální automatické zařízení určené pro tento účel),
• první kapka krve se setře suchým sterilním tamponem,
• po vytvoření dostatečně velké další kapky se jemně přiloží filtrační papírek screeningové kartičky, tak aby se krev nasávala a úplně zaplnila předtištěný terčík a filtrační papír byl viditelně nasáklý z obou stran,
  • patička se nesmí mačkat či ždímat, aby nedošlo k příměsi tkáňového moku,
  • terčík musí být nasáknut najednou z jedné kapky, nesmí se vrstvit kapky do jednoho terčíku,
  • je zapotřebí krví nasáknout všechny terčíky na novorozenecké screeningové kartičce,
  • filtračního papírku se nikdy nedotýkáme a je nutno zabránit i kontaktu krevních kapek s jakýmkoliv předmětem,
• po odběru necháme krev zaschnout v horizontální poloze kartičky po dobu nejméně 3 hodin při pokojové teplotě (nejlépe ve speciálním stojánku na sušení kartiček),
• po zaschnutí krve se kapky překryjí krycím papírkem, který je součástí kartičky^[3].

upravit Laboratoře pro novorozenecký screening

Laboratorní vyšetření dědičných poruch metabolismu (DPM) metodou tandemové hmotnostní spektrometrie provádí:

• Všeobecná fakultní nemocnice, Ke Karlovu 2, 128 08 Praha 2, Ústav dědičných metabolických poruch;
• Fakultní nemocnice Olomouc, I.P.Pavlova, 775 20 Olomouc, Laboratoř dědičných metabolických poruch, OKBL.

Laboratorní vyšetření kongenitální hypotyreózy (CH), kongenitální adrenální hyperplazie (CAH) a cystické fibrózy (CF) pomocí imunoanalytických metod provádí:

• Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Šrobárova 50, 100 34 Praha l0, Laboratoř novorozeneckého screeningu, Klinika dětí a dorostu;
• Fakultní nemocnice Brno, Černopolní 9, 61300 Brno, pracoviště Dětská nemocnice, Oddělení klinické biochemie a hematologie.^[3]

upravit Odkazy

upravit Související články

• Skrínink dědičných chorob

upravit Externí odkazy

• Doc. MUDr. F. Votava, CSc., Doc. RNDr. T. Adam, PhD., Prof. MUDr. J. Zeman, DrSc., Prof. MUDr. M. Macek, jr., DrSc. a kol.: Novorozenecký screening

upravit Reference

1. ↑ LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 183. ISBN 978-80-7262-438-6.
2. ↑ ^{a b c d} LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 184. ISBN 978-80-7262-438-6.
3. ↑ ^{a b c d e f g} JURÁSKOVÁ, Dana. Věstník MZ ČR 6/2009 [online]. ©2009. Poslední revize 2009, [cit. 11. 12. 2009]. <http://www.udmp.cz/ns/ns_files/6_2009.pdf>.
4. ↑ VÁVROVÁ, Jaroslava. Číselník MZ ČR [online]. ©2008. Poslední revize 2008, [cit. 11. 12. 2009]. <http://ciselniky.dasta.mzcr.cz/hypertext/200640/hypertext/JVADB.htm>.
5. ↑ ^{a b c d} LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 185. ISBN 978-80-7262-438-6.