Ošetřovatelský postup při zavádění cévky

Z WikiSkript
Typy katétrů – A – Nelatonův, B – Couvelaireův, C – Tiemannův, D – Malecotův, E – Pezzerův, F – Folleyův; 1 – ústí a vedení moče, 2 – ústí a kanál pro naplnění balónku

Definice cévkování[upravit upravit | editovat zdroj]

Je zavedení sterilního katetru močovou trubicí do močového měchýře.

Nejčastější indikace[upravit upravit | editovat zdroj]

Dělení cévkování[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Jednorázové
  • Permanentní
Folleyův pemanentní katétr CH 20–05

Druhy močových katétrů[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Nelatonův (v anglosaské literatuře Robinsonův)

Katétr je rovný, používá se k jednorázovému cévkování žen.

  • Tiemannův

Tiemannův katétr se od Nelatonova liší zahnutým kuželovitě protáhlým zobákem na konci. Využívá se u jednorázové katetrizace mužů.

  • Folleyův pemanentní katétr

Katétr je stejně jako ostatní cévky z pružného materiálu, liší se pouze fixačním balónkem na konci katétru a ústí cévky je upraveno na sběrný systém.


Močové katétry jsou různých velikostí a průměrů. Nejčastěji se používá k číslování Charrierova stupnice, která je stejná s číslováním French (traduje se, že označení French začali používat Američané, když se jim nedařila výslovnost francouzského jména Charrier). Na obalu katétru je uvedeno číslo velikosti, u permanentních katétrů je na obalu uvedeno ještě navíc doporučené množství tekutiny, které slouží k naplnění fixačního balónku. Maximální exspirace permanentní močové cévky po zavedení je 30 dnů.

Pomůcky k cévkování[upravit upravit | editovat zdroj]

Sterilní močový katétr dle ordinace lékaře, sterilní rukavice, sterilní tampóny a čtverce, anestetický gel, emitní miska, čtverce buničiny, pinzeta. U permanentní močové cévky navíc injekční stříkačka se sterilním roztokem, který slouží k naplnění fixačního balónku. Sběrný vak, dezinfekci.

Postup při jednorázovém cévkování[upravit upravit | editovat zdroj]

U ženy[upravit upravit | editovat zdroj]

Výkon provádí zdravotní sestra nebo porodní asistentka, která odpovídá za sterilní zavedení a šetrné zacházení. Ženě zajistíme soukromí a vysvětlíme samotný postup výkonu. Edukujeme pacientku o nutnosti a důležitosti hygieny v oblasti genitálu. Umyjeme si ruce, připravíme si sterilní pomůcky k lůžku pacientky, aby byly snadno dosažitelné a nedošlo k znesterilnění sterilních rukavic. Nemocnou uložíme do polohy na zádech, s končetinami mírně od sebe pokrčenými v kolenou a kyčlích. Připravíme podložní mísu nebo emitní misku k rodidlům ženy. Tampóny zvlhčíme dezinfekcí a navlékneme si sterilní rukavice. Nedominantní rukou oddálíme velké stydké pysky, pomocí palce a ukazováčku. Na každé straně odezinfikujeme malé stydké pysky tampónem. Vždy postupujeme od mons pubis k análnímu otvoru. Posledním tampónem odezinfikujeme střední část uretry. Ruka, která držela velké stydké pysky se stala nesterilní. Z již předem otevřeného sáčku, sterilní rukou vyjmeme cévku. Uchopíme ji tak, cca 5 cm od špičky mezi ukazováček a palec. Konec cévky držíme nad emitní miskou, kam bude odpouštěna moč. Pokud potřebujeme vzorek moče, odchytíme ji v průběhu odtoku do sterilní označené zkumavky. Katétr šetrně vyjmeme a odložíme do emitní misky. Buněčinou otřeme rodidla, odstraníme emitní misku a podložní mísu, ženu přikryjeme. Po celou dobu výkonu s pacientkou komunikujeme a informujeme ji o průběhu výkonu. Na konci je důležité projevit uznání za spolupráci.

U muže[upravit upravit | editovat zdroj]

U mužů zavádí katétr lékař, který ho informuje o daném postupu. Výkon musí být proveden šetrně a sterilně. Sestra připraví pomůcky na cévkování muže a asistuje lékaři při výkonu. Lékař si obleče sterilní rukavice. Sestra podává lékaři sterilní tampóny namočené v dezinfekčním roztoku. Lékař odezinfikuje zevní ústí uretry tampóny. Za pomoci pinzety lékař zavádí cévku do uretry.

Komplikace cévkování[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Perforace dolních močových cest
  • Uroinfekce
  • Parafimóza
  • Poranění svěrače močové trubice

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • ROZSYPALOVÁ, Marie a Alena ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II : pro 1. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd vydání. Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1.
  • ŠAMÁNKOVÁ, Marie, et al. Základy ošetřovatelství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 353 s. ISBN 80-246-1091-4.