Ošetřovatelský proces

upravit Definice ošetřovatelského procesu

Ošetřovatelský proces je podle Věstníku č. 9/2004 Sb. jedinou pracovní metodou, prostřednictvím které nelékařští zdravotničtí pracovníci (NLZP) vyhledávají a posléze uspokojují individuální potřeby jednotlivců – pacientů, rodin a komunit.

Ošetřovatelský proces představuje myšlenkový algoritmus a sérii činností, které na sebe bezprostředně navazují. Dohromady vytvářejí jeden dynamický celek. Každá fáze ošetřovatelského procesu má své nezastupitelné místo a její správné provedení má vliv na ostatní fáze procesu.

Ošetřovatelský proces je myšlenkový algoritmus a série vzájemně propojených činností, které vedou k uspokojení potřeb nemocného/klienta. Je to racionální metoda poskytování a řízení ošetřovatelské péče. Představuje sérii plánovaných činností a myšlenkových algoritmů, které profesionálové v ošetřovatelství používají. Je to individualizovaný přístup k ošetřovatelské péči o pacienta, orientovaný na řešení problému.

upravit Vznik ošetřovatelského procesu

Ve Spojených státech amerických je pojem ošetřovatelský proces znám od 50. let 20. století. Od roku 1973 je součástí mezinárodních standardů ANA (American Nurses Association).

Rok 2004 byl „bohatý“ na nové zákony regulující zdravotnické nelékařské profese, mezi které patří například všeobecná sestra, porodní asistentka nebo zdravotnický asistent. Jedním ze zákonů, upravujících podmínky, za nichž je možno provádět profesi nelékařského zdravotnického pracovníka, je zákon 96/2004 Sb. o uznávání a získávání odborné způsobilosti NLZP. Nejnovější česká koncepce z roku 2004 v sobě mimo jiné obsahuje definici ošetřovatelského procesu.

upravit Ošetřovatelský proces a holistický přístup

• Holizmus – z řeckého slova holos (ὅλος – celý, úplný, neporušený).
• Holistická filozofie se zabývá celkem a celistvostí. Zakladatelem idealistického filozofického směru byl v roce 1926 J. H. Smuts (polní maršálek); př. teze: „Celek je víc než prostý součet svých částí.“ Holistická filozofie našla velmi dobré uplatnění v přírodních vědách a hlavně v humanitních oborech.
• Protichůdná stanoviska ve vědě – je potřeba myslet nejen komplexně, ale i analyticky.