Onemocnění chlopní pravého srdce
Vady trikuspidální a pulmonální chlopně se v dospělosti vyskytují méně často než vady chlopně levého srdce. Stejně jako vlevo může dojít k insuficienci (a regurgitaci) nebo ke stenóze. Stenóza způsobuje prodloužení času pro evakuaci komory nebo síně, z toho důvodu nemocní se stenózou lépe snášejí bradykardii než tachykardii. Při regurgitaci je to naopak: u těchto nemocných je výhodnější tachykardie, aby se zkrátil čas, kdy krev teče zpět proti tlakovému gradientu.
Suverénní metodou pro diagnostiku onemocnění chlopní je echokardiografie s dopplerovským vyšetřením.
Obsah |
Trikuspidální regurgitace
Etiologie
- nejčastěji sekundární při dilataci PK (defekt septa, mitrální nebo aortální vada), ev. revmatická horečka nebo IE (narkomani, katetrizace).
Patogenese
- regurgitace krve z PK – LS dilatuje – městnavé srdeční selhání, fibrilace síní.
Příznaky
- otoky DK, ascites, hepatomegalie se systolickou pulsací, hepatojugulárním refluxem, nad dolním sternem systolický šelest s propagací do jater.
Diagnostika
- EKG, echokardiografie, RTG, katetrizace (tlak v plicnici).
Léčba
- řešení primární patologie (většinou mitrální),
- anuloplastika Carpentierovým prstencem (zmenšení obvodu anulu),
- vzácně náhrada chlopně – přednostně biologické náhrady.
Trikuspidální stenóza
Etiologie
- velmi vzácná vada, nejčastěji spolu s postižením levostranných chlopní (zejména jako porevmatická vada spojená s mitrální stenózou)
Patogeneze
- zvýšení tlaků v pravé síni (vede k její hypertrofii) a dutých žilách, fibrilace pravé síně, ↓ minutový srdeční výdej (MSV)
Příznaky
- únava (↓ MSV), dušnost, hemoptýza (embolizace do plic u fibrilace pravé síně)
- známky pravostranného selhávání (zvýšení tlaku v krčních žilách, otoky, hepatomegalie, ascites)
- diastolický šelest nad dolním sternem vlevo
Diagnostika
- EKG (fibrilace síní, P pulmonale)
- echokardiografie
Léčba
- bez náhrad chlopně – vysoké riziko trombóz
- balónková valvuloplastika
- komisurotomie
.
Stenóza plicnice
Stenóza plicnice se nejčastěji vyskytuje jako součást vrozených srdečních vad, např. Fallotovy tetralogie. Zúžení plicnice vede k hypertrofii pravé srdeční komory a následně k její dilataci a sekundárnímu vzniku trikuspidální regurgitace a pravostranné srdeční nedostatečnosti.
Vyskytuje se v několika formách v závislosti na její lokalizaci. Stenóza může být pod chlopní, v místě chlopně, nad ní nebo v periferii větví plicnice. Nejčastěji je postižení v místě chlopně. Stenóza působí hypertrofii PK, klinicky může být asymptomatická s nálezem systolického šelestu nad plicnicí, ale může se jednat o kritickou vadu (dušnost, srdeční selhávání novorozence).[1]
Kritická stenóza u novorozence je život ohrožující cyanotická srdeční vada. V pozdějším věku bývají děti bez potíží, někdy mají nižší výkonnost.
Klinický obraz
Poslechový nález:
- ejekční systolický šelest nad plicnicí[2]
- časný click, systolický šelest s vírem vlevo od sterna, rozštěp druhé ozvy[1]
Diagnóza
- echokardiografie
- u periferních stenóz je nutná angiografie
Průběh je obvykle benigní, lehčí vada nevyžaduje léčbu.[1] Závažnější porucha vede k hypertrofii pravé komory (PK), pak k nedomykavosti trikuspidální chlopně, následné městnání v játrech a jiných orgánech.
Terapie
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ a b c d BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2009. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
- ↑ http://int-prop.lf2.cuni.cz/zof/vysetreni/srdceva_n.htm#1es
- ↑ TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook of Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 244. ISBN 978-0-19-856573-4.
Použitá literatura
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2009. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical webpage [online]. [cit. 2009]. <http://www.freewebs.com/langenbeck/Kardiologie.rar>.
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.
