Onemocnění vyvolaná enteroviry

Obsah 1 Enteroviry 2 Zdroj nákazy a symptomy 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Zdroj 3.3 Reference

upravit Enteroviry

• vyskytují se celosvětově, způsobují velmi často onemocnění.
• spolu s rinoviry a aphtoviry patří do čeledi RNA virů Picornaviridae.
• Dělí se na:
  1. Polioviry,
  2. Coxsackie,
  3. ECHO viry.
  4. EV 68 − 71^[1]

upravit Zdroj nákazy a symptomy

• člověk, přenos hlavně fekálně-orální cestou;
• často v letních obdobích;
• nejčastěji infikovaní – předškolní děti;
• místo pomnožení – sliznice nosohltanu, mandlí nebo tenké střevo → uzliny → primární virémie→ do různých orgánů, množí se → sekundární virémie;
• nejvýraznější patogenní vlastnost – neurotropnost (hlavně polioviry);
• myotropnost (coxsackie) – myozitidy, dermotropnost;
• nákaza může být zastavena na různé úrovni imunitou – často hned v místě prvního pomnožení,
• po nákaze se rozvíjí doživotní imunita;
• klinické projevy velmi pestré, cca 90 % je inaparentních;
• typické syndromy (paretická postižení, serózní meningitida či myalgie) jsou výjimečné;
• týž sérotyp může u různých jedinců vyvolat úplně jiné symptomy (ECHO9 může vyvolat u jednoho horečku, u druhého serózní meningitidu a u dalšího exantém);
• EV 70 patří k původcům akutní hemorhagické konjunktivitidy^[2]
• EV 71 patří k původcům aseptických meningitid, encefalitid, polyneuritid a respiračních onemocnění^[3]

upravit Odkazy

upravit Související články

• Enterovirové exantémy

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Reference

1. ↑ MAREK, Bednář. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Marvil, 1999. s. 432. 
2. ↑ MAREK, Bednář. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Marvil, 1999. s. 436. 
3. ↑ MAREK, Bednář. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Marvil, 1999. s. 436. 

Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.