Organizace soudů
Soudy jsou z hlediska trestního práva vedle státních zastupitelství a Policie České republiky jedním z orgánů činných v trestním řízení. Jsou součástí moci soudní podle Ústavy České republiky. Vynášejí rozsudek o vině či nevině a o výši trestu, narozdíl od státních zastupitelství, která dohlíží na dodržování zákonných ustanovení při vyšetřování Policie České republiky.
Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat[1].
Obsah |
upravit Druhy soudů
Jednotlivé soudy jsou organizovány do struktury, v níž jsou si navzájem nadřizené a podřízené. Ústavní soud a organizace správních soudů do této struktury nepatří, protože se zabývají jinými než trestněprávními otázkami. Hierarchie je následující:
- Nejvyšší soud se sídlem v Brně,
- vrchní soudy se sídlem v Praze a Olomouci,
- krajské soudy,
- soudy městské pro Brno a Prahu,
- okresní soudy,
- soudy obvodní v Praze.
upravit Soudní rozhodnutí
V České republice vynáší rozsudek soudní moci senát jako protiklad uspořádání poroty u soudů v jiných zemích (např. USA).
V roli soudu nejnižších instancí vystupuje samosoudce, tj. jeden profesionální soudce jmenovaný prezidentem republiky, který sám rozhoduje v otázkách, jež mají malou společenskou odpovědnost a nízkou trestní sazbu. U závažnějších případů a soudů vyšších instancí rozhoduje senát tří osob, a to jednoho soudce jmenovaného prezidentem republiky a dvou soudců z lidu – laiků, bezúhonných občanů jmenovaných předsedou soudu, a v nejzávažnějších případech senát tří či až pěti profesionálních soudců.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Reference
- ↑ Česká republika. Ústava České republiky. In 1/1993 Sb. 1992. Článek 82, odst. 1. Dostupné také z URL <http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html>.
upravit Použitá literatura
- PILIN, Alexander. Závěrečný seminář [přednáška k předmětu Soudní lékařství, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2.12.2011.
