Osmolalita moči
Osmolalita moči závisí na množství osmoticky aktivních částic vyloučených do moči, přičemž nezáleží na jejich hmotnosti, velikosti ani elektrickém náboji. Osmolalita je vyjadřována v mmol/kg. Je jen přibližně závislá na hustotě moči. Její měření je ve srovnání s hustotou přesnější, má větší výpovědní hodnotu a dává se mu přednost. Porovnáme-li obě veličiny, odráží osmolalita celkovou látkovou koncentraci všech rozpuštěných látek, zatímco hustota jejich celkovou hmotnostní koncentraci. Zjednodušeně proto můžeme říci, že osmolalita bude více ovlivněna změnami koncentrace nízkomolekulárních látek (v praxi především sodíku, glukosy a urey), zatímco na hustotu bude mít výraznější vliv přítomnost bílkoviny v moči.
Normální hodnoty osmolality při běžném příjmu tekutin jsou 300–900 mmol/kg. Osmolalita moči závisí na zřeďovací a koncentrační schopnosti ledvin. Krajní hodnoty osmolality při maximálním zředění nebo maximální koncentraci se pohybují v rozmezí 50–1200 mmol/kg. Je-li osmolalita moči přibližně stejná jako osmolalita krve, jde o izoosmolální moč. Moč hypoosmolální má nižší osmolalitu než krev, tj. nižší než asi 290 mmol/kg. Jako hyperosmolální moč se označuje moč o vyšší osmolalitě než vykazuje krev.
Teoreticky si můžeme představit, že definitivní moč vzniká z izoosmolálního glomerulárního filtrátu, ke kterému se v renálních tubulech přidává nebo se z něj naopak resorbuje čistá, tzv. bezsolutová voda.
Transport bezsolutové vody vyjadřuje její clearance. Co tato veličina znamená, si vysvětlíme pomocí následujících úvah: Nejprve definujme clearance osmoticky aktivních látek. Jde o veličinu analogickou běžně používané clearance endogenního kreatininu: clearance osmoticky aktivních látek představuje teoretický objem krevní plazmy, který je za jednotku času v ledvinách zcela zbaven všech osmoticky aktivních částic. Bude platit (odvození je obdobné jako u clearance endogenního kreatininu):
,
| kde | Closm | je osmolární clearance v ml/s, |
| V | je diuréza v ml/s | |
| Uosm | je osmolální koncentrace moči v mmol/kg vody, | |
| Posm | je osmolální koncentrace plazmy v mmol/kg vody. |
Má-li primitivní moč stejnou osmolalitu jako plazma a zanedbáme-li příspěvek bílkovin k celkové osmolalitě plazmy, musí být objem přefiltrované primitivní moči stejný jako clearance osmoticky aktivních částic Closm.
Jako clearance bezsolutové vody se označuje rozdíl mezi skutečným objemem definitivní moči vyloučené za jednotku času a osmolální clearance:
| kde | ClH2O | je clearance bezsolutové vody v ml/s, |
| Closm | je osmolální clearance v ml/s, | |
| V | je diuréza v ml/s. |
Je-li clearance bezsolutové vody záporná, znamená to, že se z primitivní moči část bezsolutové vody resorbovala, takže definitivní moč je osmoticky koncentrovanější. Pokud by naopak byla clearance bezsolutové vody pozitivní, vznikala by hypoosmolální moč, proti krevní plazmě naředěná bezsolutovou vodou. Fyziologické hodnoty se pohybují mezi −0,027 a −0,007 ml/s.
Ledviny jsou schopné vyloučit velké množství bezsolutové vody, aby se zabránilo hyponatremii. Naopak při nedostatku vody je omezováno její vylučování a částice se vyloučí v menším objemu vody.
Obsah |
Stanovení osmolality moči
Osmometrem
K přesnému stanovení osmolality slouží osmometry. Využívají toho, rozpuštěné částice ovlivňují některé vlastnosti roztoku:
- snižují bod tuhnutí roztoku (kryoskopický princip);
- zvyšují bod varu roztoku (ebulioskopický princip);
- snižují tlak par rozpouštědla nad roztokem.
Velikost změny výše uvedených veličin závisí na koncentraci osmoticky aktivních látek v měřeném roztoku a osmometry tyto změny zaznamenávají s velkou přesností. Obvykle se zjišťuje snížení bodu tuhnutí. Platí, že 1 mol částic nějaké látky rozpuštěné v 1 kg vody snižuje její bod tuhnutí o 1,86 °C.
Orientačně výpočtem na základě hodnot látkové koncentrace Na+, K+, NH4+ a močoviny v moči
- Osmolalita v moči = 2([Na+] + [K+] + [NH4+] + [močovina])
Tento výpočet selhává, pokud moč obsahuje vysokou koncentraci jiných látek, které fyziologicky bývají přítomné v řádově nižších množstvích – např. při výrazné glykosurii či ketonurii.
Orientačně výpočtem z hodnoty relativní hmotnosti
Postup pro moč neobsahující bílkovinu či cukr:
- poslední dvojčíslí hodnoty relativní hmotnosti vynásobíme faktorem 33
- např. relativní hmotnost moči = 1,019 → 19 × 33 = 627 mmol/kg
Postup pro moč obsahující bílkovinu nebo cukr:
- hodnotu relativní hmotnosti musíme nejprve korigovat
- v přítomnosti bílkoviny na každých 10 g/l odečítáme od hodnoty relativní hmotnosti 0,003
- v přítomnosti glukosy na každých 10 g/l odečítáme od hodnoty relativní hmotnosti 0,004
