Osteosyntéza a její principy
Osteosyntéza je operační léčba zlomenin.
- stabilizace zlomeniny spojením kostních fragmentů kovovými implantáty (dlahy, šrouby, dráty, hřeby, zevní fixatéry)
- kostní fragmenty jsou znehybněny tak, že je umožněn volný pohyb přilehlých kloubů (umožňuje časnou mobilisaci) a jsou eliminovány svalové síly, působící dislokaci úlomků, předchází reposice a profylakticky ATB
Obsah |
upravit Typy osteosyntéz
zevní fixace
- montáž mimo kožní kryt – sestává ze Schanzových šroubů, Steinmannových hřebů nebo Kirschnerových drátů zavedených do kosti perkutánně nebo z malých incisí a ze zevní konstrukce
- unilaterální (svorková)
- bilaterální
- jednorovinná (rámová)
- vícerovinná (kruhová)
vnitřní fixace (operační přístup, implantát je kryt měkkými tkáněmi nebo uložen v kosti)
- intramedulární
- nitrodřeňové hřebování (trend jsou nepředvrtané zajištěné hřeby)
- svazek K–drátů podle Hacketala
- Enderova osteosynthesa
- extramedulární
- dlahy a šrouby (AO osteosynthesa – přesná otevřená reposice + fixace pomocí dlah a šroubů)
- samostatné šrouby
- tahová cerkláž
biologická osteosyntéza – zavřená reposice + nitrodřeňová osteosynthesa bez předvrtávání
- zvláštním typem je minimálně invasivní osteosyntéza – zavřená reposice + zavedení nitrodřeňových implantátů (elastické dráty) perkutánně nebo z malé incise
předvrtávání dřeňové dutiny – poškození cévního zásobení (tvorba endostálního svalku), riziko tukové embolie (zejména u pacientů s polytraumatem)
zajištěné hřebování – šrouby procházející kostí a otvorem v hřebu kolmo na dlouhou osu
tahová cerkláž – fixace úlomků dvěma Kirschnerovými dráty a kličkou z ohebného drátu, která je uložena na povrchu kosti (zlomeniny klíčku nebo odlomení olecranon ulnae)
stabilní steosyntéza
- absolutně – působením svalové síly nedochází k žádným pohybům fragmentů (tahová cerkláž, staticky zajištěný nitrodřeňový hřeb, kompresní dlahy)
- relativně – umožňuje určitý definovaný minimální pohyb fragmentů, který potencuje tvorbu svalku (dynamicky zajištěný nitrodřeňový hřeb, přemosťující dlahy)
adaptační osteosyntéza – úlomky stabilisovány v potřebném postavení, pohyb fragmentů není definován, k eliminaci svalové síly nutno přídatné fixace (zevní fixátor, sádrový obvaz, …)
upravit Indikace k osteosyntéze
- otevřené zlomeniny
- nitrokloubní zlomeniny s dislokací úlomků
- zavřené zlomeniny, primárně nestabilní
- zlomeniny s interposicí měkkých tkání
- zlomeniny mnohočetné
- zlomeniny u starých nemocných (časná mobilisace)
- zlomeniny, u kterých se nezdařila primární reposice
- zlomeniny se současným poškozením cév a nervů
upravit Indikace k zevní fixaci
- otevřené zlomeniny
- dočasná fixace u polytraumat
- juxtaartikulární zlomeniny
- přídatná fixace u adaptační osteosynthesy
- léčba pakloubů a kostních infektů
- léčba kostních defektů (prodlužování – kalotaxe)
upravit Výhody a nevýhody osteosyntézy
- výhodou je možnost časné mobilisace (nevznikají atrofie a kontraktury)
- nevýhodou je riziko infekce (ranné i kostní) a prodloužení doby hojení kosti
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2010]. <http://langenbeck.webs.com>.