Otevřená Botallova dučej
Otevřená Botallova tepenná dučej (ductus arteriosus patens, PDA) je cyanotická vrozená vada srdce, při které nedošlo k uzavření Botallovy tepenné dučeje (fetální dučej z plicnice do aorty) během prvních 24 hodin života. Touto spojkou potřebnou pro fetální cirkulaci teče krev z aorty do plicnice (L-P zkrat); později, se vznikem plicní hypertenze, dochází i k reverzi zkratu na P-L (Eisenmengerova reakce) a ke vzniku cyanózy.
Je častější u předčasně narozených. Otevřená dučej může být různě široká a dlouhá a podle toho je široké spektrum závažnosti příznaků, od náhodného šelestu po projevy těžkého akutního srdečního selhání.[1]
upravit Rizikové faktory
Vyšší incidence PDA je spojena s následujícími faktory:
- nezralost (u novorozenců s porodní hmotností pod 1000 g je incidence 80 %)[2];
- syndrom dechové tísně (RDS) a jeho léčba surfaktantem;
- vysoký nitrožilní příjem tekutin v prvních dnech života;
- asfyxie;
- vrozené zarděnky, trisomie 13, trisomie 18, …;
- vysoká nadmořská výška;
- vrozené srdeční vady (koarktace aorty, atrézie plicnice, transpozice velkých tepen, …)[2]
Naopak nižší incidence PDA je spojena s těmito faktory:
- antenatální podání kortikosteroidů (indukce plicní zralosti u nezralých novorozenců);
- IUGR;
- předčasný odtok plodové vody (PROM).[2]
upravit Klinický obraz
Malá dučej bývá asymptomatická. Velká dučej má za následek pomalý růst, neprospívání, kolabující periferní pulzace, hypotenzi (u ELBW se může jednat o první příznak), ventilační potíže, srdeční selhání (s plicním edémem a hepatomegalií). Periferní pulzace jsou nápadně živé, prekordium je aktivní. Nápadná je klidová tachykardie a tachypnoe.
Široká krátká dučej způsobuje srdeční selhání, plicní hypertenzi, projevy cyanózy dolní poloviny těla. Středně významná dučej může působit opakované respirační infekce, neprospívání. Úzká dučej potíže nepůsobí. Všichni pacienti jsou ohroženi rizikem infekční endokarditidy.
U nedonošenců s RDS (respiratory distress syndrom) může otevřená dučej vést k závislosti na umělé plicní ventilaci. U kojenců způsobuje oběhové selhání, projevující se výdechovou dušností z plicního edému.
Poslechový nález:
- kontinuální systolicko-diastolický lokomotivový šelest (trojdobý rytmus) pod levým klíčkem, maximum šelestu v době II. ozvy[3] (slyšíme nízkofrekvenční zvuk „sypajícího se koksu“).
upravit Diagnóza
- fyzikální nález
- echokardiografie včetně Dopplerovské
- rtg srdce – kardiomegalie, plicní pletora[1]
- Diferenciální diagnóza
Podobný klinický obraz mají pacienti s aortopulmonálním oknem (přímá komunikace vzestupné aorty a truncus pulmonalis).
upravit Terapie
- asymptomatický PDA – observace, většina se spontánně uzavře (především u nedonošenců)[1]
- symptomatický PDA
- omezený příjem tekutin
- zajištění dostatečného okysličení krve
- léčba srdečního selhávání: furosemid
- zvážit farmakologické uzavření: indometacin, ibuprofen
- absolutní kontraindikace: srdeční vady, u kterých je otevřená dučej nutná pro přežití (např. koarktace aorty)
- vedlejší účinky: oligurie, retence tekutin a hyponatremie díky sníženému průtoku krve ledvinami, snížený průtok krve mozkem, gastrointestinální komplikace (krvácení, ulcerace), krvácení (zhoršená funkce destiček), ikterus
- chirurgická léčba (podvaz, protětí)[1]
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Reference
- ↑ a b c d TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook of Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 175. ISBN 978-0-19-856573-4.
- ↑ a b c GOMELLA, T. L, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 6. vydání. Lange, 2009. s. -. ISBN 0071638482.
- ↑ http://int-prop.lf2.cuni.cz/zof/vysetreni/srdceva_n.htm#od
upravit Použitá literatura
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2009. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
- TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 175. ISBN 978-0-19-856573-4.
