Akutní zánět středního ucha

Obsah 1 Epidemiologie 2 Etiopatogeneze 3 Průběh onemocnění 4 Klinické příznaky 5 Formy OMA 6 Zvláštní formy 7 Diagnostika 8 Diferenciální diagnostika 9 Komplikace 10 Terapie 11 Odkazy 11.1 Související články 11.2 Zdroj 11.3 Reference 11.4 Použitá literatura

Akutní zánět středního ucha (otitis media acuta, OMA) je hnisavý zánět postihující středouší. Jedná se o nejčastější onemocnění sluchového ústrojí. Má rychlý a náhlý začátek a vyskytuje nejčastěji u dětí v kojeneckém a batolecím věku. Většinou vzniká v rámci katarální virové infekce jako sekundární bakteriální infekce středouší.^[1]

upravit Epidemiologie

• Nejčastěji u dětí v kojeneckém a batolecím věku, s narůstajícím věkem incidence ubývá,
• až u 75 % lidí proběhne za život jeden nebo více prudkých středoušních zánětů,
• u malých dětí jsou často oboustranné,
• čím dříve vznikne první zánět, tím větší je frekvence jeho recidiv,
• předchází jí obvykle virová infekce HCD, která do středouší pronikne tubou nebo hematogenně.

upravit Etiopatogeneze

Nyní se stále více hovoří o kombinovaném virově-bakteriálním agens.

Nejčastějšími patogeny, které způsobují OMA, jsou:

• viry: RSV, adenoviry, viry influenzy A a B;
• Haemophilus influenzae;
• Streptococcus pneumoniae;
• Moraxella catarrhalis;
• Streptococcus pyogenes (beta-hemolytický), Staphylococcus aureus.

Infekce se do středoušní dutiny může dostat 3 způsoby:

1. z nosohltanu cestou Eustachovy trubice;
2. přes perforovaný bubínek;
3. hematogenně (týká se některých virů).

upravit Průběh onemocnění

Onemocnění probíhá typicky ve 4 stádiích:

1. Stádium tubární okluze:
   • Eustachova trubice je zánětem uzavřena, vznikají změny sliznice středouší a dochází k exsudaci;
   • pozorujeme bubínek s cévní injekcí, bez reflexu, hůře pohyblivý;
   • pacient si stěžuje na pocit zalehlosti ucha nebo tlaku v uchu.
2. Stádium exsudace:
   • objem exsudátu se zvětšuje;
   • bubínek se vyklenuje;
   • pacientovy příznaky se zesilují.
3. Stádium supurace:
   • ve středouší je hnisavý exsudát;
   • bubínek je prosáklý, vyklenutý – je třeba provést paracentézu, jinak dojde ke spontánní perforaci;
   • bolest se dále stupňuje;
   • po perforaci vytéká z ucha hnis, dochází k „úlevě“.
4. Stádium reparace:
   • exsudát se resorbuje, hnis přestává vytékat z ucha;
   • perforace bubínku se hojí jizvou.

upravit Klinické příznaky

• Otalgie, otorhea, horečka, náhlý vznik neklidu, anorexie, zvracení nebo průjem;
• hlavní rozdíl OMA od sekretorické otitidy (OMS) – klinické známky akutní OMS jsou malé.
• Podpůrné faktory vzniku:
  • celkové – celková nemoc (leukémie, spála, spalničky, nádorové choroby, DM, alergie, poruchy imunity);
  • místní – poranění a krevní výrony ve středouší, perforace bubínku, hyperplastická konstituce středoušní sliznice, zánětlivé změny v nose a VDN, adenoidní vegetace…
• Symptomatologie:
  • zpravidla jí předchází prudký katar HCD;
  • pozorujeme – pocit zalehnutí, pulzující bodavá bolest v uchu, teplota;
  • podle intenzity infekce dochází během hodin či dnů ke spontánní perforaci bubínku a k výtoku, bezprostředně nastává úleva od bolesti a pokles teploty;
  • dle stádia je výtok serózní, hlenovitý, hlenohnisavý až hnisavý;
  • bolestivý tlak na tragus není přesvědčivým důkazem.

upravit Formy OMA

OMA simplex:

• samotný zánět středouší bez dalšího celkového onemocnění.

OMA suppurativa:

• s hnisavým výtokem,
• u kojenců a batolat – bouřlivé, vysoké horečky, neklid, zvracení, průjmy → maskuje to základní onemocnění, to přispívá k postupu zánětu do mastoidálních sklípků,
• ve stáří jsou příznaky zase naopak tlumeny a zánět opět postupuje do sklípků.

→ U obou věkových skupin je vyšší riziko komplikací.

OMA haemorrhagica – virová infekce s hemoragickým sekretem:

• u chřipkových virů,
• ve zvukovodu a na bubínku vznikají buly s hemoragickým sekretem, exsudát ve středouší bývá rovněž hemoragický,
• může vzniknout toxická neuritis n. VIII.

OMA epitympanalis 

• supurativní ložisko je epitympanálně, kůstky a slizniční řasy brání jeho šíření,
• je vyklenutá jen pars flaccida bubínku,
• výrazná bolest ucha se projektuje do mastoidálního výběžku, parietálně až okcipitálně,
• je vysoké riziko komplikací.

OMA suppurativa latens:

• u kojenců a malých dětí, kdy je bubínek dekonturovaný, ztluštělý, netransparentní, plochý (i v období bezpříznakovém),
• ve středouší je latentní purulentní obsah, původcem je hlavně pneumokok,
• častá příčina – rezistentní kmeny nebo nesprávná ATB léčba.

upravit Zvláštní formy

• Myringitis acuta – virový zánět zevní plochy bubínku, otoskopicky pozorujeme na bubínku buly.
• Sekundární záněty – v průběhu dětských exantémových onemocnění (spála, spalničky).

upravit Diagnostika

Diagnózu OMA stanovujeme na základě klinického obrazu (převodní porucha sluchu) a otoskopického nálezu.

• Nález na bubínku: zrudnutí, vyklenutí, ztráta reflexu, bolestivost při tlaku na tragus.^[1]

upravit Diferenciální diagnostika

• Akutní exacerbace chronického středoušního zánětu – větší perforace, mastoidní výběžek nebývá pneumatizován.
• Otitis externa – sluch je dobrý, výtok ze sluchovodu sice páchne, ale výplachem zápach mizí.
• Onemocnění v okolí – zubní kaz, nemoci dolní čelisti, čelistního kloubu, neuralgie n. V.
• Celková horečnatá onemocnění – pneumonie, tyfus.

upravit Komplikace

• Intratemporální:
  • OMS subakutní, později chronická,
  • rezidua post otitidem mediam – atrofie, atelektáza bubínku, vápenaté inkristace, perforace,
  • mastoiditis, paréza n. VII, labyrintitis, hypacusis perceptiva, petrositis.

• Intrakraniální:
  • otogenní meningitis,
  • subdurální empyém, epidurální absces, absces mozku, tromboflebitida sinus sigmoidei.

upravit Terapie

• Cílem je zmírnit příznaky, urychlit vstřebávání sekretu, vyléčit převodní nedoslýchavost, minimalizovat recidivy,
• iniciální stádia – nosní kapky, paracetamol (analgetikum, antipyretikum), N-acetylcystein^[1], mukolytika, event. Otobacid (dexamethason) do zvukovodu,
• ve stádiu supurace – paracentéza, kultivace sekretu, léčba ATB cíleně dle kultivace,
• při vážném stavu – širokospektrá ATB (amoxicilin, makrolidy, cefalosporiny),^[1]
• u recidivujících či komplikovaných otitid – parenterální ATB při hospitalizaci,
• při komplikacích nutno zvažovat operace.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Klasifikace středoušních zánětů
• Chronický zánět středního ucha
• Komplikace středoušních zánětů
• Otitis media recidivans ▪ Otitis media secretorica
• Sluch
• Akutní tubotympanální katar

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c d} MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 329. ISBN 978-80-247-2525-3.

upravit Použitá literatura

• KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.

• HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.

• ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.