Přenos žvýkacího tlaku

Z WikiSkript

Hodnoceno 2x, počet editací 10, počet autorů 3

Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)

Přejít na: navigace, hledání

Nejfyziologičtější typ pro svou šetrnost a způsob zatěžování zubů, který je nejpodobnější přirozenému původnímu zatěžování. Stálé zatěžování brání resorpci (atrofii) alveolárního výběžku maxilly i mandibuly.
Žvýkací tlak je přenášen přes zuby nebo jen přes jejich kořenovou část (zbylou po preparaci – dekapitaci).
Tento typ přenosu žvýkacího tlaku je využíván u korunkových náhrad, fixních můstků nebo některé typy ČSN u defektů 1. třídy Voldřicha.
Na náhrady s tímto typem přenosu žvýkacího tlaku si pacient zvyká nejlépe.

Tlak je zde přenášen přes parodont a slizniční kryt kosti.
U tohoto typu může vlivem přetěžování docházet k úbytku (resorpci) zubního alveolárního výběžku horní i dolní čelisti.
To může vést až k poškození anatomických struktur souvisejících se zubní náhradou.
Tento přenos žvýkacího tlaku zprostředkovává většina ČSN.

Mukózní přenos u celkové zubní náhrady

Na rozdíl od dentálního typu přenosu žvýkacího tlaku je tento, mukózní typ, nejméně fyziologický.
Tlak je zde přenášen přes sliznici, periost a alveolární kost.
Sliznice pod tímto tlakem nejprve hypertrofuje a poté atrofuje.
Po ztrátě funkce alveolárního výběžku čelistí tyto atrofují. Okolní zuby ztrácí oporu a viklají se. Dostávají se také do supraokluze, což napomáhá jejich rychlejší eliminaci.
Čistě mukózní přenos je u celkových deskových náhrad chrupu.

Dentální implantát (RTG)

Tlak je zde přenášen přímo na kost bez jakéhokoli tlumení či pružení. Tomu se říká rigidní přenos tlaku.
Tím dochází k prudkým nárazům do horní i dolní čelisti.
To vše vede k resorpci kosti.
Pro nejvyšší možnou minimalizaci všech škod, které by kostní implantát mohl způsobit, musí být naprosto správně usazen do kosti a naprosto přesně ležet v linii okluze.

Odkazy

KRŇOULOVÁ, Jana a Hana HUBÁLKOVÁ. Fixní zubní náhrady. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2002. ISBN 80-902118-9-5.