pH slabých kyselin a zásad
Obsah |
upravit Slabé jednosytné kyseliny
U slabých jednosytných kyselin probíhá disociace podle rovnovážné reakce:
,
s rovnovážnou konstantou K, která je definována jako:
.
Pro výpočet pH je nutné využít jiný postup než u silných kyselin, protože u slabých kyselin nelze považovat disociaci za úplnou.
Naopak předpokládáme, že:
- kyselina disociuje velmi málo, rozdíl mezi [HA] a cHA (tedy [A − ]) zanedbáváme, a proto
;
- disociace kyseliny je jediným zdrojem oxoniových kationtů v systému, tedy podle poměrů látkových množství chemické rovnice [H3O + ] = [A − ].
Protože lze koncentraci vody považovat za konstantní, zavádí se tzv. disociační konstanta
, jejíž hodnota je pro každou kyselinu tabelována. Dostáváme tedy:
.
Podle předpokladů dosadíme [H3O + ] za [A − ] a cHA za [HA] a vyjádřením koncentrace oxoniových kationtů dostaneme:
.
Odmocníme (koncentrace je vždy kladné číslo), zlogaritmujeme obě strany rovnice a vynásobíme − 1:
.
Pro „
“ se (analogicky k pH) vžil symbol pKA. Známe-li disociační konstantu nebo její záporný dekadický logaritmus, spočítáme pH podle vzorce:
.
upravit Slabé jednosytné zásady
U slabých jednosytných zásad probíhá disociace podle rovnovážné rovnice:
,
s tabelovanou disociační konstantou KB = K, která je definována jako:
.
Předpokládáme, že:
- kyselina disociuje velmi málo, rozdíl mezi [BOH] a cBOH (tedy [B + ]) zanedbáváme, a proto
;
- disociace kyseliny je jediným zdrojem hydroxidových aniontů v systému, tedy podle poměrů látkových množství chemické rovnice [OH − ] = [B + ];
- vznik hydroxidových aniontů působí úbytek oxoniových kationtů podle rovnice pro iontový součin vody:
.
Dosazením podle předpokladů do definice disociační konstanty dostáváme:
.
Odmocníme (koncentrace jsou vždy kladná čísla):
.
Dosadíme do rovnice pro iontový součin vody:
.
Zlogaritmujeme a vynásobíme − 1:
Při 25°C tedy pH spočítáme podle vzorce
upravit Slabé vícesytné kyseliny a zásady
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- BERKA, Antonín, Ladislav FETL a Ivan NĚMEC, et al. Příručka k praktiku z kvantitativní analytické chemie. 1. vydání. Bratislava : SNTL, 1985. 228 s. s. 56–66.