Paměť a její poruchy

Paměť je schopnost organismu přijímat, uchovávat a vybavovat předchozí zkušenosti.

• Umožňuje uchování minulé zkušenosti, je nezbytnou podmínkou adaptace.
• Paměť je jeden z funkčních systémů mozku (jako emoce, motorika…).
• Rozlišují se dva hlavní druhy paměti – fylogenetická a ontogenetická.

Obsah 1 Fylogenetická paměť 2 Ontogenetická paměť 3 Ultrakrátká paměť 4 Krátkodobá paměť 5 Konsolidační fáze paměti – paměť střednědobá 6 Dlouhodobá paměť 7 Poruchy paměti 7.1 Hypomnézie 7.2 Korzakovský syndrom 7.3 Amnézie 7.4 Tranzitorní globální amnézie 7.5 Hypermnézie 7.6 Paramnézie 7.7 Vzpomínkový klam 7.8 Ekmnézie 7.9 Kryptomnézie 7.10 Pseudologia phantastica 8 Pozornost (prosexie) 8.1 Hypoprosexie 8.2 Hyperprosexie 8.3 Paraprosexie 9 Odkazy 9.1 Související články 9.2 Zdroj

upravit Fylogenetická paměť

• nepodmíněné reflexy;
• instinkty

upravit Ontogenetická paměť

• Ontogenetickou paměť lze dělit různě:

1. deklarativní paměť – uvědomovaná, explicitní, verbální (výroky), neverbální (představy);
   1. sémantická složka – informace získané určitými specifickými zkušenostmi;
   2. epizodická složka – kontextová, vzpomínky na události;
2. nedeklarativní paměť – paměť procedurální – implicitní, není zřetelně uvědomovaná, vývojově stará paměť, paměťové obsahy obsažené v různých dovednostech.

• Klinické dělení:

1. bezprostřední – do 30 s;
2. recentní – několik měsíců

• pro vzdálené události.

• Dělení podle doby uchování paměťové stopy:

1. krátkodobá;
2. dlouhodobá.

• Dělení dle experimentální fyziologie:

1. paměť pracovní – zpracovává krátkodobě;
2. paměť provozní;
3. zásobní.

Základní schopnosti paměti:

• schopnost ukládat (vštípivost, impregnace);
• schopnost udržet, fixovat (retence);
• schopnost nepozměnit, mít uloženo beze změn (konservace);
• schopnost vybavit si (reprodukce).

upravit Ultrakrátká paměť

• Senzorický registr, trvá zlomky sekund až sekundu, je těsně spojena s pozorností.

upravit Krátkodobá paměť

• Jejím podkladem jsou reverberační okruhy (krátkodobé dočasné zapojení neuronových sítí, po kterých vzruch krouží).
• Trvá řádově vteřiny, při poruše je poškozena vštípivost (porucha retikulární formace, frontálních laloků).

upravit Konsolidační fáze paměti – paměť střednědobá

• Některé okruhy z krátkodobé zanikají, jiné perzistují, důležitá je emoční složka, princip odměny a trestu.
• Na emočním zapamatování se podílí hlavně limbický systém, hypothalamus.
• Konsolidační fáze je přechod do dlouhodobé paměti, zahrnuje tvorbu paměťových stop.
• Limbický systém je aktivován odměnou a trestem, zesiluje vliv vhodných podnětů.
• Dochází k elektrochemickým změnám – ovlivnitelné farmakologicky.
• Velký význam pro tento druh paměti má acetylcholin.

upravit Dlouhodobá paměť

• Dlouhodobá paměť má strukturální, morfologický podklad, roste počet dendritů; ve stáří se vlivem toxinů jejich počet snižuje, při intenzivním učení počet dendritů stoupá; tento proces je patrně podkladem paměti.
• Mechanismus aktivace trnů v hippocampu – AP aktivuje enzym calpain I, tím vznikne látka fodrin, který je obsažen v neuronálním cytoskeletu, degraduje se a obnažuje receptory excitačních AMK.
• Otázka lokalizace je značně sporná.
• Předpokladem vědomého zapamatování je motiv.
• Determinanty – síla podnětu, emoční zabarvení, schopnost koncentrace, emoční vyladění.
• Každý má jiné dispozice, někdo má lepší vizuální…
• Paměť je zhoršována únavou a pasivitou.

upravit Poruchy paměti

upravit Hypomnézie

• snížení paměťové výkonosti, buď globálně nebo selektivně;
• nejčastěji při organickém postižení, jako součást syndromu demence;
• při únavě, vlivem farmak, toxinů;
• u demencí porušena hlavně vštípivost;
• konfabulace – na otázky odpovídá sice přiléhavě ale totálně mimo mísu, ale je přesvědčen, že má pravdu, za chvíli na tutéž otázku odpoví jinak…;
• amnestická dezorientace – totální porucha vštípivosti.

upravit Korzakovský syndrom

• porucha vštípivosti, konfabulace, amnestická dezorientace;
• alkoholové demence, Alzheimerova choroba.

upravit Amnézie

• úplná ztráta paměti, zpravidla časově ohraničená, plná či selektivní;
• retrográdní, anterográdní;
• časté u kvantitaivních poruch vědomí, po úrazu;
• kontinuální nebo ostrůvkovitá (delírium, alkoholová intoxikace – okénka, palimpsesty);
• selektivní amnézie – u hysterických osob, vytěsní nepříjemné vzpomínky;

upravit Tranzitorní globální amnézie

• Amnestický iktus: náhle vzniklá porucha paměti, hlavně organická, působením silného stresoru, náhle začne, náhle skončí;
• psychogenní amnézie;
• dissociativní amnézie: dissociativní fugy (toulavost), ovlivnitelná hypnózou.

upravit Hypermnézie

• nadměrné, nepřiměřené zapamatování si určitého selektivního materiálu;
• obvykle součást paranoidních psychóz (pamatuje si souvislosti související s bludem);
• u neuróz, manie

upravit Paramnézie

• zkreslení uloženého obsahu, dotyčný má ale pocit přesnosti

upravit Vzpomínkový klam

• patická paramnézie, nositel je neodvratně přesvědčen o realitě určité představy, psychózy

upravit Ekmnézie

• nepřesná časová lokalizace správné vzpomínky.

upravit Kryptomnézie

• neúmyslný plagiát, nemocný je přesvědčen o autorství něčeho, co sám nevymyslel, ale někde četl či slyšel.

upravit Pseudologia phantastica

• „Syndrom barona Prášila“, bájivá lhavost – není to pravá porucha paměti, typické pro hysterii, i u dětí

upravit Pozornost (prosexie)

• Pozornost je psychická funkce, lze ji popsat jako zaměřené vnímání.
• Je to schopnost zaměřeně vybírat určité vjemy z komplexu vnímaných podnětů.

Charakteristiky pozornosti:

1. koncentrace – intenzita zaměření;
2. kapacita – ukazatel extenzity pozornosti, počet vjemů, které můžeme současně sledovat;
3. tenacita – stálost, vytrvalost;
4. iratibilita – práh intenzity podnětů schopných vázat pozornost;
5. vigilita – schopnost její distribuce.

• Dělení pozornosti

1. aktivní;
2. pasivní (bezděčná).

• Na udržení pozornosti je potřeba určitá úroveň bdělosti (ARAS) a dostatečná motivace.

upravit Hypoprosexie

• snížení pozornosti;
• celkové nebo selektivní;
• celkové hlavně u demencí, i u těžké deprese;
• oligofrenie, i neurózy, farmaka (barbituráty, neuroleptika).

upravit Hyperprosexie

• častěji selektivní;
• manický syndrom – zvýšení iritability, tenacity, distribuce, ale pozornost bývá labilní, osciluje.

upravit Paraprosexie

• nesprávné zaměření pozornosti;
• například schizofrenie – nadměrné zaměření na bludy.

upravit Odkazy

upravit Související články

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.