Parametry poškození hepatocytu

• Testy prostupnosti a integrity membrán.

Obsah 1 Aminotransferázy 1.1 Aspartátaminotrasferáza (AST) 1.2 Alaninaminotransferáza (ALT) 2 Glutamátdehydrogenáza (GMD) 3 Laktátdehydrogenáza (LD) 4 Glutathion-S-transferáza (GST) 5 Odkazy 5.1 Související články 5.2 Použitá literatura

upravit Aminotransferázy

• Nejcitlivější a nejrychleji vypovídající.

upravit Aspartátaminotrasferáza (AST)

• Přenáší aminoskupinu z aspartátu na oxoglutarát za vzniku glutamátu a oxalacetátu.
• Přítomná je nejen v buňkách jater, ale i jinde (svaly, ledviny, pankreas i v erytrocytech − při hemolýze se aktivita AST v krvi zvyšuje).
• Dvě formy – jedna je v mitochondriích a druhá v cytosolu (35 %).
• S-AST = 0,66 μkat/l.

upravit Alaninaminotransferáza (ALT)

• Katalyzuje přenos aminoskupiny z alaninu na oxoglutarát, vzniká glutamát a pyruvát.
• V největší koncentraci je v játrech a ledvinách.
• Přítomná pouze v cytoplasmě.
• Poločas ALT je asi 48 hodin, koenzymem je pyridoxalfosfát − při stanovení enzymové aktivity je jeho množství limitující.
• Proto měříme většinou zákal (změna absorbance NADH).
• S-ALT = 0,73 μkat/l.

• Pro interpretaci platí, že ALT je citlivý ukazatel porušenosti membrán, k většímu vzestupu AST dochází až po nekróze buněk.
• ALT − senzitivita (83 %), specifita vůči jedincům s chorobou (84 %), AST − cca 70 %.
• Tzv. de Ritisův koeficient − poměr AST/ALT, prognosticky závažnější při hodnotě větší než 0,7–1.
• Největší hodnoty transferáz − virové hepatitidy (prodromální stádium − 2×, po dvou týdnech až 50× zvýšený, okolo 8. týdne se normalizují).
• Rychlý vzestup (cca 30×) − toxické poškození jater.
• Lékové a alkoholové intoxikace − mírnější vzestup.

upravit Glutamátdehydrogenáza (GMD)

• Relativně specifická pro játra (v játrech asi 10× více než jinde).
• GMD je mitochondriální enzym, vyskytuje se také ve svalech, v mozku a leukocytech.
• Mění glutamát na oxoglutarát.

S-GMD = 0,123 kat/l (muži); 0,088 kat/l (ženy).

• Masivní vzestup GMD je projevem nekrózy jater nebo neoplázie.
• Při obstrukcích a cholestáze rostou hodnoty až 10× (indukce tvorby enzymu v buňkách).
• Senzitivita je však pod 50 %.

upravit Laktátdehydrogenáza (LD)

• Pro vyšetření jater má laktátdehydrogenáza spíše omezený význam − je to cytosolový enzym, který se vyskytuje prakticky ve všech buňkách.
• Poločas isoenzymů s jaterními podjednotkami (LD₅ a LD₄) − krátký poločas (10 h).
• Převažují srdeční podjednotky – LD₁ a LD₂, které cirkulují déle.

S-LD = 2,5–7,7 μkat/l.

• informace o celkové LD je nespecifická.
• Z jaterních poruch − největší vzestup u akutního jaterního selhání či toxické lézi, také při hepatitidách, u metastáz do jater; u obstrukcí bývá nízká.
• Vyšetření isoenzymů elektroforézou − nejvýznamnější je vzestup LD₃ − infekční mononukloóza (z rozpadlých monocytů), nebo plicní embolie (z trombocytů).

upravit Glutathion-S-transferáza (GST)

• Normálně prostupuje minimálně;
• Citlivý ukazatel;
• Stoupá hlavně při intoxikacíxh a lékovém poškození, také u chronických hepatitid a hepatocelulárního karcinomu.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Biochemická vyšetření jater
• Jaterní testy

upravit Použitá literatura

• SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.