Patologické zvápenění

Z WikiSkript

Kalcifikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ukládání vápníku (v podobě vápenatých solí – fosforečnanů nebo uhličitanů) ve tkáních, které normálně nejsou zvápenělé (kalcifikované).

Průkaz
  • V histologii se projeví při barvení hematoxylinem (vápenaté soli se barví modře – bazofilně);
  • Kossova reakce – reakce s AgNO3 založená na redukci Ag+ na Ag0 – vápenaté soli se barví černě.
Rozdělení patologického zvápenatění
  1. Dystrofické – do tkání předem patologicky změněných při normální kalcémii.
  2. Metastatické – ukládání kalcia do určitých tkání (intersticium plic, žaludeční sliznice, ledviny, vnitřní elastika tepen)[1] při zvýšené kalcémii (adenom příštítných tělísek s hypersekrecí PTH, nádorová destrukce kosti, hypervitaminóza D), neboť v těchto tkáních je fyziologicky zvýšené pH krve a rozpustnost Ca2+ solí je snížená.

Dystrofické zvápenění[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ložiskové kalcifikace v terénu pleurální fibrózy
Metastatická kalcifikace plic (HE)

Ukládání vápenatých solí do patologicky změněných tkání při normokalcemii (2,25–2,75 mmol/l[1]), kalcifickovaná tkáň může posléze osifikovat (metaplastická osifikace). Kalcifikace začíná tvorbou drobných intracelulárních vezikul vázaných na zbytky mitochondrií (prostřednictvím fosfolipidů):

  • Nekrotická tkáň – nejvíce v kaseózní nekróze u TBC (téměř nikdy nekalcifikuje infarkt), v tyfové nekróze mezenteriálních uzlin, kalcifikace plodu při mimoděložním těhotenství – lithopedion, kalcifikace nekrotických a deskvamovaných epitelií ledvin při otravě sublimátem (rtuťová nefróza).
  • Hyalinně změněné vazivo – anulární skleróza srdečních chlopní, senilní katarakta (kalcifikace čočky), kalcifikace chrupavek ve stáří.
  • Zánětlivě novotvořené vazivo – kalcifikace ve srůstech listů perikardu po prodělané perikarditidě (pericarditis petrosa), ve stěně chronicky zánětlivě změněného žlučníku (porcelánový žlučník).
  • V cévách – kalcifikace trombu (flebolith – mísí se v něm deposita Ca a Fe – siderokalcinóza), aterosklerotických plátů, medie svalových tepen (Mönckebergova mediokalcinóza – na rozdíl od klasické aterosklerózy se sklerotizující a posléze kalcifikující proces neodehrává primárně v intimě, ale v medii).
  • Kalkosferity – kulovité nebo morušovité zvápenatělé útvary. Připomínají-li zrnka písku, mluvíme o psamomatózních tělískách. Jedná se zřejmě o kalcifikované mikrotromby, přítomné v dura mater a choroidálním plexu, v epifýze (u starších lidí se jeví jako váček vyplněný jemným pískem – acervulus), v různých nádorech (meningiom, papilární cystadenomy ovaria).
  • Kalcifikace nádorů (leiomyom, štítná žláza).

Metastatické zvápenění[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ukládání vápenatých solí do určitých, patologicky nezměněných tkání při hyperkalcémii. Příčinou hyperkalcémie může být adenom příštítných tělísek, dekalcifikace kosti nádorem, hypervitaminóza D (např. při TBC a sarkoidóze – epiteloidní buňky tvoří enzym, přeměňující vitamin D na jeho aktivní formu), nadměrné pití mléka při žaludečním vředu atd. Postihuje:

  1. Plíce – zvápenění stěny cév v interalveolárních septech – vzhled plíce je normální, pohmatem ale budí vjem pemzy (pemzová plíce).
  2. Žaludek – ukládání vápenných solí v kapilárách ve střední zóně sliznice.
  3. Ledviny – přítomnost vápenných válců v tubulech, kalcifikace intersticia, ale i intracelulárně, ve výstelce tubulů (narušení procesu resorpce a transportu Ca2+ tubulárními buňkami při hyperkalcémii). Paralelně s tím se vyvíjí i kalciumfosfátová nefrolitiáza – výsledná nefrokalcinóza může vést k renálnímu selhání.

Calcinosis cutis (kalcinóza kůže)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V podkoží se objevují kašovité hmoty kalciumfosfátu, může dojít k zvředovatění a provalení hmot navenek (vápenná píštěl). Kalcinóza kůže má podobu ohraničenou (postižení především bříšek prstů a kůže nad extenzory) nebo povšechnou (generalizovaný výskyt kalcifikovaných uzlíků nebo plošné kalcifikace kůže – postižený se stává zcela nehybným, nemoc končí vždy smrtelně).

Kalcifylaxe[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ve tkáni dochází k rychlé kalcifikaci, byla-li předtím infiltrována nějakým „mořidlem“ (zvláště sloučeniny železa).

Vápenná dna (pseudodna, arthritis calcinosa, chondrokalcinóza)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Deponování fosforečnanu vápenatého v kloubech a jejich okolí. Připomíná dnu (při níž se ovšem ukládají krystalky urátů).
  • Manifestace ve středním věku.
  • Typ hereditární – projevy v prvních letech života.
  • Typ sekundární – spojen s hyperparathyroidismem, hemochromatózou a hypotyreózou.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. s. 58. ISBN 978-80-7262-773-8.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MIŘEJOVSKÝ, Pavel a Blahoslav BEDNÁŘ. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1994. 84 s. ISBN 80-7066-950-0.
  • MAČÁK, Jiří. Obecná patologie. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, Lékařská fakulta, 2002. 189 s. ISBN 80-244-0436-2.
  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. s. 58. ISBN 978-80-7262-773-8.