Plané neštovice

Plané neštovice (varicella, slovensky ovčie kiahne, MKN-10: B01) patří mezi nejčastější dětská infekční exantémová onemocnění. Způsobuje je varicella zoster virus (VZV) z čeledi herpesvirů (způsobuje plané neštovice a pásový opar).

Obsah 1 Obecná charakteristika 2 Epidemiologie 3 Klinický obraz 4 Diagnostika 5 Diferenciální diagnostika 6 Léčba 7 Komplikace 8 Infekce v těhotenství 9 Odkazy 9.1 Související články 9.2 Externí odkazy 9.3 Reference

upravit Obecná charakteristika

• typicky ve věku 1–6 let^[1]
• nejvyšší výskyt: během zimy a jara
• přenos: kapénkami nebo přímým kontaktem s lézí
• inkubace: 14-16 dní,^[1] šířeji 1–3 týdny^[2]
• infekčnost začíná 2 dny před nástupem puchýřků a končí spolu s překrytím posledních puchýřů krustami^[1]
• po prodělání onemocnění vzniká dlouhodobá imunita
• při primoinfekci vzniká nemoc s generalizovanou vyrážkou – plané neštovice – po zhojení perzistuje virus v buňkách senzitivních ganglií mozkových a míšních nervů a může se reaktivovat
• reaktivací viru vzniká pásový opar

upravit Epidemiologie

• Hlášený výskyt varicelly v České republice v letech 2000–2009 je 33 500–52 500 případů ročně, tzn. 330–515 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.^[3]

upravit Klinický obraz

• vyrážka obvykle začíná na hlavě a trupu, odkud se šíří na celé tělo
• vývoj vyrážky: červené makuly → papuly → vezikuly → pustuly → krusty^[1]
• typický je současný výskyt různých stupňů (výsev v několika vlnách po dobu 2–5 dnů)
• vyrážka se objevuje i ve kštici, bývá jí více na trupu a v místech dráždění kůže
• dále i na sliznici úst – rychle se mění v drobné vřídky
• další příznaky:
  • bolest hlavy
  • anorexie
  • infekce horních cest dýchacích
  • horečka
  • svědění^[1]
• u dospělých často prodromy – horečka a větší alterace celkového stavu, více komplikací
• u zdravých dětí probíhá většinou bez komplikací
• s těžším průběhem se setkáme:
  • u novorozenců a kojenců matek, které neměly varicelu
  • u podvyživených a oslabených (vrozené defekty imunity, zhoubné tumory, imunosuprese, atd.):
    • bohatý rozsev eflorescencí na kůži i sliznicích
    • postižení plic či jater
    • rozvoj hemoragické diatézy – toto se označuje jako progresivní varicela

upravit Diagnostika

• klinicky: typická vyrážka, její distribuce a vývoj
• sérologie: VZV IgM
• přímý průkaz viru: elektronová mikroskopie tekutiny puchýřků^[1]

upravit Diferenciální diagnostika

• streptokové impetigo
• folikulitida
• pobodání hmyzem
• enterovirový vezikulózní exantém
• diseminovaný HSV
• alergické exantémy

upravit Léčba

1. symptomatická (horečka, svědění):
   • místní (tekutý pudr, antiseptická mast)
   • celková (paracetamol, antihistaminikum proti svědění, ATB při bakteriální superinfekci)
     • dbáme o dostatečný přívod tekutin
     • nemocné izolujeme doma
     • před infekcí chráníme hlavně děti se sníženou obranyschopností – těm po styku s infekcí podáme specifické imunoglobuliny nejpozději do 72 hodin po expozici ← toto buď zamezí infekci nebo prodlouží inkubaci a zmírní pak průběh
2. u imunosuprimovaných a při vážném průběhu acyklovir, eventuelně imunoglobulin^[1]
   • profylakticky se podává varicella-zoster imunoglobulin:
     • těhotným s negativní anamnézou varicelly, u kterých došlo ke styku s infekcí
     • novorozencům séronegativních matek, u kterých došlo prvních 6 týdnů života k expozici infekci
     • nedonošeným novorozencům exponovaným infekci bez ohledu na anamnézu matky^[2]

upravit Komplikace

• impetiginizace eflorescencí
• hepatitida
• pneumonie – hlavně při cystické fibróze, jinak vzácně
• encefalitida – často postihne mozeček^[2]
• u dospělců hlavně intersticiální pneumonie a serózní artritida

upravit Infekce v těhotenství

• nákaza v prvních 5 měsících gravidity:
  • 2 % riziko postižení plodu
  • vady nervového systému, oka, skeletu, jizvení kůže
  • není důvodem k interupci
• nákaza posledních 5 dní před porodem nebo 2 dny po porodu:
  • u novorozence může dojít k vážnějšímu průběhu varicelly než při postnatální infekci díky nepřítomnosti přenesených mateřských protilátek^[2]

upravit Odkazy

upravit Související články

• Infekční exantémová onemocnění v dětském věku ▪ Herpes zoster ▪ Spalničky ▪ Spála ▪ Zarděnky ▪ Pátá nemoc ▪ Šestá nemoc ▪ Enterovirové exantémy ▪ Syndrom ruka‚ noha‚ ústa

upravit Externí odkazy

• DermNet Varicella
• Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
• Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c d e f g} TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 688. ISBN 978-0-19-856573-4.
2. ↑ ^{a b c d} KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10, s. 176-179, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz>. ISSN 1803-5264. 
3. ↑ STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV,, et al. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.