Plicní objemy
Všechny objemy, které se v různých publikacích uvádějí, jsou pouze průměrné hodnoty. Tyto objemy jsou individuální. Jsou ovlivněny výškou, hmotností, stářím, trénovaností, pohlavím a zdravotním stavem.
Obsah |
upravit Statické objemy
Dechový objem (VT) je objem jednoho vdechu. Má hodnotu 0,5 l. Obsahuje i tzv. mrtvý prostor (anatomický mrtvý dýchací prostor), který označuje objem dýchacích cest až po terminální bronchioly. Jeho objem je 150 až 200 ml. Tento objem může být ještě navýšen o objem takových alveolů, které nejsou schopny výměny dýchacích plynů. Pak se tento objem nazývá celkový (funkční) mrtvý dýchací prostor. Člověk má ještě po výdechu normálním možnost vydechnout usilovně a tím ze sebe dostat dýchací plyny o objemu kolem 1,1 l. Tento objem se nazývá rezervní exspirační objem (ERV). Podobně je tomu i u nádechu. Můžeme se nadechnout i po normálním nádechu ještě usilovně a vdechnout tak objem asi 3 l vzduchu. Tomu se říká rezervní inspirační objem (IRV). I přes naši veškerou snahu nejsme schopní úplně vyprázdnit plíce. Vždy v nich zůstane asi 1,2 l vzduchu. Tomuto objemu se pak říká reziduální objem (RV).
Pro stanovení reziduálního objemu se využívá heliové diluční metody.
upravit Statické kapacity
Vitální kapacita (VC) – součet dechového objemu, inspiračního rezervního objemu a exspiračního rezervního objemu (maximální nádech – maximální výdech);
- VC = VT + IRV + ERV
Celková plicní kapacita (TLC) – součet vitální kapacity a reziduálního objemu;
- TLC = VC + RV = IRV + VT + ERV + RV
Funkční reziduální kapacita (FRC) – objem vzduchu v plicích po volném výdechu;
- FRC = ERV + RV
upravit Dynamické objemy
Minutová ventilace plic (VE) – dechový objem (VT) násobený frekvencí dechů za minutu, v klidu je to asi 8 l/min.;
- Alveolární ventilace (VA) je minutová ventilace plic – minutová ventilace mrtvého prostoru;
- Maximální minutová ventilace (MMV, Vmax) určuje největší možnou minutovou výměnu dýchacích plynů (max. 120–170 l/min);
Jednovteřinová vitální kapacita (FEV1) – maximální množství vydechnuté za jednu vteřinu;
Tiffeneaův index je podíl FEV1 a VC.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
