Podložka

Obsah 1 Funkce podložky 2 Praktické poznámky 3 Ideální podložka 4 Podložkové materiály – možnosti 5 Kdy a pod jaký materiál 5.1 Amalgám – kdy ANO 5.2 AMALGÁM – kdy NE 5.3 Kompozit a podložka 6 Odkazy 6.1 Použitá literatura

upravit Funkce podložky

• Ochrana pulpy.
• Náhrada dentinu (lepší když je výplň jen čistý amalgám bez podložky).
• Absorbér stresu (u kompozitu – flow).

Pulpa je ohrožena:

1. Při preparaci;
   • preparační trauma – přehřátí, tupý vrták, vysoké otáčky, vysoký tlak, dehydratace dentinu.
2. Při aplikaci a tuhnutí výplně;
   • vysoký tlak (amalgám – malé cpátko),
   • kyselé pH (fosfátový cement při tmelení korunek a můstků),
   • obnažený dentin – z tubulů vytéká ven tekutina s bakteriemi – nemohou se dostat ven.

upravit Praktické poznámky

1. Pokud ale nasazujeme korunku s fosfátovým cementem a při velkém tlaku natlačíme ještě volnou kys.fosforečnou do tubulů – korunku naplníme ještě cca 1/3 cementem, ale ne moc, aby nepřetékal.
2. Používáme Adhesor normal s delší dobou tuhnutí.
3. Korunku nasazujeme přiměřenou silou.
4. Dehydratace – nepřesušovat dentin skloionomer, bondy.
5. Volné monomery – cca 15 % zbude po polymerování (není, ale prokázána zvýšená nebezpečnost).
6. Po ztuhnutí:
   • Mikronetěsnost – bakterie a jejich produkty mohou dráždit pulpu.
   • Pumping effect – malý pohyb výplně při kousání – chronické dráždění a odumření odontoblastů.
   • Vedení tepla – časem odezní.
   • Elektrogalvanické proudy – amalgám v blízkosti zlaté korunky (přítomnost více kovů v cavum oris).
   • Toxicita monomerů a vedlejších produktů polymerace.
   • Toxicita iontů z výplně (silikátové cementy, skloionomery – uvolnění iontů fluoru – minimální dráždění).

upravit Ideální podložka

• Adhezivní – hermeticky uzavírá tubuly.
• Nedráždivá.
• Snadno aplikovatelná.
• V barvě zubu.
• Rtg kontrastní – <chemform>Ca(OH)2</chemform> není vidět na RTG !!
• Odolná tlaku i kyselinám <chemform>Ca(OH)2</chemform> není odolný – musíme ho překrýt vhodnou podložkou.
• S pozitivním vlivem na dentin – remineralizace.

upravit Podložkové materiály – možnosti

• Pryskyřičné cementy – dnes se již mnoho nepoužívají, odolné vůči kyselinám, tlaku, zlomu, tahu, nemají antikariogenní účinky.
• Fosfátový – prosvítá.
• Polykaraboxylátový – nepoužíváme – pouze z ekonomických důvodů – dlouho tuhne, nízká odolnost, špatná manipulace.
• Zinkoxideugenelový – jako podložka se nepoužívá (EBA) – tuhne dlouho, využití jako provizorium.
• Ca(OH)₂ – pouze jako podpodložka.
• Skloionomer – adheze k dentinu, antikariogenní vlastnosti, demineralizace.

upravit Kdy a pod jaký materiál

upravit Amalgám – kdy ANO

1. tepelný izolant,
   • hluboká kavita (caries ad pulpam proxima) při nepřítomnosti sklerotického dentinu,
   • Caries media – jednom místě je kaz více hluboký – podložka pouze na to jedno hlubší místo,
2. elektrogalvanické proudy – různé kovy,
3. ochrana tuhnoucího materiálu – <chemform>Ca(OH)2</chemform>,
4. chráníme hlavně pulpální stěnu!

Nejlepší podložka pod amalgám: světlem tuhnoucí skloionomer.

• Pevný hned po osvícení,
• můžeme ihned kondenzovat,
• antikariogenní,
• odolný,
• dobrá adheze,
• rychlost,
• snadnost aplikace.

upravit AMALGÁM – kdy NE

1. Větší vzdálenost od pulpy.
2. Sklerotický dentin na spodině.
3. Kavita malého průměru.

upravit Kompozit a podložka

Podložka je kontraindikována:

• Pokud aplikujeme podložku – bakterie způsobí odúmrť pulpy pod kompozitem.
• Totální etching + totální bonding – všechno naleptat a všechno překrýt : bond zde slouží jako podložka.
• Je-li jistota hermetického uzávěru okraje výplně (naleptaná sklovina) – IV. tř., malá I., III., II., VI.

upravit Odkazy

upravit Použitá literatura

• STEJSKALOVÁ, Jitka, et al. Konzervační zubní lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2003. ISBN 80-7262-225-0.

• MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.

• HELWIG, Elmar a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 1999. ISBN 80-247-0311-4.