Polyneuropatie
Z WikiSkript
Hodnoceno 1x, počet editací 5, počet autorů 3
Děkujeme za Vaše hodnocení (2★)
Polyneuropatie představují etiologicky rozsáhlou skupinu netraumatického postižení periferních nervů. Mezi příčiny můžou patřit:
- toxické látky: olovo (hl. extenzory), alkohol (hl. n. peroneus),
- metabolická onemocnění: diabetes mellitus, porfyrie, urémie, jaterní cirhóza, hypotyreóza,
- infekční onemocnění: záškrt, příušnice, mononukleóza, tyfus,
- polékové (cytostatika),
- dysproteinémie a paraproteinémie (myelom),
- paraneoplastické polyneuropatie (hl. malobuněčný karcinom plic),
- dědičné (Charcot–Marie–Toothova nemoc).
Obsah |
upravit Společné klinické příznaky
- parestézie, rukavicovitá a punčochovitá hypestézie, často symetrické postižení, spíše senzitivní než motorické, častější postižení DK (delší průběh periferních nervů), motorické poruchy (obvykle později), vegetativní poruchy (atrofie kůže), trofické změny na nehtech, kůži, poruchy funkce vnitřních orgánů (močení, zpomalené vyprazdňování žaludku, obstipace, poruchy erekce, potence),
- vyvíjí se v týdnech, měsících i letech.
upravit Dělení polyneuropatií dle průběhu
- akutní: dny až měsíc (porfyrie, převažují motorické poruchy, více na HKK),
- subakutní: v týdnech – diftérie, polékové (vinkristin), otrava kovy (olovo, thalium, arsen),
- s chronickým průběhem: paraneoplastické, u paraproteinémie, kolagenóz, metabolické (diabetes mellitus, urémie, hypotyreoidismus), hereditární.
upravit Diferenciální diagnostika
- velmi obtížná,
- příčina nezjištěna ve 20–30 % .
upravit Diagnostika
- EMG, podrobné laboratorní vyš. krve a moči, někdy se neobejdeme bez vyšetření likvoru, nervové a svalové biopsie a dalších paraklinických testů.
upravit Použitá literatura
SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
