Poranění ucha

Obsah 1 Úrazy zevního ucha 1.1 Poranění zvukovodu 2 Perforace bubínku 3 Úrazy středouší 4 Úrazy vnitřního ucha 5 Akustické trauma 6 Zlomeniny spánkové kosti a laterobazální poranění 7 Záněty středouší – obecně 8 Odkazy 8.1 Zdroj 8.2 Použitá literatura

upravit Úrazy zevního ucha

Poranění dělíme na otevřená a uzavřená:

1. otevřená – natržení, pořezání nebo pokousání,
2. uzavřená – vznikají tupým úderem:

• nejčastěji vzniká othaematoma auriclae,
• podkladem je krevní výron mezi chrupavku a perichondrium – modročervené zduření s fluktuací, mění tvar boltce,
• může zhnisat → absces či perichondritida,
• může se zorganizovat → vznikne vazivo → trvalá deformita chrupavky („boxerské ucho“).

Léčba:

• Otevřené se suturují, při poranění chrupavky – resekce a pak sutura,
• menší othematomy – komprese, větší – punkce, drenují se,

• vhodné je krytí ATB.

upravit Poranění zvukovodu

• samostatně či při komplikovanějších traumatech,
• otevřená poranění – často náhodně při čištění zvukovodu,
  • nutno vyloučit poranění středouší,
• tupé poranění – otok nebo hemoragický puchýř,
• poranění kostěné části – součást zlomenin spánkové kosti – typicky vzniká schodová deformita se zaniklým luminem.

upravit Perforace bubínku

• přímo – při čištění ucha, při úrazech,
• nepřímo – náhlým zvýšením tlaku (barotrauma, tlaková vlna, úder plochou dlaně),
• může to být součást většího poranění (středouší, zlomeniny…).

Příznaky

• bolest, krvácení ze zvukovodu, převodní nedoslýchavost (závisí na velikosti),
• otoskopicky – různě velká perforace s nerovnými zakrvácenými okraji,
• při sekundární infekci vytéká hnis,
• výtok čiré tekutiny vzbuzuje podezření na CSF nebo perilymfatickou tekutinu.

Terapie

• opatrné vyčištění (při podezření na perforaci nikdy zvukovod nevyplachujeme!),
• adaptujeme okraje perforace, příp. perforaci překryjeme papírkem (brání vstupu nečistot),
• neinfikované, centrálně uložené mají tendenci ke spontánnímu hojení (několik týdnů),
• v nejhorším operace – myringoplastika.

upravit Úrazy středouší

• mechanismy jsou obdobné jako u bubínku,
• nepřímé poškození může vzniknout i za intaktním bubínkem,
• zpravidla je poranění provázeno výronem krve do středouší – hemotympanon,
• může se přerušit řetěz sluchových kůstek (nejčastěji mezi kovadlinkou a třmínkem),
• třmínek se může vytrhnout z oválného okénka,
• může být postižen nervus facialis a vnitřní ucho.

Příznaky

• bolest, krvácení ze zvukovodu, porucha sluchu;
• převodní nedoslýchavost, když je i percepční složka, je postiženo i vnitřní ucho;
• když je bubínek intaktní – při otoskopii – modročervené zabarvení za bubínkem.

Terapie

• prostý hematympanon – netřeba zasahovat, spontánně se resorbuje (příp. ATB),
• cizí tělesa odstraníme,
• přerušení kůstek – chirurgická rekonstrukce.

upravit Úrazy vnitřního ucha

(Otřes labyrintu, komoce)

• nejčastěji jako součást větších poranění lebky,
• dojde k porušení mikromechanické stavby membranózního blanitého systému,

• např. porušení bariéry mezi endo a perilymfou, krvácení do labyrintu,
• příčinu obvykle nemůžeme diagnostikovat.

Příznaky

• funkční postižení různého rozsahu (porucha rovnovážných funkcí, percepční porucha sluchu, příp. obojí…),
• sluch se obvykle během 2 týdnů zlepší, závratě přetrvávají déle,
• akutní příznaky bývají překryty symptomy komoce či kontuze mozkové.

upravit Akustické trauma

• akutní poškození ucha zvukem,
• izolovaně je vnitřní ucho postiženo zejména třeskem, který trvá kratší dobu (výstřel),
• při výbuchu je tlakem ještě poškozeno středouší,
• funkční ztráta je nejčastěji v oblasti bazálního závitu hlemýždě (typická ztráta sluchu s maximem kolem 4 kHz).

Příznak

• nedoslýchavost až hluchota, často též tinnitus,
• porucha vestibulárního aparátu – závrať s nystagmus€nystagmem,

Terapie

• ovlivnění stavu léčbou není zatím jednoznačně prokázáno.

upravit Zlomeniny spánkové kosti a laterobazální poranění

1. Longitudinální typ:
   • lomná linie probíhá přes oblast zevního zvukovodu,
   • porušuje anulus tympanicus, může poškodit bubínek a středouší,
   • jde dále k hrotu pyramidy až k foramen lacerum,
   • vnitřní ucho nebývá postiženo, facialis je postižen vzácně,
   • hlavní příznak – hemotympanon, perforace bubínku, převodní porucha sluchu, likvorea,
   • hrozí ascendentní infekce a meningitida.
2. Transverzální typ:
   • lomná linie jde kolmo na dlouhou osu pyramidy,
   • může jít přes labyrint, středouší nebývá postiženo,
   • časté je postižení N. VII a N. VIII,
   • příznaky – dominuje prudká závrať, nauzea, zvracení,
     • těžká percepční nedoslýchavost,
   • rovnováha se během několika dnů centrálně zkompenzuje, porucha sluchu zůstává,

• terapie – většinou konzervativní – zvukovod sterilně kryjeme, ATB profylaxe.

upravit Záněty středouší – obecně

• máme záněty buď katarální (nehnisavé) nebo purulentní (hnisavé),
• každý je buď akutní nebo chronický,
• hnisavý chronický je buď mezotympanální nebo epitympanální.

upravit Odkazy

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.

upravit Použitá literatura

• KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.

Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.