Portál:Sociologie
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 18, počet autorů 4
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Obsah |
upravit Historický vývoj sociologie medicíny
Jedná se o jednu nejmladších subdisciplín sociologie, cílem je poznat a porozumět působení sociálních vlivů na zdraví, na vznik a průběh nemoci (Siegrist).
- Má pomoci řešit následující problémy:
- účinnost a plošnost prevence;
- včasné rozpoznání nemocí;
- definovat přiměřené chování pacientů;
- struktura, vyváženost a dostupnost lékařské péče.
upravit Dělení sociologie medicíny dle V. Tlustého
- Sociologie zdraví jako společenské instituce:
- funkce zdravotnictví ve společnosti;
- vztah zdravotnictví k organizaci a řízení společnosti;
- vztah zdravotnictví k některým společenským institucím;
- ekonomická funkce zdravotnictví;
- organizace jednotlivých složek zdravotnictví;
- další členění.
- Sociologie zdravotnického zařízení:
- jeho organizace;
- problémy řízení zdravotnického zařízení;
- prestiž jednotlivých zdravotnických zařízení;
- ekonomicko-sociologické problémy jednotlivých zdravotnických zařízení;
- pracovní podmínky v jednotlivých zdravotnických zařízeních;
- další členění.
- Sociologie vnitřní struktury zdravotnických zařízení:
- vztah ekonomie a struktury zdravotnických zařízení;
- formy řízení a autorita uvnitř zdravotnického zařízení;
- formy sdělení informací;
- interpersonální vztahy uvnitř zdravotnického zařízení;
- další členění.
- Sociologie výchovy zdravotnického personálu:
- motivace volby povolání;
- sociologické problémy vlastního studia;
- další členění.
upravit Zdraví v sociologickém kontextu
Definice zdraví je složitý a multidimenzionální problém, obvykle se používá definice dle WHO (Svěrová zdravotnická organizace): Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody (well-being) a ne pouze nepřítomnost nemoci či vady (infirmity). (Holčík)
- Sociální vlivy na zdraví a nemoc:
V moderní době převažují v počtu a významu stále více nemoci, u kterých, pravděpodobně, hrají podstatnou roli psychické a sociální faktory.
Mezi hlavní negativní důsledky současné úrovně společenského rozvoje a materiální kultury patří (Bártlová 2003):
- znečišťování ovzduší, vody, půdy chemickými látkami, radiaktivitou, prachem, atd.;
- nadměrné změny v klimatu v důsledku tohoto znečišťování;
- nadměrný hluk;
- zneužívání alkoholu a dalších psychotropních nývykových látek;
- nedostatek tělesného pohybu;
- kouření;
- nadměrný příjem potravy (obezita);
- stres;
- nevhodné sexuální chování.
- Zdraví poškozující faktory v období dopívání:
- kouření;
- konzumace alkoholu a drog;
- sebevražednost;
- dopravní nehody.