Poruchy orgasmu u žen

Z WikiSkript
Zkontrolováno old.png
  • MKN–10: Dysfunkční orgasmus F52.3

Je známou skutečností, že orgasmus žen je mnohem zranitelnější různými situačními a zevními vlivy, než orgasmus mužů. Žena je ve své sexualitě náročnější na partnera, je selektivnější. Pomaleji se také s věkem erotizuje. Není výjimkou, když žena první pocitové vyvrcholení dožije až po 30. roce života, a to orgasmus koitální, nekoitální, ale též masturbační. Také po dosažení prvého orgasmu má asi třetina žen problémy s touto emocí. Nejméně 8 % žen, tedy téměř každá desátá, zůstává bez prožitého orgasmu po celý život. Asi třetina žen má orgasmus je někdy, za určitých podmínek. Potíže s dosažením orgasmu, stejně jako anorgasmii, není proto možné vždy označit za sexuální dysfunkci.

Orgasmus je především emoce, tedy centrální funkce. O jeho prožitkové kvalitě však do značné míry rozhodují periferní projevy, především tonické a klonické stahy svalů pánevního dna. Zatímco centrální emoční prožitky lze těžko trénovat, stahy pánevního svalstva mohou být vhodným nácvikem posilovány.

Hlavní místo zde má psychoterapie. Zásadně horší prognózu má anorgasmie úplná. Lepší prognózu mají anorgasmie neúplné, kdy žena připustí vyvolání orgasmu alespoň někdy masturbací, nekoitálním drážděním, nebo zažila orgasmus ve svých snech.

V populaci je velmi zakořeněna představa obvyklosti, ba samozřejmosti koitálního orgasmu, dokonce simultánního koitálního orgasmu. Je třeba realisticky konstatovat, že takový simultánní koitální orgasmus zcela není pravidlem. Proto jej nemůžeme klást jako normu k řešení sexuálních problémů lidí. Velká část partnerských dvojic dosahuje orgasmus ženy prakticky jen nekoitální stimulací a nevidí v tom nic nepřirozeného.

Existuje rozsáhlá mezinárodní literatura, která se otázkou ženské vzrušivosti a ženského orgasmu zabývá. Opakovaně se v ní objevuje snaha klasifikovat ženský orgasmus podle různých vlastností. Nejčastější je klasifikace podle místa, z něhož je orgasmus vyvolán. Tedy v nejjednodušším případě se rozlišuje orgasmus:

  1. klitoridální,
  2. vaginální,
  3. uterinní a
  4. "smíšený".

Podle našeho názoru jsou tyto klasifikace jen vyjádřením vyšší variability ženského orgasmu ve srovnání s orgasmem mužským. Zřejmě nejvhodnější bude rozlišovat orgasmus žen hlavně podle intenzity subjektivního prožitku na:

  1. "malý" a
  2. "velký".

Malý orgasmus není následován uvolněním a refrakterní fází, velký orgasmus tyto atributy má. Není při tom rozhodující, ze kterého místa je vlastně orgasmus vybaven.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Autor: doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (přednosta Sexuologického ústavu 1. LF a VFN)