Použití elektřiny v diagnostice

K diagnostice lze použít měření aktivních i pasivních elektrických vlastností lidského těla. V praxi zdaleka převažuje využití aktivních elektrických vlastností lidského těla, tedy toho, že se některé tkáně chovají jako zdroj elektrického napětí.

upravit Přehled elektrodiagnostických metod

• Metody využívající aktivních elektrických vlastností
  • Elektrokardiografie (EKG) – registrace potenciálů vznikajících v důsledku činnosti myokardu
  • Elektroencefalografie (EEG) – registruje potenciály vznikající v mozku, snímá se z kůže na hlavě
  • Elektrokortikografie (ECoG) – signály se snímají přímo z povrchu obnažené mozkové kůry při mozkových operacích
  • Elektromyografie (EMG) – potenciály kosterního svalstva; buď z elektrod zavedených do svalu nebo z povrchu kůže nad příslušným svalem
  • Elektroretinografie (ERG) – snímání akčních potenciálů oční sítnice pomocí elektrod přiloženým na rohovku a spánek pacienta
  • měření elektrické aktivity GIT
  • měření elektrické aktivity sfinkterů

• Metody využívajících pasivních elektrických vlastností
  • měření kožního odporu v polygrafu ("detektor lži")
  • bioimpedanční měření množství tělesného tuku
  • bioimpedanční měření hydratace
  • bioimpedanční tomografie

upravit Odkazy

upravit Zdroj

• KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. <http://uloz.to/1162346/biofot.doc>.