Právní zabezpečení a sociální ochrana ženy v těhotenství a mateřství
Z WikiSkript
Hodnoceno 3x, počet editací 7, počet autorů 6
Děkujeme za Vaše hodnocení (2★)
| O správnosti článku se vede diskuse. | ||||
| O obsahu článku „Právní zabezpečení a sociální ochrana ženy v těhotenství a mateřství“ se nyní debatuje. Více informací naleznete v diskusi. | ||||
Obsah |
upravit Postup lege artis
- zákon o péči a zdraví lidu č.20/1966 Sb. praví – „zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy.“
- za současné poznatky se považují různá doporučení České gynekologické a porodnické společnosti, články, učebnice atp.
- pokud se pak něco stane, soud rozhoduje na podkladě znaleckého posudku
- postup lege artis je často alternativní, existuje vedle sebe třeba více postupů…
- výjimky z postupu lege artis
- pacientka odmítá postup lege artis – lékař pacientku co nejdůkladněji poučí, sepíše negativní reverz
- u pacienta, který v době zásahu není ve stavu, kdy může dát souhlas, musíme přihlížet k přáním, která vyslovil dříve
- např. u Svědků Jehovových transfúze krve
- pokud je to ale z vitální indikace musíme toto dřívější přání mít notářsky ověřené
- krajní nouze (ultimum refugium) – neodkladná pomoc v situaci, která postup lege artis neumožňuje, nebezpečí musí být bezprostřední, následek zákroku nesmí být závažnější než ten, co hrozil
upravit Informovaný souhlas
- jakýkoli lékařský zásah nemůže být proveden bez informování osoby a bez jejího souhlasu
- právně není určeno, jak má být souhlas proveden, u komplikovanějších zákroků má být souhlas potvrzen písemně (pozitivní reverz)
- u banálních postačí souhlas ústní nebo i souhlas vyjádřený chováním (pacientka si na výzvu, že provedeme gynekologické vyšetření, sundá kalhotky a lehne si na gynekologický stůl…)
- pacientka může již pronesený souhlas kdykoli odvolat
- bez souhlasu provádíme výkon -
- pokud je pacientka nezpůsobilá dát souhlas (nezletilost, duševní porucha), pak je zapotřebí souhlas zákonného zástupce
- pokud není možné získat souhlas, provádíme neodkladně zákroky zachraňující život
upravit Negativní reverz
- pokud žena odmítá danou léčbu
- sepisuje se individuálně
- musí obsahovat – proč jsme tu léčbu doporučovali, jaké následky může mít, když se neprovede (musíme je slovně vyjmenovat)
- dobré je doplnit, že žena poučení rozuměla a měla možnost pokládat doplňující otázky
- pokud žena odmítá léčbu a odmítá i podpis reverzu, reverz se sepíše a podepíše ho lékař a svědek
upravit Pracovní neschopnost
- těhotenství jako takové není důvod k pracovní neschopnosti
- důvodem k prac. neschopnosti je v následujících případech
- rizikové těhotenství – výkon zaměstnání ohrožuje ženu i plod (jak fyzicky tak psychicky)
- patologické těhotenství – mj. hrozící potrat, dvojčata, patologické polohy plodu
- zhoršení neporodnické chronické choroby
- specifické porodnické aspekty
- pracovní neschopnost těhotné končí 6 týdnů před termínem porodu, kdy žena nastupuje mateřskou dovolenou
- pokud žena nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, lékař vystaví prac. neschopnost 6 týdnů před a 6 týdnů po porodu
upravit Peněžitá pomoc v mateřství
- kdo má nárok
- zaměstnankyně
- účast ženy na nemocenském pojištění nebo trvání ochranné lhůty
- získání aspoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem
- porod
- nevykonávání práce v tom zaměstnání, z něhož byla peněžitá pomoc v mateřství přiznána
- OSVČ (mimo podmínek stanovených pro zaměstnankyně)
- zaplacení pojistného na nemocenské pojištění
- osobně nevykonávat samostatnou výdělečnou činnost
- získat též aspoň 180 dnů účasti na nemocenském pojištěni osob samostatně výdělečně činných v období jednoho roku před porodem
- zaměstnankyně
- Výpočet dávek nemocenského pojištění (platí obecně pro všechny dávka – tedy i pro nemocenské…)
upravit Denní vyměřovací základ
- zaměstnanci – započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo ke vzniku pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování člena rodiny či nástupu na mateřskou dovolenou, se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se však některé dny nezahrnují, aby neodůvodněně nedocházelo k rozmělnění výše denního vyměřovacího základu (např. dny poskytování nemocenského).
- OSVČ – osob samostatně výdělečně činných se denní vyměřovací základ zjišťuje obdobným způsobem s tím, že rozhodným obdobím je zpravidla kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost či v němž žena nastupuje mateřskou dovolenou, a započitatelným příjmem se rozumí úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění.
upravit Redukční hranice
- pro redukci jsou stanoveny od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2005 dvě hranice: 480 Kč a 690 Kč. Vypočtený denní vyměřovací základ podléhá redukci v případě, že jeho výše přesáhne stanovenou hranici:
- pro nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny za dobu prvních 14 dnů nároku na dávku se z částky do 480 Kč započítává jen 90 % a až od 15. dne se tato částka započítává plně
- z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se započítává jen 60 %
- k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží
upravit Procentní sazba
- dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu příslušnou procentní sazbou:
- u peněžité pomoci v mateřství 69 %
- u podpory při ošetřování člena rodiny 69 %
- u nemocenského 25 % za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti nebo karantény, dále 69 %
upravit Doba poskytování dávek
- dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny.
- democenské se poskytuje nejdéle 1 rok od počátku pracovní neschopnosti, ne však déle než do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání plné nebo částečné invalidity.
- pro starobní důchodce a poživatele plného invalidního důchodu při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či nepracovního úrazu činí podpůrci doba 84 kalendářních dnů v kalendářním roce nebo při téže pracovní neschopnosti.
- podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních 9 kalendářních dnů, popř. nejvýše 16 kalendářních dnů zaměstnanci, který má v péči dítě do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý.
- peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje maximálně 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě žen, které porodily více dětí současně a starají se aspoň o dvě z nich, anebo se jedná o ženy svobodné, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných závažných důvodů osamělé, které nežijí s druhem.
- peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc) se poskytuje maximálně po dobu 22 týdnů, popř. 31 týdnů, nejdéle však do osmi měsíců věku dítěte, při převzetí dítěte do trvalé péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo jehož matka zemřela a při převzetí dítěte do péče manželem ženy, která nesmí nebo nemůže ze zdravotních důvodů o dítě pečovat a sama nepobírá peněžitou pomoc v mateřství.
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
upravit Mateřská a rodičovská dovolená
- v souvislosti s porodem a péčí o dítě náleží zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů (37 pokud měla dvoj a vícečata, nebo pokud je sama)
- pokud žena začne mateřskou dovolenou 6 týdnů před termínem a porodí dříve – platí se jí stále 28 týdnů po porodu
- pokud vyčerpala méně než 6 týdnů před porodem z jiného důvodu, náleží jí jen 22 týdnů
- při porodu mrtvého plodu je mateřská dovolená 14 dní
- zemře-li dítě během mateřské dovolené, trvá ta ještě 2 týdny po úmrtí
- rodičovskou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout matce nebo otci, pokud o to požádají, až do věku 3 let dítěte
upravit Odkazy
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.