Průtok krve ledvinami a jeho autoregulace

• Ledvinami proteče asi 25 % klidového minutového srdečného výdeje.
• Nerovnoměrná distribuce – kterou přiteče 90 % celkového průtoku ledvin.
• Vysoký tlak slouží primárně k tvorbě moči (ne samotné potřebě ledvin);
• 2 kapilární řečiště za sebou:
  • a. afferens → glomerulus → v. efferens → peritubulární kapiláry.
• Způsob větvení arteriol je různý:
  • kortikální nefrony: v. efferens se rozvětvuje přimo na peritubulární kapiláry ;
  • juxtamedulární nefrony: v. efferens přechází do dřeně jako vasa recta, z nich odstupují peritubulární pleteně a z nich se sbíhají vzestupná raménka vasa recta.
• Způsob větvení: a. renalis → aa. interlobares → aa.arcuates → aa.radiatae → aa.afferentes → aa. efferentes → peritubulárne kapiláry → vv. stelatae.

Obsah 1 Autoregulace průtoku 2 Odkazy 2.1 Související články 2.2 Literatura

upravit Autoregulace průtoku

• Schopnost ledvin udržovat přibližně stálý průtok krve.
• Snaha omezovat působení systémového tlaku a udržení stálé glomerulární filtrace.
• Autoregulace se uplatňuje i v denervované ledvině (transplantované).

1. Sympatické vazokonstrikční mechanizmy a přímá reakce hladké svaloviny renálních artérií;
   • zvýšení tlaku: vazokonstrikce vas afferens a aa. interlobulares;
   • snížení tlaku: znížení odporu vas afferens, zvýšení odporu vas efferens – udržení glomerulární filtrace.
2. Řízení pomocí reninu-angiotenzinového systému (zpětnovazebná teorie):
   • JGA (juxtaglomerulární aparát) produkuje renin (podnětem k jeho syntéze je pokles tlaku v vas afferens a nebo snížení koncentrace iontů), který umožňuje přeměnu angiotenzinogenu na
   • angiotenzin I., který se pod vlivem ACE (angiotensin converting enzyme, přítomného například v plicích) přemění na
   • angiotenzin II. Ten má vazokonstrikční vlastnosti hlavně ve vas efferens. Krom toho, také stimuluje tvorbu aldosteronu (ALD).

upravit Odkazy

upravit Související články

• Ledvina (histologický preparát)
• Ledviny
• Funkce ledvin v udržování acidobazické rovnováhy
• Nefron

upravit Literatura

• GANONG, Wiliam F.. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha 5 : Galén, 2005. sv. 1. ISBN 80-7262-311-7.

• TROJAN, Stanislav a Miloš LANGMEIER. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2003. 722 s. sv. 1. ISBN 80-247-0512-5.