Priapismus

Z WikiSkript

Jako priapismus označujeme dlouhotrvající a spontánně neustupující erekci. Tento stav je třeba odlišovat od prosté prolongované erekce. Rozdíl je v hemodynamice krevní perfúze při těchto stavech. Při prolongované erekci nedochází k hypoxii intrakavernózní krve. Tento stav nepůsobí bolesti. Naproti tomu při priapismu se rozvíjí hypoxie, krevní perfuze topořivými tělesy je prakticky nulová. Takový stav působí pronikavé bolesti.

K rozvoji priapismu disponují všechny stavy se zvýšenou krevní srážlivostí. Známým disponujícím činitelem je srpkovitá anémie, leukemie a trombembolická nemoc. Z medikamentů zvyšují pravděpodobnost výskytu priapismu neuroleptika, zejména fenothiazinové řady a tricyklická antidepresiva. Vyskytuje se u míšních traumatických lézí. Priapismus (a břišní dýchání) u pacienta v bezvědomí svědčí pro poškození míchy. Důležité je, aby léčba priapismu byla dostatečně energická a aby byla poskytnuta co nejdříve. Hlavním rizikem tohoto stavu je hypoxická fibróza kavernózních těles s následnou ireverzibilní poruchou erekce.

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

Autor: doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (přednosta Sexuologického ústavu 1. LF a VFN)

Bednařík, Ambler, Růžička: Klinická neurologie, část speciální I, Triton 2010