Stereotaxe

Stereotaktická technika umožňuje operace na hlubokých mozkových strukturách s minimálním poškozením tkání v přístupové cestě.

• jsou to punkční výkony prováděné cíleným trepanačním návrtem s vysokou přesností cílení
• užívají se jednak ve funkční neurochirurgii (ovlivnění dyskineze) nebo jako punkční biopsie, evakuace cyst, abscesů atd.
• pro zaměření má nemocný na hlavě fixován stereotaktický přístroj

Obsah 1 Funkční operace 2 Indikace 3 Odkazy 3.1 Zdroj 3.2 Použitá literatura

upravit Funkční operace

• cílovými strukturami jsou hluboké struktury v mozku (jádra thalamu, BG aj.)
• zaměřování se provádí pomocí vztažných bodů v okolí III. komory (commissura anterior et posterior) – zobrazené pomocí MRI nebo ventrikulografie
• vlastním výkonem je cílená destrukce tkáně definovaného objemu, nejčastěji to provádíme vysokofrekvenčním proudem nebo gama zářením (LGK)
• výkony se provádí v LA, kvůli kontaktu s nemocným – možnost klinického a EEG monitorování
• dvě fáze:

1. po nasazení přístroje zaměříme body dle MRI, určíme cílový bod
2. provedeme trepanační návrt a pomocí naváděcího přístroje zavedeme sondu

• stereotaktický rám je ze speciálních materiálů, aby nerušil zobrazovací techniky

upravit Indikace

• nejčastější jsou různé formy dyskineze
• často u Parkinsonovy choroby – při farmakologicky nezvládnutém tremoru, ovlivňuje i rigiditu provádějí se koagulační léze v jádrech thalamu, v subthalamu a v palidu
• jiné ovlivnitelné dyskineze – chorea, atetózu, hemibalismus
• u dětí s těžkými formami DMO se ničí ncl. dentatus mozečku → snížíme svalový hypertonus
• méně časté indikace – chronická bolest (nespecifická jádra thalamu)
  • psychózy – oboustranná koagulace gyrus cinguli
• někdy můžeme implantovat elektrody a stimulovat dlouhodobě

upravit Odkazy

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://www.jirben.wz.cz/>.

upravit Použitá literatura

• ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.