Prinzmetalova angina pectoris

Prinzmetalova angina pectoris (variantní AP, vazospastická AP, angina pectoris inversa) je specifickým typem nestabilní anginy pectoris. Vzniká v důsledku spazmu epikardiální koronární cévy (spazmus může současně postihnout dvě i více koronárních cév). Na EKG pozorujeme přechodnou elevaci ST úseku.

Poprvé byla popsána v roce 1959 americkým kardiologem Myronem Prinzmetalem.^[1]

Obsah 1 Etiopatogeneze 2 Klinické příznaky 3 Diagnostika[2][3] 4 Léčba 5 Odkazy 5.1 Související články 5.2 Reference 5.3 Použitá literatura

upravit Etiopatogeneze

Vazokonstrikční podnět (histamin, serotonin, ergonovin, acetylcholin, noradrenalin, pH krve) + lokální hyperreaktivita koronárních tepen na vazokonstrikční podnět → spazmus epikardiální koronární tepny.^[2][3]

Většina koronárních spazmů se klinicky manifestuje stenokardiemi a spontánně odeznívá. Déle trvající spazmy však mohou vyústit až v infarkt myokardu, arytmii nebo náhlou srdeční smrt.^[3]

upravit Klinické příznaky

Typickým příznakem jsou stenokardie. Jejich výskyt bývá často signifikantně vyšší v závislosti na počasí a ročním období; častější jsou na podzim a v zimě za sychravého počasí. Prinzmetalova AP může dále vyvolávat celou řadu arytmií (od AV blokády až po fibrilaci komor).^[3]

upravit Diagnostika^[2][3]

• Prinzmetalova AP není vázaná na fyzickou aktivitu. Stenokardie se dostavují nejčastěji v noci (medián jsou 4 hodiny ráno).
• Během epizody stenokardie pozorujeme na EKG elevaci ST (popř. depresi ST, inverzi či pseudonormalizaci vlny T). K zachycení ST elevace lze využít Holterův monitoring.
• Provokační testy: provokace acetylcholinem, metacholinem, methylergonovinem; provokace cvičením, chladem, hyperventilací (hyperventilační echokardiografii – pacienta během echokardiografie necháme hyperventilovat, což může iniciovat koronární spazmus, jenž se následně projeví poruchou kinetiky ischemické oblasti myokardu).

Při negativním koronarografickém vyšetření postačuje k diagnostice Prinzmetalovy AP záchyt ST elevace během záchvatu.

upravit Léčba

• Zdravý životní styl + eliminace provokujících faktorů (kouření, alkohol, kokain, emoční stres, hyperventilace, hypomagnezémie, prudké ochlazení).
• Farmakoterapie (blokátory vápníkových kanálů, nitráty, α-blokátory).
• Intrakoronární stenting.
• Sympatektomie (u rezistentních pacientů).

upravit Odkazy

upravit Související články

• Angina pectoris
• Náhlá srdeční smrt
• Infarkt myokardu
• Kardiotonika

upravit Reference

1. ↑ PRINZMETAL, M, R KENNAMER a R MERLISS, et al. Angina pectoris. I. A variant form of angina pectoris; preliminary report. Am J Med [online]. 1959, vol. 27, s. 375-88, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14434946>. ISSN 0002-9343. 
2. ↑ ^{a b} FEDORCO, Marián, et al. Variantní (Prinzmetalova) angina jako méně častá příčina kardiální synkopy. Cor et Vasa. 2008, roč. 50, vol. 9, s. 348-351, ISSN 1803-7712. 
3. ↑ ^{a b c d} SKÁLA, T., et al. Maligní arytmie u pacienta s variantní (Prinzmetalovou) anginou pectoris. Vnitř Lék. 2007, roč. 53, vol. 6, s. 724-728, ISSN 0042-773X. 

upravit Použitá literatura

• ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2004. sv. 2. s. 1183-1185. ISBN 80-7262-290-0.

• VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník. 8. vydání. Praha : Maxdorf, 2009. 1143 s. ISBN 978-80-7345-166-0.