Progresivní změny
Progresivní změny jsou procesy směřující k náhradě poškozené tkáně nebo k jejímu přizpůsobení na měnící se podmínky.
- Náhrada poškozené tkáně:
- regenerace (restituce) – náhrada zcela rovnocennou tkání (morfologicky i funkčně);
- reparace (substituce) – náhrada funkčně méněcennou tkání (nejčastěji vazivem).
- Přizpůsobení se měnícím podmínkám:
- hypertrofie (zvětšení objemu buněk) + hyperplázie (zvětšení počtu buněk);
- metaplázie – náhrada diferencované tkáně jinou, rovněž diferencovanou tkání, která se v dané lokalizaci obvykle nevyskytuje.
Regenerace
[editovat část] Definice: obnova zaniklé tkáně tkání novou, funkčně i morfologicky rovnocennou
Podle schopnosti regenerace dělíme tkáně na:
1. permanentní, neschopné regenerace (kardiomyocyty, neurony) – jejich poškození a neschopnost regenerace (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) jsou nejčastější příčinou smrti
2. stabilní, s omezenou regenerační schopností, jejich regenerace se zrychluje při poškození (játra, ledviny)
- žlázové epitely − játra, výstelka tubulů ledviny, regenerují dlouho a jen za určitých podmínek
3. labilní, neustále regenerující (krvetvorná kostní dřeň, povrchový epitel – kůže, děložní a střevní sliznice atd.), jejich neustálá obnova je pro život nezbytná
- regenerace krycích epitelů − reepitelizací z kambiové vrstvy nebo z okolí, při hlubším defektu se nejdříve tvoří granulační tkáň
- výjimkou je střevo: i hlubší defekt se hojí pouze reepitelizací, protože kambiová vrstva (Lieberkühnovy krypty) je hodně hluboko a obvykle část zůstane zachovalá, proto po např. zánětu nezůstávají ve střevě jizvy
- adnexa neregenerují, proto je jizva suchá, bez chlupů
- epitel dutiny ústní regeneruje rychle (když se něco nehojí, je to buď nádor, nebo má pacient poruchu imunity)
Nutnými podmínkami regenerace epithelu jsou:
- neporušená bazální membrána nebo soustava retikulárních vláken jako vodítek růstu
- zachování kambiové vrstvy (např. stratum basale epidermis, buňky periportálních polí jaterních lalůčků)
Regenerovaný epitel je v časném stadiu regenerace tvořen nepravidelnými buňkami s bazofilní cytoplasmou a častými jadernými odchylkami (polymorfie jader, mitózy, vícejadernost…).
Hlavními podněty k regeneraci jsou zřejmě dány poklesem inhibitorů růstu (tzv. chalony) a ztrátou kontaktní inhibice růstu. Rozsah regerenace má určité hranice – např. při rozsáhlém defektu epidermis předstihne epitelizaci tvorba vazivové granulační tkáně a tak ke zhojení defektu je nutné přesazovat „sazenice“ epidermis, aby sloužily jako epitelizační centra.
Reparace
[editovat část] Definice: méně hodnotná náhrada ztracené tkáně, většinou vazivem (týká se např. hojení ran, zlomenin, organizace hematomu, trombu, nekrózy, vhojování cizorodého materiálu)
- Hojení rány per primam − hojení bez infekce, bez větší zánětlivé reakce, čisté řezné rány.
- Hojení per sekundam − infekce, ztrátová poranění, hematom v ráně. Hodně granulační tkáně!
- Organizace hematomu − do fibrinu vrůstá granulační tkáň, výsledkem je jizva a hemosiderinová pigmentace. V mozku a pankreatu hematom zkapalní, výsledkem je posthemoragická pseudocysta.
- Organizace trombu − do fibrinu vrůstá granulační tkáň, výsledkem je vazivové ztluštění intimy nebo vazivový můstek.
- Hojení zlomeniny − hematom, granulační tkáň, vazivový svalek, který se změní v primitivní kostěný svalek. Remodelací vznikne definitivní kostěný svalek.
- Vhojování cizích těles − když je těleso infikované, vyhnisá. Když je sterilní, kolem se vytvoří specifická granulační tkáň – Schlofferův tumor.
Kostěný svalek hojící se zlomeniny
Hyperplázie
[editovat část] Definice: zmnožení buněk a tkání, objevuje se ve tkáních s větší mitotickou aktivitou (žlázy, kůže, sliznice).
Patří mezi atypicky probíhající progresivní změny tkáně spolu s hypertrofií (zvětšení objemu buněk) a hyperregenerací. Příkladem hyperplázie je uzlovitá hyperplázie kůry nadledvin, hyperplázie Langerhansových ostrůvků, hyperplázie žaludeční sliznice.
- Dělení:
- Pseudoepiteliomatózní – v dlaždicovém epitelu při chronickém zánětlivém dráždění kůže a sliznic, po odstranění příčiny se proces sám zhojí.
- Pseudosarkomatózní – patří k tzv. fibromatózám, např. proliferativní fasciita po traumatu.
- Uzlovitá – např. v prostatě (u starších mužů při hormonální nesouhře) nebo ve štítné žláze.
- Difuzní – např. nadledviny nebo příštítná tělíska.
Hyperregenerace – např. u amputačního neuromu (v místě porušení nervu, pseudotumor složený ze Schwannových buněk, kolagenních fibril a nervových vláken), obdobný je Mortonův neurom na interdigitálních plantárních nervech, obsahující navíc tlustostěnné arterioly s častou trombózou, jeho příčinou je opakovaná traumatizace.
Hypertrofie
Obsah |
Definice: zvětšení buněk a orgánů, objevuje se ve tkáních s omezenou mitotickou aktivitou (srdce, svaly).
Hypertrofická tkáň pracuje energeticky neúsporně, její výkonnost na hmotnostní jednotku je menší než u normální tkáně a také při její činnosti vzniká více odpadových látek (např. zplodin metabolismu purinů).
Pracovní
Vzniká při dlouhodobém pracovním zatěžování např. kosterního svalu u sportovců. Patří sem i kompenzační hypertrofie, jako je hypertrofie (koncentrická, později excentrická) srdeční komory při hypertenzi ve velkém (cor hypertonicum) nebo malém (cor pulmonale) oběhu, při chlopenních vadách apod., nebo trabekulární hypertrofie močového měchýře při obstrukci močové trubice hyperplastickou prostatou či zbytnění svaloviny střeva nad stenózou.
Nervově podmíněná
Vzniká při poruše inervace některých úseků GIT (kardie a dolní část jícnu, konečník a esovitý tračník), které vedou ke spasmu (trvalé stažení svaloviny pro nemožnost relaxace) a k její hypertrofii, úsek orálně od zúžené části se rozšiřuje nahromaděným obsahem, často v tomto rozšířeném úseku svalovina ještě kompenzačně hypertrofuje, příkladem je achalázie jícnu, Hirschprungova choroba (megacolon congenitum) a pylorostenóza.
Hormonálně podmíněná
Jde většinou o hyperplázii
- fyziologicky u žen v děloze a mléčné žláze v těhotenství
- u mužů hyperplázie prostaty
- hyperplastická struma
- akromegalie (hypertrofie a hyperplázie koncových částí kostry při zvýšené tvorbě somatotropního hormonu v hypofýze)
- gynekomastie (hyperplázie prsní žlázy u mužů např. při nadbytku estrogenů)
Vaskulární
Může jít o pozánětlivou hypertrofii epitelu (zvýšený přítok krve do zanícené tkáně) nebo o gigantomelii (zvětšení končetiny při vrozených arteriovenózních zkratech, které výrazně zvyšují průtok krve v postiženém oběhu) nebo např. paličkovité prsty.
Metaplázie
[editovat část] Pojem metaplázie znamená přeměnu jedné diferencované tkáně ve tkáň jiného diferencovaného typu (vazivo se přemění v kost, cylindrický epitel v dlaždicový).
Přímá
- změna diferenciace bez ztráty původní diferenciace
- př.: přeměna vaziva ve vazivovou kost
Prosoplázie
- diferenciace za fyziologickou mez
- př.: přeměna dlaždicového nerohovějícího epitelu dutiny ústní na dlaždicový rohovějící při chronickém dráždění nebo zánětech (leukoplakie)
Nepřímá
- odstranění původního epitelu a regenerace z indiferentní vrstvy
- př.: přeměna cylindrického epitelu bronchů na dlaždicový rohovějící epitel následkem kouření (reverzibilní)
Střevní
- buňky žaludeční sliznice se mění v buňky tenkého střeva
Extramedulární
Barrettův jícen.
Metaplázie bronchiálního epitelu v epitel dlaždicový.
Dysplázie
Definice: nepravidelnost tvaru, velikosti a uspořádaní buněk, obvykle prekanceróza, vyvolaná chronickým drážděním, hormonálně, virovými infekcemi.
- Příklady:
- Epitel čípku dělohy (CIN).
- Adenomový polyp ve střevě.
- Aktinická keratóza na kůži.
Odkazy
Související články
Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©2004. [cit. 6.10.2010]. <http://langenbeck.webs.com>.
- STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. 1. vydání. 2001. ISBN 80-86297-06-3.
- MIŘEJOVSKÝ, Pavel a Blahoslav BEDNÁŘ. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1994. 84 s. ISBN 80-7066-950-0.
- MAČÁK, Jiří. Obecná patologie. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, Lékařská fakulta, 2002. 189 s. ISBN 80-244-0436-2.
