Prostory lebky
Lebka je rozdělena na několik prostorů obsahujících klíčové struktury. Anatomicky ji dělíme vzhledem k funkčnosti a uložení těchto struktur na části calva (calvaria) – klenba lebeční, dále na cavitas cranii – dutinu lebeční a basis cranii – spodinu lebeční.
Obsah |
upravit Calva (klenba lebeční)
Kraniální klenba ukrývá mozkovnu lebky, která sahá dorsálně od linea nuchalis superior po ventrální horní okraj očnic. Při preparaci se řez provádí právě nad nadobočními oblouky k protuberantia occipitalis externa vzadu na týlu hlavy. Přitom se calva rozděluje na:
- frons – čelo
- vertex – vrchol klenby lebeční
- occiput – záhlaví
Klenba má charakteristický tvar obrácené misky tvořené kostmi čelní, temenními, spánkovými a vzadu kostí týlní. Kosti jsou spojeny ve švech.
upravit Basis cranii
Obecně lze rozdělit bazi lební na dvě plochy podle úhlu pohledu.
upravit Basis cranii interna
Jedná se o nitrolební plochu viditelnou po odstranění calvy. Díváme se tak na plochu, kde je uložen mozek, zeshora. Anatomicky se na ní rozlišují tři jámy lebeční.
upravit Fossa cranii anterior
Její hranice sahá od předního obvodu baze lební k zadnímu okraji malých křídel kosti klínové a zadnímu okraji sulcus prechiasmaticus. Plochu samotnou tvoří partes orbitales a pars nasalis čelní kosti, malá křídla kosti klínové a uprostřed lamina cribrosa ossis ethmoidalis s crista galli.
Jednotlivé útvary jsou vyjmenovány na příslušných kostech. Průchody této oblasti jsou:
- canalis opticus – bazí ze sulcus prechiasmaticus do orbity, průchod pro optický nerv a a. ophthalmica
- foramina cribrosa – otvůrky v lamina cribrosa ossis ethmoidalis pro průchody čichových nervů z cavitas nasi do lebeční dutiny
- vstup foramen ethmoidale anterius – otvůrkem v cribrosní lamině jakožto konec canalis orbitocranialis
upravit Fossa cranii media
Střední jáma lebeční se označuje od přední hranice, kterou utváří zadní hranice fossa cranii anterior, do zadní hranice jdoucí po dorsum sellae s procc. clinoidei posteriores a po margo superior partis petrosae. Plochu jámy tvoří tělo kosti klínové s velkými křídly, přední plocha pyramidy kosti skalní a část šupiny spánkové kosti.
Jako průchody zde dominují zejména:
- foramen lacerum – nepravidelně tvarovaný otvor, který je za života vyplněn synchondrosis sphenopetrosa a jako otvor se projevuje při maceraci. Zde končí canalis caroticus pyramidy.
- fissura orbitalis superior – průchod z fossa cranii media do orbity pod zadním okrajem ala minor klínové kosti a mezi ala major, obsahuje:
- n. oculomotorius (III.)
- n. trochlearis (IV.)
- n. abducens (VI.)
- n. ophthalmicus (1. větev n. trigeminus)
- v. ophthalmica superior
- foramen rotundum – přes ala major, ventrálně, vede na maxilární plochu do fossa pterygopalatina n. maxillaris (2. větev n. trigeminus)
- foramen ovale – dorsolaterálněji uložený otvor vede na basis cranii externa n. mandibularis (3. větev n. trigeminus) se žilními spojkami
- foramen spinosum – přes velké křídlo klínové kosti vede z basis cranii externa do fossa cranii media a. meningea media s větévkou z n. mandibularis (3. větev n. trigeminus) do dura mater
- hiatus canalis nervi petrosi majoris et minoris – ústí na skalní kosti pro n. petrosus major et minor, pro major vede tak z kanálu lícního nervu (n. zygomaticus)
upravit Fossa cranii posterior
Nejhlubší a největší ze tří lebeční jam, táhne se od zadní hranice prostřední jámy do zadní hranice tvořenou začátkem kalvy, ve kterou následně přechází. Mezi kosti zde přítomné se řadí facies posterior partis petrosae, nitrolebeční ploška proc. mastoideus a occipitální kost.
Základní průchody zadní lebeční jámy jsou:
- porus acusticus internus – facies posterior partis petrosae, vede do meatus acusticus internus, kde začíná canalis nervi facialis
- z labyrintu vnitřního ucha do lebky vstupují vlákna n. vestibulocochlearis (VIII.)
- do labyrintu naopak vstupuje a. labyrinthi
- foramen jugulare – důležitý otvor vzniknuvší ze spojení incisur skalní a týlní kosti. Na basis cranii externa tudy prochází:
- dorsolaterálně sinus sigmoideus do v. jugularis interna
- ventromediálně sinus petrosus inferior do v. jugularis interna
- výstupy n. glossopharyngeus (IX.)
- n. vagus (X.)
- n. accessorius (XI.)
Do lebky naopak vstupuje a. meningea posterior k dura mater.
- skrze occipitální kondyly prostupuje napříč n. hypoglossus (XII.) přes canalis nervi hypoglossi
upravit Basis cranii externa
Tato plocha je viditelná zezdola lebky. Její první třetina je obličejová, zbylé dvě třetiny obsahují důležité útvary.
upravit Střední část
Střední část externí baze vytváří tělo kosti klínové s facies infratemporalis alae majoris a processus pterygoidei. Na rostrum ossis sphenoidalis přiléhají křídla vomeru.
Základní útvary jsou většinou ty, kudy prochází cévy a nervy do nebo z mozkové části lebky. Na ala major to jsou:
- foramen ovale, foramen spinosum, menší otvůrky
- crista infratemporalis – vyvýšenina oddělující basis cranii externa a fossa temporalis
- spina ossis sphenoidalis nacházející se za foramen spinosum
Na processus pterygoidei odstupují:
- obě laminy křídlovitého výběžku s hamulus pterygoideus
- proc. pyramidalis z kosti patrové
- bazí křídlovitého výběžku prochází dorsoventrálním směrem do fossa pterygopalatina canalis pterygoideus
Útvary spodní plochy spánkové kosti:
- canalis caroticus
- fossa jugularis
- fossa mandibularis na laterální straně, obsahuje kloubní jamku pro připojení mandibuly a hrbolek tuberculum articulare, který prominuje před jamkou
- processus styloideus a mastoideus s foramen stylomastoideum pro vyústění canalis nervi facialis
- při foramen lacerum u hrotu pyramidy a laterálně od canalis caroticus se nachází canalis musculotubarius – tuba auditiva (Eustachii)
upravit Zadní část
Tuto část tvoří occipitální kost a obsahuje pro ni typické útvary.
upravit Obličejová část
upravit Orbita
Orbita (očnice) je prohloubenina na obličejové části lebky, v níž je uložen bulbus oculi.
upravit Cavitas nasi ossea
Obsahuje nosní dutinu s nosními skořepami.
upravit Fossa temporalis
Spánková jáma je na boční straně lebky, vyplněna svalem m. temporalis a kryta temporální fascií. Mediální stěna je tvořena kostmi neurocrania po infratemporální hranu na velkém křídle kosti klínové. Laterálně je tato jáma ohraničená jařmovým obloukem a ventrálně to je proc. frontalis ossis zygomatici. Zde je také jediný důležitý útvar – foramen zygomaticotemporale pro větev lícního nervu.
upravit Fossa infratemporalis
Infratemporální jáma je pokračováním předešelé jámy směrem kaudálním, tedy od crista infratemporalis alae majoris ossis sphenoidalis pod basis cranii externa. Zde jsou typické vstupy do lebky:
- foramen ovale
- foramen spinosum
- a výstupek spina ossis sphenoidalis
Mediálně je infratemporální jáma ohraničená díky lamina lateralis proc. pterygoideus (pak pokračuje při zadní stěně maxilly do fossa pterygopalatina), laterálně to je ramus mandibulae. Na něm se nachází:
- foramen mandibulae
- vstupuje sem do mandibuly n. alveolaris inferior ze 3. větve n. trigeminus
- a. alveolaris inferior
Ventrálně končí jáma přes tuber maxillae, ve kterém jsou otvůrky:
- foramina alveolaria
- vstup pro nervy 2. větve n. trigeminus
Díky fissura orbitalis inferior, která tvoří průchod do očnice, vstupuje do infratemporální jámy v. ophthalmica inferior.
upravit Fossa pterygopalatina
Tato jáma slouží za komunikační průchod do lebky a dutiny nosní. Je ventromediálním pokračováním předešlé infratemporální jámy a představuje tím její nejhlubší úsek. Ohraničená je:
- kraniálně – facies maxillaris alae majoris
- ventrálně – infratemporální plocha horní čelisti
- dorsálně – přední okraj proc. pterygoideus
- mediálně – lamina perpendicularis ossis palatini
- laterálně – neuzavřená a komunikuje s fossa infratemporalis
Obsahuje několik významných průchodů, které lze dělit na vstupy a výstupy. Výstup z lebky:
- foramen rotundum – vede shora zezadu ze střední jámy lebeční na facies maxillaris alae majoris n. maxillaris (2. větev n. trigeminus)
- canalis pterygoideus – skrz bazi proc. pterygoideus zezadu dopředu, obsahem je n. et a. canalis pterygoidei
Vstup do lebky:
- foramen sphenopalatinum – mediální vstup do lebky vzniklý spojem incisura sphenopalatina patrové kosti a os sphenoidale; vede do nosní dutiny a. sphenopalatina a rr. nasales posteriores 2. větve n. trigeminus
- fissura orbitalis inferior – ventrálně prochází do orbity n. et a. infraorbitalis a n. zygomaticus
Posledním útvarem je canalis palatinus major (canalis pterygopalatinus), který začíná na doteku proc. pterygoideus s os palatinum a pokračuje ve styku s maxillou. Kaudálně sestupuje k tvrdému patru, kde končí jako foramen palatinum majus a drobná foramina palatina minora.
upravit Palatum osseum
Kostěné patro patří k tvrdému patru, které má tvar vpředu podle alveolárních výběžků a vzadu okrajem se spina nasalis posterior. Zde jsou ještě laterodorsálně pyramidální výběžky obou patrových kostí. Boční linie tvrdého patra opět lemují alveolární výběžky maxilly.
Z kostí je patro tvořeno ventrálně premaxillou s procc. palatini párové maxilly, dorsálně horizontálními lamelami patrových kostí. Tvrdé patro drží pohromadě připojením sutura palatina mediana a transversa. Průchody v palatum durum jsou tři:
- Foramen incisivum – při srůstu premaxilly s maxillou
- Foramen palatinum majus et foramina palatina minora
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie I. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 516 s. s. 178-200. ISBN 978-80-7169-970-5.