Pseudomembranózní enterokolitida

Z WikiSkript

Přejít na: navigace, hledání

Průjem ze střevní dysmikrobie po terapii antibiotiky. Mohou jej vyvolat jakákoli antibiotika. Po betalaktamech se vyskytuje až 15 % nemocných, po klindamycinu až 25 %. Zpravidla toto onemocnění ustoupí po ukončení terapie. Pokud progreduje až do pseudomembranózní kolitidy, znamená ohrožení života pacienta. Může k ní dojít po 5–10 dní trvající léčbě, ale i řadu dní po skončení terapie.

Příčina[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Clostridium difficile – jeho enterotoxin A a cytotoxin B;
    • Toxin A – vyvolává kumulaci tekutin ve střevním epitelu hostitele. Jedná se o kumulaci vazké viskózní tekutiny krevního původu. Toxin A tedy zapříčiňuje dysfunkci buněk střevního epitelu, které nemohou již déle z důvodu velkého množství viskózní tekutiny v buňkách optimálně zabezpečovat kontrolu pohybu vody. Toxin A je pravděpodobnou příčinou průjmů, které jsou prvním symptomem pseudomebranózní enterokolitidy.
      • má výraznou chemotaxi k polymorfonukleárům (PMN) a je tudíž zodpovědný za zánětlivou reakci buněk střevního epitelu. Toxin A je toxický pro většinu buněk imunitního systému, protože vyvolá disrupci cytoskeletálních komponent.
    • Toxin B nevykazuje enterotoxickou aktivitu; zabíjí však jak buňky ve tkáňových kulturách, tak i buňky střevního epitelu. Je zhruba 100–1000x toxičtější než toxin A.
    • Buňky střevní sliznice jsou zničeny jen tehdy, jsou-li přítomny zároveň oba druhy toxinů. Toxiny A zničí povrchové struktury buněk střevní sliznice a zároveň odstíní případný preventivní účinek PMN. Tím umožňují molekulám toxinu B úspěšně zaútočit na buňky střevního epitelu. Toxin B zabíjí buňky střevního epitelu jen tehdy, jsou-li porušeny její povrchové struktury a buňky jsou postiženy dysfunkcí transportu vody. Na střevní sliznici vznikají rozsáhlé ulcerace – nekrotické útvary, pseudomembrány – konglomeráty zničených buněk střevního epitelu, uhynulých PMN, fibrinu a mucinu ve tvaru květákovitě zduřelých, žlutě zbarvených krust, které lze poměrně snadno endoskopicky detekovat.
  • je to anaerob;
  • kolonizace a extrémní pomnožení této bakterie;
  • hlavně po linkomycinu, cefalosporinech a aminopenicilinech.
Obraz střevní sliznice s pseudomembranózní enterokolitidou

Klinický obraz[upravit upravit | editovat zdroj]

  • závažné zánětlivé ulcerace střevní sliznice, jejíž smrtnost může dosahovat mnohdy až 45 %!
  • náhlé četné vodnaté průjmy, často horečka a leukocytóza;
  • stolice silně páchne, s cáry sliznic a s krví;
  • při progresi – šok a smrt;
  • musí být hospitalizace na JIP.

Diagnóza[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Endoskopie – bělavé nebo nažloutlé pseudomembrány v colon s tendencí ke splývání (většinou chybí vředy, typické pro bacilární či amébovou dysentérii nebo ulcerózní kolitidu).
  • Provádí se ELISA průkaz clostridiového toxinu.

Terapie[upravit upravit | editovat zdroj]

  • přerušení ATB terapie, symptomatická
  • Metronidazol, Vankomycin


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

  • HAVRÁNEK, Jiří: Pseudomembranosní enterocolitis.