Pseudomembranózní enterokolitida

Průjem ze střevní dysmikrobie po terapii antibiotiky. Mohou to vyvolat jakákoli antibiotika. Po betalaktamech se vyskytuje až 15 % nemocných, po klindamycinu až 25 %. Zpravidla toto onemocnění ustoupí po ukončení terapie. Pokud se to vyvine až do pseudomembranózní kolitis – ohrožuje život. Může k ní dojít po 5–10 dní trvající léčbě, ale i řadu dní po skončení terapie.

Obsah 1 Příčina 2 Klinický obraz 3 Diagnóza 4 Terapie 5 Odkazy 5.1 Zdroj

upravit Příčina

• Clostridium difficile – jeho enterotoxin A a cytotoxin B;
  • Toxin A – vyvolává kumulaci tekutin ve střevním epitelu hostitele. Jedná se o kumulaci vazké viskózní tekutiny krevního původu. Toxin A tedy zapříčiňuje dysfunkci buněk střevního epitelu, které nemohou již déle z důvodu velkého množství viskózní tekutiny v buňkách optimálně zabezpečovat kontrolu pohybu vody. Toxin A je pravděpodobnou příčinou průjmů, které jsou prvním symptomem pseudomebranózní enterokolitidy.
    • má výraznou chemotaxi k polymorfonukleárům (PMN) a je tudíž zodpovědný za zánětlivou reakci buněk střevního epitelu. Toxin A je toxický pro většinu buněk imunitního systému, protože vyvolá disrupci cytoskeletálních komponent.
  • Toxin B nevykazuje enterotoxickou aktivitu; zabíjí však jak buňky ve tkáňových kulturách, tak i buňky střevního epitelu. Je zhruba 100–1000x toxičtější než toxin A.
  • Buňky střevní sliznice jsou zničeny jen tehdy, jsou-li přítomny zároveň oba druhy toxinů. Toxiny A zničí povrchové struktury buněk střevní sliznice a zároveň odstíní případný preventivní účinek PMN. Tím umožňují molekulám toxinu B úspěšně zaútočit na buňky střevního epitelu. Toxin B zabíjí buňky střevního epitelu jen tehdy, jsou-li porušeny její povrchové struktury a buňky jsou postiženy dysfunkcí transportu vody. Na střevní sliznici vznikají rozsáhlé ulcerace – nekrotické útvary, pseudomembrány – konglomeráty zničených buněk střevního epitelu, uhynulých PMN, fibrinu a mucinu ve tvaru květákovitě zduřelých, žlutě zbarvených krust, které lze poměrně snadno endoskopicky detekovat.
• je to anaerob;
• kolonizace a extrémní pomnožení této bakterie;
• hlavně po linkomycinu, cefalosporinech a aminopenicilinech.

upravit Klinický obraz

• závažné zánětlivé ulcerace střevní sliznice, jejíž smrtnost může dosahovat mnohdy až 45 %!
• náhlé četné vodnaté průjmy, často horečka a leukocytóza;
• stolice silně páchne, s cáry sliznic a s krví;
• při progrese – šok a smrt;
• musí být hospitalizace na JIP.

upravit Diagnóza

• Endoskopie – bělavé nebo nažloutlé pseudomembrány v colon s tendencí ke splývání (většinou chybí vředy, typické pro bacilární či amébovou dysentérii nebo ulcerózní kolitidu) .
• Provádí se ELISA průkaz clostridiového toxinu.

upravit Terapie

• přerušení ATB th, symptomatická
• Metronidazol, Vankomycin

upravit Odkazy

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

• HAVRÁNEK, Jiří: Pseudomembranosní enterocolitis.