Radionuklidová vyšetření štítné žlázy

Radionuklidová vyšetření a terapie patologií štítné žlázy patří historicky mezi jedny z prvních aplikací nukleární medicíny.

Před samotným vyšetřením je nutno zvážit jeho výpovědní hodnotu. Nezbytná je znalost anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních hodnot specifických pro patologie štítné žlázy, jako jsou hladiny tyroxinu a tyreoglobulinu.

Obsah 1 Akumulační test 1.1 Wernerův supresní test 2 Scintigrafická vyšetření 2.1 Radiofarmaka 2.2 Hodnocení výsledků 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Použitá literatura

upravit Akumulační test

Pacientovi je podán radioaktivní ¹³¹jód, nejčastěji perorálně ve formě kapslí. Po jeho vstřebání ze střeva jsou jodové ionty vychytávány diferencovanými strukturami štítné žlázy, a to jak fyziologickými, tak patologickými (tumory a jejich metastázy). To ale neplatí pro medulární část štítné žlázy.

Výstupem testu je měření radioaktivity nad štítnou žlázou za 24 hodin a srovnání s aktivitou podaného radiofarmaka. Výsledky můžou zkreslit některá farmaka, která obsahují jód a tím dojde k vysycení vychytávacích mechanismů a menší akumulaci radiojódu.

upravit Wernerův supresní test

Několikadenním podáváním trijodtyroninu je dosaženo down-regulace metabolismu štítné žlázy a snížení akumulace radiojódu pod 50 %. Tumory a jiné patologické léze nereagují na regulační mechanismy a jejich vychytávání není tak výrazně omezeno.

Akumulační testy se již rutině neprovádí, byly nahrazeny scintigrafickými metodami.

upravit Scintigrafická vyšetření

Vychytávání různých radiofarmak ukazuje rozložení a míru funkčnosti tkání štítné žlázy. Můžeme sledovat folikulární nebo medulární složku, záleží na radiofarmaku, které použijeme.

upravit Radiofarmaka

^99mTcO₄^- (pertechnát, technecistan) je ve formě sodné soli nejčastěji používaným radiofarmakem, nahrazuje ¹³¹I, neboť se jedná o čistý γ zářič o nízké energii a krátkém poločasu, tedy představuje menší radiační zátěž pro organismus. Podléhá stejným metabolickým drahám jako jód. Jeho nevýhodou je fyziologické vychytávání v jiných tkáních (žaludek, slinné žlázy,...).

¹³¹I a ¹²³I vykazuje vyšší specificitu. Znamená ale vyšší zátěž.

^99mTc-DMSA (dimerkaptojantarová kys.) a ^99mTc-pentetreotid jsou vhodná radiofarmaka pro vyšetření dřeně štítné žlázy a sledování patologií C-buněk (především tumorů).

upravit Hodnocení výsledků

Zdravá tkáň vychytává radiofarmakum (jód, pertechnát) homogenně. Patologické procesy se projevují na scintigramu změnou kumulace radiofarmaka.

• homogenní snížení – hypotyreóza u Hashimotovy thyreoitidy, jizvení, někdy důsledek nevhodně silné radioterapie
• homogenní zvýšení – hypertyreóza (←adenomy hypofýzy), Gravesova-Basedowova nemoc...
• „studené uzly“ – část tkáně vychytává radiofarmakum méně nebo vůbec. Jedná se o cysty, jizvy, afunkční adenomy nebo nediferencované karcinomy.
• „horké uzly“ – zvýšené vychytávání radiofarmaka vykazují diferencované ca., hyperfunkční adenomy

Radionuklidová vyšetření jsou málokdy samy o sobě diagnostické. Významnou roli ale hrají při diferenciální diagnóze, preoperační přípravě a sledování terapeutických procesů.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Nádory štítné žlázy
• Vyšetření funkce štítné žlázy

upravit Použitá literatura

• KUPKA, Karel, Jozef KUBINYI a Martin ŠÁMAL, et al. Nukleární medicína. 1. vydání. vydavatel, 2007. 185 s. ISBN 978-80-903584-9-2.