Receptory, činnost, rozdělení
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 8, počet autorů 6
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Obsah |
upravit Receptory – definice
Receptory jsou vazebná místa, na kterých je identifikován chemický signál sloužící k převodu signálu. Jsou tvořeny bílkovinnými látkami. Tyto látky musí být schopny odlišit správný signál pro danou buňku. Tento signál lze také označit jako první posel, ligand či agonista. Spojení signálu s receptorem může být zablokováno blokátorem neboli antagonistou. Jeden typ signálu může a nemusí vyvolat stejnou reakci. To, jakou reakci vyvolá, záleží na typu receptoru, mechanismu receptoru a na místě, kde receptor je přítomen.
upravit Rozdělení[1]
upravit Podle struktury
- Buněčná (opouzdřená) tělíska;
- Volná nervová zakončení
- myelinizovaných vláken;
- nemyelinizovaných vláken;
upravit Podle lokalizace a působení
- Somatické
- exteroreceptory;
- dálkové, distanční, telereceptory;
- kontaktní
- proprioreceptory
- ve svalech, šlachách, kloubech;
- vestibulární;
- Útrobní
- visceroreceptory;
- interoreceptory;
- angioreceptory;
upravit Podle druhu adekvátního podnětu
- Mechanoreceptory;
- Chemoreceptory;
- Radioreceptory
- fotoreceptory;
- termoreceptory.
upravit Klinické
- Speciální smysly;
- Povrchová citlivost kožní
- hmatová;
- pro teplo a chlad;
- pro bolest;
- Hluboká citlivost
- svalů šlach a kloubů;
- útrobní.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Reference
- ↑ TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
upravit Použitá literatura
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
| |
Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. |