Rectum

• poslední úsek střeva, v malé pánvi
• délka 12–16 cm, šířka asi 4 cm
• naplněné rectum trojitě bočně zakřivené (při pohledu předozadním), a dvojitě esovitě zakřivené předozadně (při pohledu ze strany)
• boční zakřivení – dáno ostřejší vkleslinou na pravém boku rekta, uprostřed jeho délky – v místě Kohlrauschovy řasy, při jejíž bazi je zesílená cirkulární svalovina, proti této vkleslině se rectum vyklenuje doleva, nad ní a pod ní doprava
• předozadní zakřivení dvojí :

1. flexura sacralis – v kraniálních třech čtvrtinách délky rekta rovnoběžně se zakřivením kosti křížové a kostře (konvexitou dozadu)
2. flexura perinealis – na začátku poslední pětina až čtvrtina délky, ohýbá rectum při a pod hrotem kostrče dozadu k análnímu otvoru (rectum vyklenuto konvexitou dopředu)

• rectum 2 hlavní části :

1. ampulla recti (rectum v užším slova smyslu) – kraniální část, délka 10–12 cm, v rozsahu flexura sacralis, perineální flexurou přechází do :
2. canalis analis – délka 2,5–3,8 cm, užší, liší se podélnou orientací slizničních řas

Obsah 1 Sliznice rekta 2 Podslizniční vazivo rekta 3 Svalovina rekta 4 Povrchová vrstva rekta 5 Syntopie rekta 6 Anus – řitní otvor 7 Defekace 8 Hmatné útvary při vyšetření per rectum 9 Použitá Literatúra

upravit Sliznice rekta

• stejná barva a vzhled jako colon
• nacházíme na ní typické slizniční řasy a další útvary

V ampulla recti nacházíme :

• plicae transversales recti – uprostřed délky ampuly, obvykle 3 :

1. horní a dolní řasa – vyvstává od levé stěny
2. Kohlrauschova řasa – prostřední, začíná od pravé stěny

• linea anorectalis – hranice ampulární části rekta a análního kanálu, jde napříč rektem při hrotu kostrče

V canalis analis nacházíme :

• columnae anales – podélné řasy, 6–10 ks po obvodu kanálu
• sinus anales – vklesliny mezi dolními konci columnae anales
• valvulae anales – slizniční řasy ve tvaru příčných obloučků, kaudálně zakončují sinus anales
• zona haemorrhoidalis – pás sliznice ve výši columnae et sinus anales, podložený plexus venosus rectalis a m. sphincter ani internus

• epitel sliznice rekta v ampule jednovrstevný cylindrický, schopnost vstřebávat (čípky)
• četné Lieberkühnovy krypty – množství pohárkových buněk
• glandulae anales – slizniční žlázy v místě sinus anales, každá 6 tubulů, ústí do análních krypt, secernují hlen
• slizniční vazivo – obsahuje folliculi lymphatici solitarii
• lamina muscularis mucosae – silná
• změna epitelu v průběhu canalis analis : epitel jednovrstevný cylindrický → vícevrstevný dlaždicovitý nerohovějící
• pecten analis – světlejší pás sliznice navazující na valvulae anales, vícevrstevný dlaždicovitý epitel nerohovějící, podslizniční vazivo hustší a pevnější

upravit Podslizniční vazivo rekta

• vysoké a řídké → sliznice se může svou vahou a s pohybem obsahu posouvat kaudálně až vyhřezne z řitního otvoru (prolaps sliznice)

upravit Svalovina rekta

• zevní podélná vrstva souvislá jako plášť rekta, do něhož se rozšířily a zesílily všechny 3 taenie
• cirkulární vrstva hladké svaloviny zesílena v horních třech čtvrtinách análního kanálu, v rozsahu zona haemorrhoidalis, valvulae anales, pecten analis – tvoří zde musculus spincter ani internus – končí těsně nad linea anocutanea
• ke svalovině rekta se od hráze přikládá musculus sphincter ani externus – příčně pruhovaná svalovina

upravit Povrchová vrstva rekta

• peritoneum – obaluje rektum na přechodu z esovité kličky zcela, někdy tvoří i krátké mesorectum
• pak se rektum zanořuje pod peritoneum malé pánve
• spojení peritonea se stěnou rekta sahá nejkaudálněji na přední straně rekta – u ženy do výše Kohlrauschovy řasy, u muže o něco výše – odtud peritoneum přechází u muže na vesica urinaria, u ženy na uterus
• vznikají tak hlubší prohbí peritonea :
  • excavatio rectovesivalis – u muže
  • excavatio rectouterina – u ženy (hlubší)
• recessus pararectales – mírné vklesliny nástěnného peritonea po stranách rekta
• od zanoření pod peritoneum povrch rekta pokryt vazivovou adventicií (fascia recti)

upravit Syntopie rekta

Nad úrovní diaphragma pelvis se rektum stýká :

• vzadu : s obratli S3–S5 + kostrčí prostřednictvím řídkého vaziva – je s nimi spojeno pomocí hladkého svalu musculus rectococcygeus a ligamentum anococcygeum
• vpředu u ♂ : se zadní stěnou močového měchýře a s vesiculae seminales prostřednictvím septum rectovesicale
• vpředu u ♀ : se zadní stěnou vaginy prostřednictvím septum rectovaginale – zesiluje perineální klín
• boční plochy rekta : obráceny proti musculus levator ani

Pod a v úrovni diaphargma pelvis se rektum stýká :

• vzadu : s vazivem před kostrčí a pod hrotem kostrče, v místě ligamentum anococcygeum
• vpředu : se svaly hráze, před rektem – mezi ním a vaginou – u ženy perineální klín
• po stranách musculus sphincter ani externus  : tukem vyplněné jámy – fossa ischiorectalis dextra et sinistra

upravit Anus – řitní otvor

• zevní ukončení canalis analis
• lemován kůží – více pigmentovaná, stažená a složená v radiární řasy činností svěračů
• crena ani – vkleslina v místě řitního otvoru, zakrytá okraji hýždí, v těsném okolí anu silnější chlupy
• glandulae circumanales – apokrinní potní žlázy tvořící prstenec kolem řitního otvoru
• ligamentum anococcygeum – tuhá vaz. destička spojující v mediánní rovině stěnu análního kanálu s kostrčí
• mechanismus análního uzávěru – způs. svěrači + svalovinou pánevního dna

m. sphincter ani internus – zesílená hladká cirkulární svalovina análního kanálu, prstenec od linea anocutanea kraniálně ke columnae anales

m. sphincter ani externus – svěrač z příčně pruhované svaloviny, zvenčí obemyká musculus sphincter ani internus, zdola přiložený k musculus levator ani, má 3 části :

1. pars profunda

• hluboká složka svalu, uložená nejkraniálněji
• těsně pod průchodem rekta skrze diaphragma pelvis
• vzadu a laterálně ve styku s musculus puborectalis – součástí dna pánevního (musculus levator ani)
• mediální svalová vlákna: cirkulární
• laterální svalová vlákna: dopředu otevřená vidlice, fixována k hiatus urogenitalis
• spolu s musculus puborectalis tvoří nejdůležitější složku uzávěrového mechanismu konečníku – funkční označení musculus compressor recti

1. pars superficialis

• převážně cirkulárně uspořádaná vlákna zakotvená vpředu na centrum tendineum perinei, vzadu na ligamentum anococcygeum, smrštěním zužuje anální kanál

1. pars subcutanea

• podkožní prstenec svalových vláken
• fixovaný pruhy vaziva a hladké svaloviny ke kůži okolo análního otvoru, kterou svým smrštěním vtahuje a zřasuje
• jeho funkční složkou m. corrugator ani

m. puborectalis – součást svalstva dna pánevního, odstupuje po obou str. symfýzy, jde podél hiatus urogenitalis zevně od musculus levator prostatae (m. puboprostaticus) muže nebo musculus pubovaginalis ženy, zezadu obemyká anální kanál v úrovni pars profunda m. sphincter ani externus, vytváří musculus compressor recti

• inervace svaloviny : nervus pudendus, složky z musculus levator ani – přímo z plexus sacralis (S3–S4)

upravit Defekace

• faeces přechází z colon sigmoideum do rekta → roztažení ampuly → reflex uvolnění musculus sphincter ani internus
• reflexní stažení musculus sphincter ani externus a musculus puborectalis, činnost břišního lisu → vypuzení obsahu
• gastrokolický reflex – rovněž roztažení žaludku potravou může vyvolat kontrakci colon sigmoideum

upravit Hmatné útvary při vyšetření per rectum

• kontrahovaný musculus sphincter ani externus
• musculus sphincter ani internus
• pružné zúžení v místě průchodu rekta skrze diaphragma pelvis
• rozšíření do ampulla recti
• kostrč (směrem dozadu)
• spinae ischiadicae (laterálně)

kromě toho navíc :

• ♂ – prostata (vpředu před rektem), roztažený močový měchýř (nad prostatou)
• ♀ – odpor vaziva perineálního klínu, děložní čípek (nad ním, skrze vaginální stěnu)

upravit Použitá Literatúra

• ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.