Refluxní choroba jícnu

Refluxní choroba jícnu je onemocnění způsobené patologickým gastroezofageálním refluxem. Její nejčastější komplikací je poškození sliznice jícnu (refluxní ezofagitida).

Gastroezofageální reflux (GER) je proniknutí žaludečního obsahu do jícnu. K epizodám krátkodobého GER dochází běžně. Patologickým se stává, pokud vyvolává obtíže a/nebo zánětlivé změny sliznice jícnu.^[1]

Obsah 1 Patologickoanatomický obraz 2 Klasifikace 3 Klinický obraz 4 Diagnostika 5 Diferenciální diagnostika 6 Komplikace 7 Průběh choroby 8 Léčba 9 Odkazy 9.1 Související články 9.2 Reference

upravit Patologickoanatomický obraz

Díky přítomnosti HCl dochází k deskvamaci dlaždicového epitelu. To vyvolává zvýšenou proliferaci buněk v bazální membráně. Nezralé buňky jsou méně odolné vůči dalšímu působení rexluxátu a také infekcím. Časem začnou buňky chybět a vytvoří se eroze až ulcerace. V případě hlubších změn dochází k překrytí cylindrickým epitelem - metaplazie, tzv. Barrettův jícen (Barrettův vřed - ten vzniká v oblasti s cylindrickým epitelem, může krvácet, někdy dojde i k perforaci).

upravit Klasifikace

1. endoskopicky pozitivní refluxní choroba jícnu
2. endoskopicky negativní refluxní choroba – klinické příznaky s negativní endoskopií, ale positivní biopsií
3. extraezofageální (laryngx, pharyngx, bronchy, střední ucho)

• příčinou refluxní choroby je porucha motility jícnu, zejména insuficience dolního jícnového svěrače (mechanismus přechodné relaxace dolního svěrače, jeho hypotenze nebo disrupce gastroesofageální junkce spojená s hiátovou hernií).^[2]

upravit Klinický obraz

• symptomatologie jícnová
  • pyróza („pálení žáhy“; pálení za sternem pohybující se od epigastria k manubriu sterna, nejčastěji po jídle, v horizontální poloze nebo v předklonu)
  • regurgitace (vtékání žaludečního obsahu do jícnu a úst)
  • dysfagie (obtížné polykání), odynofagie (bolest při polykání za sternem) – známky těžkého postižení jícnu,
  • záchvatovité slinění
  • globus (pocit cizího tělesa v krku)
  • bolest na hrudníku
• symptomatologie mimojícnová
  • sucho v krku, bolest v uších, zápach z úst
  • chrapot, laryngitidy, opakované plicní infekce
  • dráždění vagu (bradykardie, bronchokonstrikce).^[2]

upravit Diagnostika

• Zlatým standardem je endoskopické vyšetření (ezofagoskopie) s biopsií
  • endoskopický nález refluxní ezofagitidy má 4 stupně podle Savaryho-Millera (4. stupeň je metaplazie cylindrickým epitelem (Barrettův jícen), mikroskopicky je ezofagitida mírná, střední nebo těžká).
• 24hodinová pHmetrie jícnu neboli jícnová pHmetrie
  • validní a spolehlivá ke stanovení kyselého či zásaditého refluxu, jeho časové souvislosti s příznaky
  • popis vyšetření: zavedení tenké sondy nosem do jícnu; napojení sondy na přístroj, který dokáže zaznamenávat pH v jícnu; během 24 hodin pacient vykonává běžnou činnost, jí běžnou stravu, poté se sonda vyndá a vyhodnotí se záznam.^[3]
• Jícnová manometrie
  • podává informace o tlakových poměrech v dolním jícnovém svěrači, nediagnostikuje GER; vhodné k vyloučení achalázie
  • popis vyšetření: nosem je zavedena měřící sonda do jícnu a poté do oblasti dolního jícnové svěrače; měří se průběh polykacího aktu při polknutí "naprázdno" a při polknutí 10 ml vody; provádí se nalačno.^[4]
• RTG pasáž jícnem (ezofagogram)
  • není ani senzitivní ani specifická pro diagnózu GER
  • užitečná k vyloučení anatomických odchylek horního zažívacího traktu (malrotace, anulární pankreas, stenóza/striktura jícnu, hiátová hernie, achalázie).
• Další prováděná vyšetření: scintigrafie stravou značenou ^99mTc, perfusní test, diagnostický terapeutický test (14 dní podávání omeprazolu, vymizení symptomů potvrzuje diagnózu).

upravit Diferenciální diagnostika

AP, peptický vřed, Ca jícnu

upravit Komplikace

• stenóza jícnu - fibróza v oblasti ulcerací
• Barrettův jícen s metaplazií (někdy označován za prekancerózu)
• vřed jícnu ^[1]
• adenokarcinom

upravit Průběh choroby

• průběh je chronický relabující (recidivy po ukončení léčby).^[2]

upravit Léčba

1. režimová opatření – redukce tělesné hmotnosti, omezení zvyšování nitrobřišního tlaku, zákaz kouření, dietní omezení (nedráždivá stravu s vyloučením alkoholu, tučných jídel, sladkého kynutého pečiva, čokolády, kávy, peprmintu; menší porce; nejíst před ulehnutím)
2. farmakoterapie – H₂-blokátory (ranitidin), inhibitory protonové pumpy (omeprazol), prokinetika (metoklopramid, domperidon, itoprid), antacida
3. chirurgická léčba – fundoplikace podle Nissena.^[1]

upravit Odkazy

upravit Související články

• Onemocnění jícnu
• Gastroezofageální reflux (pediatrie)
• Barrettův jícen

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c} KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 558. ISBN 80-7262-430-X.
2. ↑ ^{a b c} PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 03-22-2010]. <http://www.freewebs.com/langenbeck/GE.doc>.
3. ↑ http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Vysetreni-hodinovou-phmetrii.html?detail=409
4. ↑ http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Manometrie-jicnu.html?detail=408